Bezva ženská na krku

Rozhodně je lepší u toho nepřemýšlet a jednoduše vypnout, pak je možné odnést si poměrně příjemný zážitek. Jakmile se do nějakých rozborů pustíte, musí vás nutně napadnout, že celý film byl snad splácán za jedno odpoledne a to včetně napsání scénáře. Love story pančelky a inženýra hrobníka, která se odehrává v podstatě během jednoho odpoledne, je navíc zasazena do jaksi sterilních kulis, což působí až trapně. Když například pan starosta prohlásí, že právě dokydal, nelze mu to věřit. Pokud se to srovná třeba s Troškovými Hošticemi, je to jako nebe a dudy. Na rozdíl od této prázdné skořápky v Hošticích ten hnůj prostě cítíte. Ani postavy nejsou tak úplně dotaženy do konce. A tak se stane, že se v závěrečné fázi filmu zcela nepochopytelně hlavní hrdinka otáčí jak korouhvička o 180° od Božíčka k Langmajerovi a hned zase zpátky. Vesnice působí prázdně a Táborský s Langmajerem, jakoby každý patřili do jiného filmu, dvou rozdílných žánrů. Nicméně jak již píši na začátku - na první dobrou to bylo vcelku fajnové pokoukání, jen to pak pustit z hlavy. (20.04.2017)

Tomuhle filmu budu říkat partnerák ! Je to přesně ten typ filmu, který těžce pracující, nevolící národ potřebuje, aby si odvfrknul, zasmál se a získal příjemný pocit z lehkosti bytí na této roztomilé planetě. Partnerák proto, že je v něm humor, který dokáže rozesmát jak holky, tak kluky. Některé dialogy jsou založeny třeba jen na dvou slovech (první dialogovka mezi Eliškou a Božíškem ), ale jsou to neskutečně trefný a vtipný dvousloví a pokud nemá scéna vtip, tak má pohodu a příjemnou atmosféru, do který s přehledem zapadne i romantická linka, které je tak akorát, aby nebyla podbízivá, kýčová, ale na druhou stranu, aby tam ta láska byla k zastižení. V záplavě dramat a thrillerů, který míří ve stále větším množství do kin je tohle jedinej film široko daleko, který udělá příjemně. Hodně vydařenej je i casting. Petra je i po porodu stále krásná ženská, která se do role Elišky hodí, no a sparťanská hvězda z činoherňáku rozdává sympatie v každým záběru. I vedlejšky jse povedlý, za všechny bych zmínil Mirka Táborskýho, který když na plátně rozbalí ten svůj velko úsměv , tak už jenom tímhle tím jediným činem ti tvaruje rty do písmenka u a to samý dělá celý film, vytvaruje ti rty do písmkenka u a tobě je milý spoluobčane a spoluobčanko díky filmu alespoň na chvíli zase fajn na světě . (12.10.2016)

Psal pro Cinemu, produkoval všechny ty lidičky v pokušení a v naději a nyní Tomáš Hoffman sám usedl už coby úspěšný byznysmen na režisérské křeslo. Logicky zůstal u osvědčené party, takže je cítit Jiří Vejdělek a hlavně žánr oddechové romance v řemeslně jistém podání se divácky vyplácí. Zakyslý hrobník, novopečená učitelka v jednotřídce, pár pitomých vedlejších postav a idealizovaný venkov. Jakýs takýs vztahový propletenec (které má Vejdělek rád) cítíme, ale tentokrát jdeme vyloženě vstříc romanticko-komediálnímu modelu. Tvůrci ovšem svůj příběh zbavují reality (sorry, jako), snaží se nám vnutit zaoceánskou šablonu, kterak někdo dělá tlustou čáru za minulostí a kterak se dvě odlišné duše (velmi uměle) nakonec sblíží. Stokrát použitý námět prostě nepřekvapí, navíc domácí ani neumějí moc dobře opisovat. A cokoliv přidali nového, tak dopadlo neslavně. Třeba boj o zachování základního vzdělávání (aktuální nedostatek žáků) na vesnici nebo moderní motiv jiné sexuální orientace. Obměkčování bručouna (jinak samozřejmě dobráka) je předvídatelné, ale fajn. Na americké sluníčkové žánrovky to ovšem nemá ani náhodou. Oceňuji nicméně ústřední herecké duo i tempo, které nemá moc hluchých míst. (12.08.2018)

Na české poměry překvapivě slušná a zábavná romantická komedie, která sice ničím nepřekvapí, ale na druhou stranu ani neurazí a v rámci české kinematografie se jedná o to lepší, co ta česká režisérská verbeš vytvořila. Hlavní problém jsem bohužel viděl v Ondřejovi Vetchém, který je spíše otravný, než buransky vtipný. (30.03.2017)

Další řadový výrobek na poli lehkých českých komedií (doplň libovolný subžánr) - při sledování se necítíte nikterak špatně, ale na konci máte neodbytný pocit, že jste ten film viděli už patnáctkrát. O Češích se někdy říká, že neradi opouští svou zajetou komfortní zónu a jsou podráždění, když se od nich očekává něco odlišného - a jsou tak reprezentováni i svou filmovou produkcí. Je to jako s výběrem nové poličky na zeď: můžete si nechat vyrobit od truhláře originální kus, nebo si ho můžete s trochou šikovnosti uplácat sami, nebo můžete na internetu prohlížet obrázky tisíců poliček a vybrat si tu nejzajímavější. No, a nebo si můžete na zeď plácnout sterilní bílý IKEA kvádr - stojí pár korun, funkci plní dobře a když zavřeme obě oči, možná bude i dobře vypadat. Buďme vděční za každého truhláře, jenž se občas pokusí narušit tradiční řeči o nabídce a poptávce - Tomáš Hoffman bohužel jen zalistoval IKEA katalogem a zahrál na jistotu. Na druhou stranu, v rámci katalogu vybíral docela dobře. Nebýt ve filmu megatrapně provedená linka se školním inspektorem, bylo by to možná i za tři. (27.04.2021)