Tisícročná včela

Len ťažko hľadať slová pre tento legendárny epos. Som celkom rád, že som s ním počkal a nepozeral ho už ako dieťa. Neverím že by som ho docenil a že by som si dokázal užiť Jakubiskovu poetiku. Tú ja totižto naozaj môžem. Najkrajší magický realizmus o ľuďoch, ktorí si mnohé javy vysvetľovali po svojom. Nikdy by som sa neoznačil za hrdého patriota, ale Tisícročná včela je úžasným mementom, prečo mám túto krajinu, s mnohými chybami vlastne rád. (12.02.2021)

Ať už v seriálovém provedení anebo ve filmovém provedení, tohle je nesmírně zajímavá sága, která ukazuje, že máme v naší filmografii docela blízko i k surrealismu, respektive k magickým prvkům v realitě. A funguje to. Přitom se jedná o příběh, který je velmi realistický a velmi lidský, krásný i krutý. Jakubisko zde ukazuje svou režisérskou sílu a nebojácnost z velkého tématu. (06.08.2015)

Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. (25.03.2022)

Tato filmová sága je asi vrcholem Jakubiskovy tvorby. Svou filmovou poetiku a obrazivost zde dokázal i při jisté pro něj typické tendenci  k místy až přebujelé efektnosti udržet víceméně na uzdě a snímek postupně "zraje" od počáteční poněkud neuspořádané přebujelosti až k závěrečnému vyváženému tvaru.  Konec dobrý - všechny dobré, proto jsem se po jistém váhání přiklonil k pěti hvězdičkám. (10.07.2022)

Teď hodnotím film, ne seriál (ale ono je to vlastně jedno). Poprvé jsem ho viděl jako dítě a utkvělo mi v paměti několik detailů jako Kronerův pohřeb, kulový blesk, obrovská včela-matka a spousta nahotinek. No a po novém zhlédnutí musím říct, že to je asi to jediné, co stálo za to. V tom filmu se jakoby pořád něco děje, ale když se nad tím zamyslíte, tak se tam toho zase tak moc nestane. Kroner umře, Dočolomanský zbohatne, Kvietik nezbohatne a umře, jeho synové taky umřou a konec. Když už rodinná sága, tak by osudy jednotlivých členů rodu měly být nějak zajímavé a poutavé. I v historii mé vlastní rodiny bych našel víc dramatičnosti a bohatší osudy, než jsou tyto. Ovšem formální stránka je samozřejmě úžasná. Jenže na druhé straně Jakubisko nedokáže vyvolat emoce, nedonutil mě soucítit s postavami. Většina postav během filmu zemře a vás to vůbec nezasáhne. To je problém. Herci hrají sice dobře, ale většinou jen opakují typy postav, které předtím i potom hráli už stokrát. Kroner svérázného staříka, Dočolomanský bohatou svini, Kvietik správného chlapa, Jakoubková trpící ženu. Ale do zlatého fondu to asi patří, to vám neberu. (03.09.2009)