Ani stín podezření

Opět musím psát na Hitchcocka chválu. Opět výborný thriller mista napětí. Film je 60 let starý a i přesto mě dokonale pohltil. A jak čtu z okolních komentářů tak nejen mě. Trochu mi také vadil pomalejší rozjezd a často ta šílená naivita Charliiných rodičů. Tady se přehrávání a škatulkování do jednoznačných pozic tak typické pro období vzniku filmu nezapře. To je však jen malá vada na kráse. Vše vyvažuje skvělý záporák Joseph Cotten a samozřejmě režie Alfreda Hitchcocka. Určitě právem je tento film v top žebříčku prestižního IMDb. (30.07.2006)

Tak nevím, co vedlo Hitchcocka, že právě tento svůj film favorizoval, ale podle mého názoru se jedná o slabší kus poznamenaný dobou svého vzniku. Vím, že mistr si nikdy s uvěřitelností svých filmů hlavu nelámal, ale přeci jen že by mladá dívka trpěla ve své domácnosti vraha, který se jí navíc pokouší zbavit, jen aby neublížila matce? To je přece úplný nesmysl a o propracované psychologii postav v tomto filmu nelze vůbec uvažovat. Filmu také moc nesluší afektované projevy typické pro herectví v 50. letech, které způsobují, že láska neteře ke strýčkovi se zdá být téměř deviací. Svým úsporným herectvím, ale mnohé napravuje Joseph Cotten, coby nenápadný padouch. Naštěstí, Hitchcock uměl dobře udělat téměř vše. Druhá část filmu je skutečně místy mrazivá, nevynikají jen scény s vrahem, ale i například ta kdy neteř Charlie dojde ke hrůznému zjištění. A nejlepší je film samozřejmě v závěru. (11.08.2011)

Na Hitchcocka mi tu chýba viac deja, viac zvratov, viac prekvapení a viac toho, pre čo milujem Psycho alebo Vertigo. V podstate ide o príbeh, ktorý v dnešnej dobe vyvoláva skôr úsmevné úškľabky, no i tak disponuje sympatickými hercami a fajn spracovaním. Hlavná záporná postava strýčka Charlieho drží film nad hladinou a milá je tiež vedľajšia romantická vsuvka so zamilovanou neterou a nedôverčivým detektívom. 70% (29.07.2010)

Výstižný obraz maloměšťácké špíny, z níž se vylíhla hrůza jako červi ze starých hadrů. Z chrlivého lůna obyčejné (lidské, příliš lidské) americké rodiny povstane vraždící nenažranec s naivním sebe-obrazem velkého (snad dokonce dandyovského) trestajícího Zla a začne ještě trávící prchat, přičemž magnetizován bezelstným rodinným teplem se vrací do rodného hnízda, které záhy začne také polykat. Uboze a male, drkoce zuby, ze sebe souká hloupé teorie o právu Zla na trest za lidskou nedokonalost (jíž je ovšem sám skvělým příkladem) a bojí se. Okolo tiše bubří středostavovský klid, nestravitelný a přes svou grotesknost zrůdný, a jako hmyz krouží naivní strážci zákona, planoucí "láskou na první pohled", jejímž stínem zákonitě bude košatý rodinný strom s plody až příliš podobnými strýčku Charliemu. Skvěle vystavěné drama pak vrcholí dokonale ironickou poctou nehybnému klidu, líhni toho, co nakonec stráví celý svět. (21.08.2011)

První a hned nejlepší americký Hitchcockův film. Santa Rosa je průměrné americké městečko plné průměrných amerických rodin. Děj se točí kolem jedné z nich. Je obdivuhodné jak dlouho nás Hitchcock drží v blažené nevědomosti, jak důmyslně vydává věci vzbuzující pochybnosti za věci zcela všední a nehodné naší pozornosti. Když pomineme několik – o ničem nevypovídajících – napjatých okamžiků, teprve scéna v knihovně zhruba po hodině filmu vykládá podstatnou část karet na stůl. Pochopitelně celou dobu tušíme, kdo není nevinný, jenže nač si kazit zážitek. Doporučuji přistoupit na mistrova pravidla a nechat se pohltit precizně vystavěným dramatem, které je o to vypjatější, že se celé odehrává pouze mezi dvěmi osobami (stejných jmen). Ani stín podezření (v originálu logičtější Stín podezření) je v prvé řadě rodinným dramatem a až poté detektivkou a thrillerem. Na zmíněné „průměrné americké rodině“ lze vysledovat Hitchův zvrácený smysl pro humor. Nihilistická dcerka Anna má pro všechno ty správné argumenty. Otec Joe se svým kolegou rád rozebírá různé způsoby vražd. Úmyslně jsem nezmínil Charlie – sužovanou zpočátku depresemi a zoufale vyhlížející příjezd svého milovaného strýčka. Právě ona symbolizuje čistou a kapku naivní duši, která pod tíhou okolností radikálně změní svůj pohled na svět. Symbol mládí a nadšení, jenž po konfrontaci s krutostí ztratí veškeré ideály. Skrze ní je v závěru hmatatelný skepticismus celého snímku. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Ruut (16.11.2006)