Reklama

Reklama

VOD (1)

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek "V písku - Příslib svobody", inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie. (Cinemax)

(více)

Videa (7)

Trailer 4

Recenze (195)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Z čistě filmového hlediska je to hodně povedený film. S docela jednoduchou konstrukcí příběhu, který je ale výborně napsaný i zahraný. Nevím, kde ty herce vzali, ale všichni působili naprosto věrohodně. Nejvýraznější postavou je dánský feldvébl, který Němce zároveň nesnáší a zároveň k nim nedokáže nemít soucit. Scény zneškodňování min jsou dechberoucí a rozhodně jsem se cítil nervózně pokaždé, když kluci začali šroubovat vršek. Nicméně nakonec jsem nedal 5, ale 3. A ten důvod je nefilmový. Čím dál je od války (a čím víc filmy natáčí spíš "zápaďáci", kteří si Wehrmacht neužili v takové kráse jako třeba Bělorusové, tím víc se tam promítá současná až přehnaně humanistická optika a obviňování původních obětí - něco jako "nepřehnali jsme to?". Třeba v tomhle filmu se o tom, co vlastně Němci těch šest let dělali, nedozví divák vůbec nic. A když si k tomu pak přihodíte všechny ty Habermannovy mlýny, Vyhnání Gert Schnirch... Mladí lidé, kteří toho třeba moc nenačetli, pak můžou mít pocit, že ti zlí byli vlastně až ti pováleční "mstitelé" (ne, že by mnohdy zlí nebyli!), bez toho, proč se vlastně tohle všechno spustilo. Takže dávám tři. S poznámkou, že na podobné filmy by lidé měli koukat až potom, co se kouknou třeba na Jdi a dívej se. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Kdo si co navaří, to si i sní. Co na tom, že ještě ani nezačali kuchařský učňák a ten, co si to jídlo objednal, se už rozplynul nad Berlínem jako dým.. Flagrantní porušování Ženevských konvencí a zároveň nejhorší válečný zločin dánské historie. Kruté drama, kde z moře smrtícího písku tu a tam vykoukne ostrůvek lidskosti, protože jak je dobře známo, pokud poznáš nepřítele osobně, hůře se ti bude zabíjet.. Apropo, kdo má rád adrenalin a trampolínové sporty, na plážích Skallingenu je stále kolem deseti tisíc funkčních min.. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

The Hurt Locker 1945. Hmatatelná podprahová tenze, o co minimalističtější o to důslednější studie charakterů v mezní situaci jdoucí až na kost (doslova), nečernobíle nastolené morální otázky kolektivní viny (jde o nepřikrášlené vytahování historických kostlivců ze skříní; takový dánský ekvivalent našeho vysídlování německých obyvatel) a to celé je korunováno působivými utlumenými výkony i nebývale sednoucím (a mrazivým!) hudebním podkresem. Ždímá to emoce skrze v posledních letech již trademarkovou (zdravíme Lindholma) dánskou odtažitost, která klame tělem zdánlivou severskou chladností. Opak je však pravdou, jelikož se to zadře pod kůži jako máloco. S přehledem nejlepší válečně neválečný snímek posledních let. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Pořád přemýšlím nad tím, kde berou Němci tolik talentovaných, mladých herců, kteří dokážou tak dokonale ztvárnit náročné role. Louis Hofmann to dokázal již v silném Freistatt a zde září opět. Under Sandet přináší hodně drsný, autentický a silně zpracovaný příběh, se dvěma scénami, které mě zasáhly přímo do srdce. V ten okamžik jsem cítila, jak se mi úplně sevřelo. Alespoň, že závěr nechává nějakou naději pro část hlavních hrdinů. Kudos to the Boys. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Mezi tím praporem a cestičkou je zakopáno asi 45 tisíc min. Musíme je všechny zneškodnit a odstranit. Až je všechny odstraníte, budeme moci odejít domů. Rozuměli jste tomu?“ Filmu jsem se dlouho vyhýbal, neb jeho téma považuju přinejmenším za problematické a nejednoznačné. Ale po zhlédnutí snímku Mazel, jehož byl Zandvliet scenáristou, jsem se přece jen odvážil. A to s s vidinou toho, že u mě film může zcela propadnout…což se naštěstí nestalo. Jistě, snaha ukázat několik skupinku vojáků wehrmachtu jako hlouček nevinných, vyjukaných chlapců minimálně pokulhává, přesto oceňuju, že se film při tomhle „polidšťování“ nesnaží emočně tlačit na pilu víc, než je snesitelné. A to napětí při každém píchnutí do hroudy písku se bez problémů přenáší i na diváka. Vcelku funguje i to pozvolné budování důvěry a jakési sounáležitosti, i když dané hlavně společným úkolem. Konec byl i navzdory tomu naivní, ale celkovým dojem až tolik nepokazil, za mě to budou slabší 4*. „Snad sis je neoblíbil?“ - „Ne.“ - „Pamatuj na to, co udělali. Raději oni, než my!“ ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Seržant Carl Rasmussen (Roland Møller) má pistoli Bergmann-Bayard M1910/21 a jezdí vozem Willys MB. Ve filmu se objevují protipěchotní miny S-Mine 35 a Stockmine M43 a protitankové miny Tellermine 42. (Maulincio)
  • Zajatci se setkávali převážně se třemi typy minových polí – protipěchotní pole, kombinované pole (protipěchotní a protitankové) a náhodně rozmístěná pole. Zatímco u prvních dvou zmíněných polí existovali plány, u posledního nikoliv. Ne vždy byly ovšem plány minových polí přesné. (Duoscop)
  • Natáčení začalo v červenci 2014 a skončilo o měsíc později. Světovou premiéru si film odbyl 10. září 2015 na filmovém festivalu v Torontu, kde obdržel ovace diváků ve stoje. V kinech se historické drama z druhé světové války objevilo 3. prosince. (Hal_Moore)

Reklama

Reklama