Prokletí Salemu

Kvalitní a místy hodně strašidelná upířina. Viděl jsem pouze tzv. director's cut, takže velmi dobře chápu, proč původně vznikla daleko kratší verze. I když, pravda, o celou hodinu bych to asi nesestříhal. V každém případě by u mě šla z kola ven hned úvodní spoilerová scéna, kompletně znovu-použitá v závěru. Poněkud slabší herecké výkony by na kratší ploše asi taky až tolik nevynikaly. Na druhou stranu, oba představitelé manželů Sawyerových (Julie Cobb a George Dzundza) byli výborní. Přitom je dobré si povšimnout, že celá ta linie s nevěrou neměla téměř žádnou opravdovou spojitost s hlavním příběhem. … Salem’s Lot je třetím nejlepším horrorem Tobe Hoopera - horrorem pořád dost dobrým, zdaleka však nedosahujícím průkopnické originality Texas Chain Saw Massacre nebo vybroušené dokonalosti Poltergeista. Moje největší výtka směřuje především k zastavování obrazu při prvních útocích upíra. Tato podivná vychytávka na mě působila jako studená sprcha - nemám rád, když mi někdo připomíná, že "je to přece jenom film". Naštěstí bylo v druhé půli snímku od laškování v tomto stylu upuštěno. Mohl bych vytáhnout ještě pár dalších mušek na kráse tohoto sedmdesátkového strašení - měl jsem dokonce připravenou slovní hříčku o tom, že by Hooper mohl občas přitlačit na pilu. Ale neudělám to, protože v podstatě jsem s Prokletím Salemu spokojený a Tobe občas na tu pilu dokáže přitlačit i zde. … To, co je na jeho Salem’s Lotu nejlepší, už ve svých komentech dostatečně vyzdvihli jiní (připomenu létající děti, působivé hlavní monstrum a přihodím scénu z márnice). Jen dodám, že pojetí upírů coby čistě zlých a skutečně strašidelných bestií, je z dnešního pohledu živou vodou. Připomíná nám totiž, že nemrtví nejsou jen doménou sladkobolných mládežnických fantasy, kde vystupují jako pohlední idolové pubertálních děvčat, a že v jiném (mnohem starším) žánru, umí být tyhle kreatury dokonalým ztělesněním plíživého děsu a nešizených nočních můr. (21.03.2011)

Známy americký spisovateľ Stephen Edwin King odštartoval svoju úspešnú a plodnú kariéru v roku 1974, keď vydal svoj prvý román Carrie. O rok neskôr mu vyšla druhá kniha. Bol to román o malom mestečku "Salem´s Lot", v ktorom sa usídlil krvilačný vampír Barlow. V roku 1979 sa rozhodol sfilmovať tento horrorový príbeh režisér Tobe Hooper. Podarilo sa mu natočiť vernú adaptáciu pôvodnej literárnej predlohy. Určite je to omnoho lepšie ako tie romantické emo-vamp sračky, ktoré sa točia dnes. *** (18.03.2016)

Myslím si, že je zbytočné vypichovať chyby. Je to starý film a zároveň robený za málo peňazí. Je to tam cítiť. Hádam až na Barlowov výzor, ktorý je parádny. Hooper je v prvej polovici doslovný, hoci si uľahčuje niektoré veci tým, že niektoré postavy sú nositeľmi dejových zvratov hoci v knihe hrali vedľajšie husle. Ale chápem to. Načo sa strácať v množstve mien. Príbeh ako taký funguje. Nenudí. Má atmosféru a kupodivu slušné herecké výkony. Len od polovice mi to príde že postupne budované napätie ide do stratena. Režisér s tvorcami sa odrazu snažia rýchlo a logicky film ukončiť pričom pôda, ktorú si na to pripravovali je tým pádom trestuhodne odbitá a zbytočná. Je to škoda. Knihu považujem za jednu z najlepších vecí čo King napísal. Ale v zásade sa mi potvrdilo len to, že ak má niekto adaptovať Kinga musí to byť tvorca s víziou a silným citom pre postavy. Inak skončí na pol ceste. Čo je prípad aj Prekliatia Salemu. Možno dakedy skúsim aj verziu z 2004. Videná DC - 184 minútová verzia. (25.09.2020)

Keby som nevidel, kto režíroval Salems Lot, určite by som si to nepozrel, ale nebolo to až také hrozné. Upíri vo svojej tradícií nesklamali, ani Tobe Hooper čo by režisér, ale dlhá stopáž veľmi ničí tento film a aj samého diváka. Najmä prvá polovica je taká uťahaná, a aj keď k niečomu ozaj dôjde, hneď to aj skončí. Druhá polovica už bola o niečo lepšia, hlavne posledná hodina keď už poznáme vrahovu identitu. Škoda tej prvej nudnej časti, dal by som aj viac, takto ale na 80 percent. Z úcty k Hooperovi nadpriemer. (01.12.2009)

Poctivý čtenáři Kingova díla mohou jedině objektivně posoudit jejich zfilmování. A nebo taky ne. Ovšem co se Salem´s Lot týká, jde o průměrný televizhní horor na ingredience stejně bohatý, jako pravá paela, ze který někdo vyjed všechny plody moře. Právě pro televizi byl film rozfiknutý do dvou polovin, z nichž ta první byla o dobrých 80% lepší než ta druhá. Tajemný dům na kopci vypadá skutečně tajemně, ale kolem tančící herci leckdy trochu uměle. Vyjímkou je jen starožitník, který alespoň trochu drží laťku hereckého osazenstva nad zemí. Slušná hudba a docela obstojná kamera pak místy i pohladí duši hororového fanouška. Ale nalijme si čistého vína, tohle je vlastně všechno co může film (potažmo série) nabídnout. Po příchodu hlavního záporáka se napětí vytratí úplně a finále samotné je již v duchu mnohých jemu podobných televizních slátanin. Inu připravuje se verze nová, tak schválně jestli trochu šlápnou na plyn a proženou Kingově dílu faldy. Takhle za myslím slušné 3*....... (01.08.2004)