Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu. Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (128)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Na víc jak tři to nebude. Dejdar tu hraje fakt dobře, dobře i tančí, ale dějově to je prostě nijaké a nedokáže to tolik zaujmout. Mám snad jen takový drobný poznatek: Tam na začátku, když stojí před nemocnicí, je mimo záběr slyšet Dejdarův hlas, říkající: "Tady jsem strávil dva roky a kdo ví, jestli jsem je vůbec přežil." Což v souladu s koncem nedává smysl. Nebo že by to vyprávěl MOŽNÝ SPOILER ze svého druhé života KONEC MOŽNÉHO SPOILERU, o kterém se tam mluví? Nevím. Možná to vypráví tak, že v té nemocnici byl před tím, ale o tom taky není ani zmínka. No, rozebírat to tady podrobněji už nebudu, buď mi něco uniká, nebo jsem na něco přišel. Jo, a myšlenku filmu taky rozebírat nechci, to by bylo kontroverzní... Každopádně 3*, ačkoli slabé. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 8/10 Děj 3/10 Hudba 4/10 Efekty 3/10/// +známích herců je tu habaděj -téma mě nezaujalo/// Když se nad tím zpětně zamyslím, tak je to téma vážné a přitom je film podán s lehkostí, tak aby se divák i bavil. Jenže problém je, že já jsem se nebavil, navíc osudy zde přítomných mi byly lhostejné. Určitě za to ale nemohou herci, prostě je to látkou a nebo možná taky réžií./// Celkem 42%/// ()

Reklama

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Martin Dejdar je podle mě jediný z mladých herců (tady ještě mladý byl), kdo se mohl rovnat staré gardě. Komika i tragika, blbnutí, vypravěčství, všechno mu jde na jedničku. Škoda, že tak zapadl a vynořil se ne jako vynikající herec, ale jako figura Ozák. Nic proti Ozákovi, Comeback docela ujde, ale Dejdar by si určitě zasloužil pořádnou roli. Snad jednou.... ()

Endyis 

všechny recenze uživatele

Další z hold poměrně malého výčtu opravdu výborných porevolučních filmů. Nechápu proč nemá minimálně 85% (hold to je ten vkus v ČR, hlavně co se českých filmů týče jako takových). Vyníkající herecký výkon Martina Dejdara a společně s Amerikou jeho životní role. Kvalitní věc po všech stránkách - děj, hudba, atmosféra, režie, herecké výkony... 90% ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"a to je člověk ze sanatoria, pane Jireš! (zde spíš ?)", by si (kdyby chtěl) mohl postesknout Vlastimil Třešňák. A když ne on, tedy já. Některé filmy na mě působí svojí pravděpodobností, Jirešovy filmy mi připadají vesměs nepravděpodobné, a také neinspirované - zde v původním smyslu (dech, dýchání), . Konec dobrý, ale tím ne všechno dobré. A také herecká topornost, nejvíc asi vrchní sestra. Velikáni filmu, to ano, ale jakého? Co si tady povídáme, na tom moc nezáleží, ale dobře placení televizní dramaturgové by měli oddělit zrno od plev, a nedávat do stejného pytle Jireše s Schormem nebo Kachyňou (a dalšími). Pozn.: Možná jsem byl - neúmyslně a nevědomky - ovlivněn pojetím smrti, který tento film zastupuje. Kdybych si mohl vybrat, tak smířlivé smrti (po vzájemném seznamování a přesvědčování) dám přednost před násilnou smrtí (tanec v TBC sanatoriu, válka, pepka a spol., silniční či jiná havárie) ()

Galerie (9)

Zajímavosti (9)

  • Ve filmu se poprvé pracovně setkaly Jana Hlaváčová s dcerou Bárou Munzarovou. (M.B)
  • Scénář Jiřího Hubače je z velké části autobiografický zážitek, kdy on sám onemocněl po válce smrtelnou tuberkulózou a rok byl upoután na lůžko v nemocnici na Bulovce. V podstatě čekal na smrt, protože léčba tenkrát nebyla a mladý Hubač se denně setkával se smrtí. Do té doby byl velký sportovec a literatura či psaní jej v podstatě míjela. Nemoc ho však nasměrovala ke změně hodnot a objevujil psaní a čtení, protože nic jiného dělat nemohl. (sator)
  • Natáčení probíhalo za plného a nepřerušeného provozu Kojeneckého ústavu při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. V té době tam bylo asi 80 dětí a personál musel dbát na to, aby např. neplakaly a nerušily tak natáčení, navíc byla k dispozici 1 chůva, která rozdávala dětem dudlíky. I přesto se mnoho záběrů muselo právě kvůli pláči dětí opakovat. Na uspávání dětí se v případě potřeby podílely i dámské členky štábu. [Zdroj: Lidovky.cz] (alonsanfan)

Reklama

Reklama