Dovidenia v pekle, priatelia

Jakubisko se neošívá a neklade si zábrany ani normy. Nikdy. Prostě ukáže všechno, oni ať si to přeberou! Společně s výrazně katolickým scénáristou Karolom Sidonom si ještě jednou dělají, co je napadne, než definitivně spadne klec. Hodně toho načrtnou, bohužel to nestihli. Z torza původního filmu se vytvořil kompaktní celek až po dvaceti letech. Nová doba byla zblázněná a nadšená, bohužel pobláznila i tenhle film. Do původně konfliktního děje mezi vírou a pravdou napasovali autoři poplatné tlachání, které společně s o dvacet let staršími herci budí karikaturní dojem (ve scénách je rozdíl zcela patrný). Tipoval bych, že základní myšlenka zůstala, ale proč jí násilně dotáčet? Krásná Olga Schoberová i ostatní už jen trapně pajdají, o excelentně pitomém závěrečném songu ani nemluvě... (22.11.2009)

Slabší a méně zajímavé, než předchozí dva Jakubiskovy opusy, přesto by to stále byla výborná záležitost nebýt toho idiotského konce, který svou estetikou a symboly (děti, vlajky, průvod vstříc světlým zítřkům, optimismus až na půdu... a jako bonus slovenský popík z roku 1990!) přípomíná budovatelská 50. léta. Myslím, že by bylo tvrdé ten film odstřelit jen kvůli Jakubiskově úletu, ale víc jak 3* určitě dát nemůžu. (04.08.2008)

Po tomto filme prestávam pochybovať, že Jakubisko svojou ranou tvorbou pripomínal Felliniho. Rovnaká absencia príbehu a podobné obrazy, zaujímavé nesúrodosťou prvkov, ktoré obsahujú (viď začiatok môjho komentáru k jeho predošlému filmu). Ale napríklad oproti Amarcordovi, tento Jakubiskov počin vyniká navyše aj nejakým posolstvom alebo názorom. Aj keď je zahalený do pohľadu na neviazanú zábavu niekoľkých bohémov žijúcich na kope, ako to už režisér rád zobrazoval, stále je to posolstvo aspoň čiastočne vidieť. Trochu z kritiky režimu (úbožiaci všetkých krajín, spojte sa - apropo, trezorový film) a trochu z kritického pohľadu na náboženstvo. A hlavne, oproti hoci aj najlepšiemu Felliniho počinu, toto ma omnoho viac bavilo. No dobre, ani minutáž nebola práve závratná... (09.12.2013)

V tomto prípade súhlasím s profesorom Václavom Macekom, ktorý o filme napísal: "Film je groteskou plnou improvizácií a komiky, ale aj filmových reflexií. Keby si bol ponechal podobu rokov šesťdesiatych, mohol byť o živote na hrane, o hre so smrťou. O dvadsať rokov neskôr Jakubisko pridal aktualizácie, ktoré tému rozdrobili a film roztrieštili, zostali stopy originálnej obrazotvornosti, ale celok stratil silu sugestívnej vízie filmov Zbehovia a pútnici či Vtáčkovia, siroty a blázni." In: Macek, Pašteková: Dejiny slovenskej kinematografie. Martin: Osveta, 1997. (17.09.2011)

Klasický Jakubisko, samé bizarnosti, ale kruci, když už je tam toho tolik, že mi to leze na nervy, tak se asi něco děje. Já se ani kámošovi nedivím, že z toho filmu má p*del, několik věcí je tu vyloženě směšných a není jich málo, třeba když jednou v tom kočáře a hází tam bomby po nějakých policistech, jako, to fakt nešlo brát vážně, hlavně to bylo sestříhané úplně nesmyslně šíleně, ostatně jako celý film. Jo, chápu, o co tam jde a co mi ten film chtěl říct, ale kruci, je to zpracované tak nedějovitě, otravně a směšně... Nejblbější je ale ta finální scéna, kde lidi máchají vlajkami - bože, vždyť tam ta myšlenka je jasná, není třeba ji ještě dovysvětlovat takovým kýčem. Jako jo, pár momentů je zajímavých, ale jinak je to sled nesmyslů. 2* (30.03.2019)