Režie:
Attila TillScénář:
Attila TillKamera:
Imre JuhászHudba:
Csaba KalotásHrají:
Szabolcs Thuróczy, Zoltán Fenyvesi, Ádám Fekete, Móni Balsai, Lídia Danis, Dusán Vitanovics, Zoltán Mucsi, Björn Freiberg, György GődényObsahy(1)
Dvacetiletý vozíčkář Zoli se spolu se svým tělesně postiženým kamarádem spojí s bývalým hasičem, který je také upoutaný na invalidní vozík, a dají se do služeb mafie, coby gang nájemných vrahů. Jak už to však v životě bývá, skutečnost je o něco prozaičtější... Maďarský režisér Attila Till v této originální, akcí nabité komedii obratně prolíná realitu s fantazií a přináší nenásilným způsobem vhled do životů hrdinů, žijících na okraji společnosti a toužících po věcech, jež jsou pro lidi bez postižení samozřejmostí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (6)
Recenze (56)
V poslednom čase maďarská kinematografia prežíva svoju novodobú renesanciu – a to vo všetkých žánroch. O tom svedčí aj film „Kills on Wheels“, ktorý úspešne spojil drámu s menšou dávkou akčných scén. A k tomu ešte malý humor, samozrejme v rámci možností. Príbeh zaujímavý, herecky nadpriemerne dobre zvládnutý. Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Nejenom Belgičani dokážou natočit originální film s vozíčkářskou tématikou (Hasta La Vista), vytáhli se i Maďaři, kteří to pojali zase trošku jinak - důmyslný mix dramatu, absurdní komedie, gangsterské střílečky i "rozpitvávání" traumat z dětství i těch současných. Perfektně vybrané typy ústřední trojice (obzvláště ten voňavkový šikulka neměl chybu) i toho "psího" gaunera a originálně a důstojně vypointovaný závěr. Jen se "trošku obávám" toho, jestli odteďka nebudu chtít vozíčkářům nakukovat do igelitek :-) ()
Hrozně mě bavil ten postižák bez vozíčku (Ádám Fekete), fakt výbornej týpek. Jen škoda, že si na diskusi do sálu nepřines ten deodorant ve spreji a nepředved svoje číslo naživo. Taky jsem si vzpomněl na Hasta la vista a podle mě jsou Takoví normální vozíčkáři o kus lepší, je tu víc akce a míň takovejch těch hořkejch momentů. Ale ne že by tam vůbec nebyly emotivní scény (např. narušená svatba od ex), navíc často podepřený údernym soundtrackem. Stopáž je v pohodě, to se jednomu ani nestačí zkroutit záda jako Zolimu. Pointa úplně zahřeje u srdíčka. Celkovej hendikep filmu je tak maximálně 10%, takže ve výsledku parádních (90%) ()
"Ve Švédsku a Dánsku dávají hendikepovanejm poukázky do bordelu." Je-li to pravda, tak hluboká poklona, při které mi rupnou záda a stěhuju se na sever pro poukázky. Ovšem v tomto snímku jde o sex jen okrajově a to je škoda, protože by to určitě přineslo nejeden zábavný moment. Jenže tady jsou ve hře comicsoví zabijáci na invalidních vozících, což je nápad hodný velké zábavy, ale ta se dostavovala jen výjimečně - při shybech s vozíkem, při souboji s číselníkem automatu nebo při "rybaření". Jinak je to jen mafiánská story okresního formátu. ()
Jiný film, o jiných vozíčkářích. Je to jednoduše maďarský film, s drsnějším humorem, ale není ho zde příliš, což je ve výsledku dobře. Film je povětšinou dramatem s několika přestřelkami a právě jeho akční část bavila nejvíce. Méně už rodinné problémy Zoliho, či vztah nevztah Rupaszova... i když svatební scéna byla jednou z nejlepších. Podobně kvalitní je i finální setkání s vlastně hlavním záporákem, který ač vcelku nenápadný filmu též dodal něco navíc, zajímavá postava. Ale to nejlepší si Attila Till nechal na samotný závěr, bez této pointy by to byl téměř obyčejný film. Jenže TO tomu dává zase jiný pohled na věc a možnost zamyšlení se nad celým předchozím dějem. Navíc se vše předešlé, občas poněkud nesourodé dává dohromady, tedy i ta rodina dává smysl. 75% ()
Galerie (84)
Zajímavosti (1)
- Režiséra k natočení snímku inspirovala osobní zkušenost z dobrovolnické práce s postiženými. (Zdroj: MFF KV)
Reklama