Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (243)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $2miliónyTržby USA $24,379,978Tržby Celosvetovo $-║ Excelentná príbehová záležitosť v prvotriednom podaní šikovného inšpektora Sidneya Poitiera a jeho policajného náprotivka otravného a zbrklého Roda Steigera. Až neskutočná práca s dejom a hercami, režisér Norman Jewison a jeho asi najlepší film. /100%/ ()

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Dobrá detektívka tvoriaca pozadie pre ukážku rasizmu v jednom mestečku na juhu USA v 60. rokoch 20. storočia. Človeka poteší, keď vidí vo filme tak dobre vykreslené charaktery postáv a ešte väčšmi, ak sa počas deja vyvíjajú (viď zmena vo vzťahu Gillespie/Tibbs). Príjemná soulová hudba a detto herecké výkony Sidneyho Poitiera a Roda Steigera. Nenapadá mi dôvod, pre ktorý by ste sa mali vyhýbať tomuto filmu. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V některých komentářích se objevuje povzdech, že by to mohla být perfektní kriminálka, kdyby Jewison neztrácel tolik energie rasovou otázkou. Potíž je v tom, že jádro režisérova zájmu spočívalo právě v problému rasismu, konec konců psala se 60. léta a film se dá považovat za aktuální politický příspěvek do vášnivé debaty o tomhle problému. Film měl zjevně fungovat jako společenské drama, kde kriminální zápletka slouží jen jako pozadí, resp. východisko, pro angažovanou společenskou kritiku. I s odstupem času film funguje výborně, přesně tak, jak to Jewison zamýšlel - a představuje svědectví o době, kdy rasismus měl v americké společnosti nesrovnatelně větší vliv než dnes. K tomu si připočtěte dva špičkové charakterní herce, kteří chytili příležitost za pačesy, a máte film, který neváhám ohodnotit maximálním počtem hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Pro zajímavost jsem si zjistila, zda ve státě Mississippi stále trvá možnost udělení trestu smrti, kupodivu ano. Pak se tedy divím, že čítá bezmála tři miliony obyvatel - s policejním postupem při vyšetřování vražd, jaký jsem měla možnost včera večer vidět. Inu, ne nadarmo v TV frčí jen Kriminálka Miami, New York a Las Vegas a ne třeba Kriminálka Jackson, že... taky to jsou pěkný konzervy, za ukradení dobytka vám dodnes hrozí expedice na věčnost, muži mají zakázáno být na veřejnosti vzrušení a v Oxfordu je trestné "vytváření zbytečných zvuků". Takže si o zde přetřásaných rasistických upocených jižanských vidlácích již nemyslím, že by přílišnou nadneseností jejich charakterových nedostatků nějak utrpěli na pověsti, stejně jako pomalu chápu smutek faktu, že o lidských kvalitách, bez ohledu na barvu pleti, se jedinci, kterým snad ještě nedošlo, že válka Severu proti Jihu skončila, musí přesvědčovat kus od kusu, krok po kroku... ale jen ti, co nejdou do přízně Normanu Batesovi, a takových tam byla, bohužel, většina. Napětí mezi Virgilem Tibbsem a náčelníkem Gillespiem těžklo úměrně vedru a urážlivým narážkám na inspektorův původ a rozhodně mu neulevila ani konfrontace se "svobodnými otroky", kteří si stále byli vědomi svého podřadného místa ve společnosti. Spíš, než o vraždu samotnou, zde kráčí o kritiku rasové nadřazenosti a lidské omezenosti, kterou jsem si díky sympatickým výkonům Sidneyho Poitiera a Roda Steigera, ve velmi slušném českém znění, celkem vychutnala. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

Pýcha a předsudek amerického jihu. Souboj kultivovanosti s primitivností. Ne, neděste se, myslím to vážně. Samozřejmě, s románem Jane Austen nemá společného vůbec nic. Ale jinak je ten film pýchy a předsudků plný. Pýcha bílých - když se zamyslím nad hlavními postavami filmu, tak ale nevím, nač vlastně - na to že jejich kůže má tu správnou barvu? Ale černému policistovi nesahá snad jediná "bílá" postava ani po kotníky. Všichni "bílí" jsou tu omezení, chudí duchem, proti kultivovanému Sidney Poitierovi působí uboze a ... špinavě ..., a to včetně Billa Gillespie, který snad jako jediný obyvatel městečka pochopí, že při hledání pravdy musí předsudky stranou. Předsudky bílých - vraždu nejdůležitějšího obyvatele městečka přece nutně musel spáchat neznámý černoch, jak by to mohl být někdo z nich, že ...? Z tohoto pohledu by se film mohl jevit poněkud schematickým. Hodný, kultivovaný černoch vs. bílí omezenci ... Ale není to tak úplně, tvůrcům se podařilo se této schematičnosti vyhnout. I sám Virgil trpí předsudky, díky nimž dělá ukvapené závěry, i on sám trpí pýchou a jistým pocitem nadřazenosti vůči obyvatelům městečka, i když on možná větším právem. A ... málem bych zapomněla ... tenhle film je, samozřejmě, také výborná detektivka, s výborně vystavěným dějem, který nás neustále udržuje v napětí a s nečekaným rozuzlením, jak se sluší a patří. A s výbornou muzikou. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (28)

  • Americký filmový inštitút zaradil tento film v roku 2007 na 75. priečku do svojho zoznamu najvýznamnejších filmov všetkých čias. (WalterIK7)
  • Filmári si kvôli záberom na bavlníkové plantáže museli odskočiť do Tennessee, pretože v Illinois žiadne neboli. (classic)
  • Snímok mal veľmi dramatické pozadie. Pôvodne sa mal nakrúcať v južných lokáciách, ale Sidney Poitier (Virgil Tibbs) a Harry Belafonte zažili pri pôsobení v Mississippi útok zo strany Ku-Klux-Klanu a takmer prišli o život. Preto Poitier trval na premiestnení na sever, takže bola vybratá Sparta v štáte Illinois. Mesto v príbehu bolo zmenené na Spartu, aby sa miestne nápisy nemuseli meniť. (classic)

Související novinky

Zemřel režisér Norman Jewison

Zemřel režisér Norman Jewison

23.01.2024

V požehnaném věku sedmadevadesáti let v sobotu 20. ledna opustil filmový svět kanadsko-americký na sedm Oscarů nominovaný režisér a producent Norman Jewison, tvůrce legendárních a oblíbených snímků… (více)

Zemřel herec Sidney Poitier

Zemřel herec Sidney Poitier

07.01.2022

Dnes přišla smutná zpráva z bahamských ostrovů. Ve věku 94 let zemřel nejstarší herecký držitel Oscara za hlavní roli, floridský rodák Sidney Poitier. Médiím zprávu sdělil přímo bahamský předseda… (více)

Reklama

Reklama