V písku - Příslib svobody

Je sedmdesát a více let po válce. Lehko se dnes z pohodlí domova soudí, co je morální a co ne. Komu nezabili příbuzného v koncentráku, na frontě, při náletu, kdo nezažil strach z toho, že mu jednoho dne pár chlápků v kožených kabátech zabuší na dveře, kdo nestál frontu na potravinové lístky, ten se možná bude ošívat nad nelidskostí toho, co vidí. V roce 1945 nešlo dělat, že se nic nestalo, že je konec a teď k sobě budeme všichni hodní. Ke cti filmu a jeho scénáristy a režiséra v jedné osobě je třeba říct, že si nehraje na žádné morální memento, nekáže, a když ve mně vyvolal nepříjemné pocity, musel se o to opravdu poctivě zasloužit. Tohle jsou Dánové, ne Hollywood. Z tématu tak dokážou vytřískat emoce, napětí, syrovost a nepříjemné pocity i bez klišé. Tím nemyslím ani tak scény jako takové, ale spíš to, jak jsou udělané. Např. záchrana holčičky na pláži, dokážu si představit, jak by to natočilo tucet jiných, zde je to podáno tak, že jsem opravdu nedýchal. Co bych snad vytknul, je možná malá propracovanost německých kluků, o většině víme jen obligátní "je mi sotva osmnáct a jsem v noční můře" (všichni ovšem hrají skvěle), zato dánský seržant je skvěle napsaná i zahraná postava. Jo, a taky film správně ukazuje, že chlap má dané slovo dodržet. Podobný film: Polumgla. (14.08.2016)

"Viem, že nás nenávidíte a je vám jedno, že umrieme..." Určite každý z vás pozná otázku od kámoša či známeho: "Nevieš o nejakom dobrom filme?" Už viem, čo budem odpovedať... Under sandet je pre mňa jeden z naj filmov za posledné roky. Donúti človeka zostať i pri záverečných titulkoch a v tichu premýšľať o zmysle života a nezmyselnosti vojny. Osobne som nikdy k Nemcom necítil nenávisť, nie k bežným členom wehrmachtu a k týmto chlapcom to ani nejde. Viem toho o 2. svet. vojne dosť na to , aby som vedel povedať, že vojna samotná i okolnosti za akých k nej došlo nie je čierna ani biela. Dnes nikto neviní Rusko, že spolu s Nemeckom podpísali pakt o neútočení, že napadli Poľsko a rozpútali vojnu spoločne!, že Anglicko a Francúzko neurobilo nič v 38. roku v Mníchove... Hitler neprišiel k moci zo dňa na deň... Dôležité však je, že režisér chcel ukázať cez nenávisť a hnev, že aj Nemec je človek. Boli zlí Nemci, boli i dobrí Nemci, o tom nepochybujte. Film emočne nevydiera, s chlapcami cítite súcit, dvojčatá vás určite chytia za srdce, scény s mínami sú napínavé, príbeh a dialógy jednoducho skvelé, samá chvála. Som rád, že vojnový žáner má stále čo ponúknuť. Po nedávnom super "severskom" seriály Kampen om tungtvannet opäť plný zásah. 5 hviezd čistých a silných jak atomovka! Odporúčam všetkým. +++++++++++ Osobne by som dohliadol na to, aby to odmínovali všetci dôstojníci, ktorí vydávali hrozné rozkazy v táboroch smrti, všetkých vrahov z SS... Realita je však rovnaká v minulosti i dnes, vždy si to odskáču nevinní, obyčajní ľudia. 100% (26.05.2016)

Silné téma, brutální zpracování. Syrovost a autentičnost hraje do karet všem zúčastněným. Chlapci do jednoho hrají jako o život. Možná by stálo za to film trochu prodloužit a rozkreslit více charaktery chlapců, protože když už nás někdo začne zajímat, rychle zmizí ze scény, respektive ztratí se v prachu... Škoda, ale i tak dávám pět, protože mě film hodně dostal...88% (07.01.2018)

Válečné filmy stále dokáží svým příběhem překvapit. Jedním takovým překvapením je třeba právě Under sandat. Příběh z Dánska po tom, co se stalo, když skončila druhá světová válka. To, že Němci budou demontovat protipěchotní miny na dánských plážích mě nenapadlo stejně tak, jako jsem nevěřil, že si k těm německým patnáctiletým klukům udělám nějaký vztah. Oboje se podařilo a pro mě se díky tomu tento film stal velkým filmovým zážitkem. Plus jsem si zapsal za čepec, že Roland Møller mě má v dalších filmech dost zajímat. (16.08.2016)

Je strašné pozerať sa na to, ako umierajú deti. Plné auto detí, ktoré do vojny akiste ani nechceli ísť. Lenže všetko má dve strany a strašné je aj to, keď je vaša domovina obsypaná mínami, ktoré po sebe zanechali nepriatelia a vy sa bojíte urobiť krok. Aj toto prináša vojna ... veľmi, veľmi smutný príbeh, ale plný ľudskosti. Skvelé! (22.05.2016)