Princezna Fantaghiró 4

Tak tenhle díl už mě opravdu nebavil. Je na něm strašně moc vidět, jak se chtělo ušetřit. Je zde minimum postav, minimum zajímavých lokací a pro jistotu se některé postavy ani nevrátí, i když jsou pro příběh důležité. Potěší návrat některých známějších jmen, ale k čemu to je, když u ten příběh je skutečně tragický? (30.10.2015)

Musím říct, že po zhlédnutí pátého dílu musim přehodnotit. Tenhle díl je, když už né tak vybroušený, alespoň zajímavý a snaží se, aby se tam něco dělo. Co se mi ale nelíbí je stopáž, spousta scén by mohlo být prostřiháno, zvláště při konfrontaci otce se synem. A ti jezdci byli skvělý, na to měli tvůrci cit, na ty různá monstra. (12.04.2010)

V štvorke sa princ Romualdo sa postupne dostáva do úzadia, už nepatrí k ústredným najviac vyťaženým postavám. Podľa viacerých táto séria stále viac a viac stráca na kvalite, ako som sa tu dočítal. Je to síce možné ale treba tiež podotknúť, že to nikdy nepatrilo ku skvostom kinematografie, čo sa týka obsahovej stránky. Nech sa na to dívame už z ktoréhokoľvek uhla. Veď predsa stále ide iba o rozprávku, či nie? A ide hlavne o pocit, ktorý vo vás vyvolá a zanechá... Vo mne Fantaghiro naďalej zanecháva skôr pozitívne ohlasy spojené s príjemným relaxačným pozeraním, tentokrát ide dokonca možno o moju najobľúbenejšiu časť spomedzi všetkých. Čarodejník Tarabas sa mení na kladnú postavu, pozor pozor :-) Je to celé smiešne? Asi áno, no a čo. Každý jeden z nás má predsa nejaké tie rozprávky, ktoré si vždy rád pozrie, nie je to tak? Tak prečo nie práve tento taliansky počin, ktorý je tak príjemne naivný... 4/5 (15.05.2014)

„Zostal ti už len ten idiot Romualdo.“ Predposledná séria. Ešte prišla piata „pirátska“ a potom to už tvorcovia v čele s ťažko zničiteľným Lambertom Bavom definitívne zabalili. V štvrtej sérii to zabalil Kim Rossi Stuart, ktorého Romualdo je prítomný len na začiatku ako hlas (!) a na konci v podobe šikovne zostrihaných archívnych záberov zo starších dielov (!!). Štvrtá sezóna tradične pozostáva z dvoch dielov a situáciu zachraňuje množstvo postáv a to ako nových (Darken, Fiodor, kopytový Rufus), tak obľúbených starých (Čierna kráľovná, Xellesia, Tarabas). Je tu plno zvratov (smrť istej postavy na konci prvého dielu, hoci je jasné, že to dlho nevydrží a vôbec, umiera tu prekvapivo veľa postáv). Bizarnosťou je absurdný milostný trojuholník s nábehom na štvoruholník; Fantaghiro v každej sérii presvedčivo proklamuje milovanému fešákovi Romualdovi lásku až za hrob, ale pritom rafinovane/zákerne koketuje s v záležitostiach lásky naivným Tarabasom (ktorému však neustále tvrdí, že sú len dobrí kamaráti) a tentokrát dokonca aj s Rufusom, ktorého majstrovsky zmanipuluje a ten kvôli nej veľmi ochotne umiera. Hlavná hrdinka by si skutočne zaslúžila detailný psychologický rozbor. Kladne hodnotím veľa krásne zle natočených akčných scén, strašné triky, prekvapivo bohatú výpravu (džungle, lagúny, vodopády, exotické záhrady...) a buddy chémiu medzi Ursulou Andress a Brigitte Nielsen („História nás za toto odsúdi.“). (13.12.2018)

Krásná a statečná princezna Fantaghirò vypadá ve čtvrtém pokračování pohádkové televizní ságy jak oškubaná slepice. Efekty a masky jsou sice v normě a pro děti dostačující, je však cítit, že tvůrci už nevěděli, co dál. Dokonce mi to stylizací připomínalo Xi you ji, hlavně některé momenty. Vytratila se pohádková romantika dob princezen, hradů a draků a nahradila ji fantasknost předhánějící se skoro v bizardnosti, protagonisté zaujali postoje postav jaksi trochu přihlouplých. Nějak to zkrátka není ono a i když pro děti stále poměrně nezávadné, kouzla prvních filmů nemá tohle pokračování šanci dosáhnout. Obstojná práce, ale pouze nastavovaná kaše z předchozí vydatné pochoutky. (14.12.2013)