The Thief

Noir bez dialógov. Na tú dobu de facto experiment. Je to síce kapánek chladné a realistické, ale stále sa nájde dostatok noirovo štylizovaných momentov: expresívne nasvietené a kamerovo stiesňujúce scény v malom byte, zvádzanie atraktívnej susedy, prehliadka neónovej nočnej NY ulice či hrdinova nočná mora. Ja som spokojný, rád si to čoskoro zopakujem! PS: absencia hovoreného slova má zmysel a korešponduje so samotou postavy, špionážnou témou i zápletkou predávania tajných materiálov. *4,5 (30.04.2020)

Tohleto byl konečně film toto! :) Překvapuje mě, že The Thief není encyklopedickým snímkem, který by se vyskytoval v žebříčcích různých nej filmů či knihách se seznamem toho, co všechno musíte vidět, než umřete, protože v rámci žánru mi to přijde jako naprostý unikát. Také žasnu, že něco podobného, blížící se svým pojetím k ryze autorskému filmu, dalo příležitosti vzniknout v těsně poválečném Hollywoodu, kdy producenti dokázali zkazit nejeden kvalitní film žadoněním o vykonstruovaný happyend (mj. Ztracený víkend). Odvážný experiment natočit v 50. letech „němý film“ padl na úrodnou půdu, scénář bez jediného řečeného slova krásně zafungoval společně s charakteristickou hlavní postavy i špionážním tématem a umožnil jedinečný náhled do práce i duše opuštěného špiona v poválečných Státech. Akční vygradování na závěr, které mi způsobilo v jedné chvíli i menší fyzickou závrať, bylo teprve lahůdkou, stejně jako sekvence s noční můrou antihrdiny. Russell Rouse coby režisér a scenárista projevil obrovskou invenci při stylizaci jednotlivých záběrů, vizuální možnosti filmu noir jsou využity na maximum a navíc celé dění působí nesmírně realisiticky! Z krásně nasvícených temných scén sálá tíseň, expresivně patetická hudba naštěstí mnohdy stichne, Rouse nechává zesílit pocity napětí pomocí spousty hlasitých zvuků (např. zvonění telefonu) a v tichu pak ještě více vyzní vnitřní pocity nepokoje antihrdiny. Ray Milland předvedl fascinující minimalistický výkon, sehraný do detailů, výtečný během akce i psychologicky ponurých momentů, celkově radost sledovat! Jo, jo, většina současných tvůrců by si nezasloužila Rouseovi s Millandem ani čistit boty... Nepochopitelně zapomenutá filmařská nádhera. 90% (27.09.2020)

Dlouho jsem tento film odkládal, protože jsem se bál nudy, ale absence dialogů vůbec nevadí, protože herci jako Milland si hravě poradí bez nich a nuda se nekoná, příběh mě po chvilce vtáhl a já sledoval vyšperkované špionážní hry - tyhle strašně nenápadný předávky tajných materiálů mě ve filmech vyloženě baví :-D (26.12.2012)

To co mohlo byt uzasne stylisticke cvicenie je nakoniec iba velmi dobrym experimentom. Rozpravat podobnu temu v tomto zanri bez dialogov poskytovalo omnoho vacsie moznosti. Uplne zbytocne sa to tvari realisticky, ked si to mohlo uletiet na vsetkych moznych vyrazovych prostriedkoch a neobmedzenym moznostiach filmovej reci. Pri snovej scene, nahanacke na Empire state building alebo prechodom cez nocne mesto tomu tak je a funguje to naramne. Ale inak som velmi rad, ze som to videl a Ray Milland je opat super. 7/10 (07.05.2020)

Ta atmosféra na mě ne vždy fungovala a možná i ten příběh šlo na tu stopáž o něco málo ještě obohatit, ale jinak jsem spokojený. Ten "experiment" funguje dost dobře, protože to celý příběh vypráví pouze skrze obraz, bez dialogů nebo nějakých mezititulků a vypráví ho to dost zručně, včetně skvělé práce s kamerou, detaily a dokonce i nějaké psychologie hlavní postavy. Navíc to má nejednu povedenou a napínavou scénu a především se mi líbily ty scény, ve kterých si mezi sebou předávali to pouzdro, protože mi to trochu připomínalo Hranici ovládání, kde se zase podobně tajemným způsobem předávala krabička sirek, ve které byly navíc papírky s šifrovanými vzkazy. A takové šifrované vzkazy jsou v tomhle filmu vlastně taky, takže těch podobností s tím Jarmuschovým filmem to vidím překvapivě víc. O to víc by mě zajímalo, jestli Jarmusch tenhle film náhodou někdy neviděl... Za mě tedy spokojenost. 4* (09.10.2021)