Cukrová bouda

Tady se nabízí zajímavé srovnání přístupu různých režisérů k předlohám Vladimíra Körnera odehrávajícím se v poválečném pohraničí. Řekl bych že Vláčilova Adelheid a Svobodův Zánik samoty Berhof z něj vychází o něco líp, ale to neznamená že by Cukrová bouda byla špatná. Mě se líbil hlavně Miroslav Macháček a Jana Švandová. (11.07.2007)

Karel Kachyňa umí takový melancholický. ale silný příběhy opravdu vyprávět s velkým citem a Jan Čuřík jako jeho skoro dvorní kameraman dokonale rozumí Kachyňovým záměrům a když je potřeba obrazová realistická výpověď dá to tam, když je třeba poetiky, dá to tam aniž by se to v celku nějak rušilo, opravdu výtečná práce. Jsem rád, že jsem viděl, Michala Dlouhýho v jeho začátcích, nejzajímavější postava je pro mě ta, kterou Miroslav Macháček, jo a Jana Švandová v osmdesátých letech byla ňamka. (22.03.2020)

Za poslední tři měsíce jsem měl štěstí vidět skoro všechny legendární adaptace Vladimíra Kornera. Je docela zajímavé sledovat, jak se s materiálem režiséři vypořádali po svém. Kachyňova Cukrová bouda je milý, neškodný film podmalovaný povznášející hudbou Luboše Fišera, vyprávěný z naivní dětské perspektivy. Není to tak úplně na čtyři hvězdičky, ale dobrý. Ovšem s hardcore nadupaným Zánikem samoty Berhof se to nedá srovnávat, Kachyňa je prostě takovej laskavej strejda. (17.01.2010)

Natočit příběh o vážných věcech, který je prodchnut poetikou v malebné krajině a dětským pohledem. Tak to uměl jen pan režisér Karel Kachyňa. Ať si každý říká, co chce, klobouk dolů před tou neopakovatelnou filmovou atmosférou minulých časů. Stejně jako v předchozích či pozdějších scénářích, dokáže vtáhnout diváka do děje. A když vezmu v potaz míru svých prožitků a pocitů z jeho filmů, vždycky jsem spokojen. Což jinými slovy znamená, že právě tohle se mi u Kachyni líbí. Protože, když film nemá žádnou sdělnost, je zcela o ničem. Chytře sděleno, že konec války, i když vítězný, nemusí být vždycky radostný, to má logiku. (16.01.2011)

Na téma Sudet a jejich osudu jsem velmi citlivý. Tragédie pohraničních oblastí a jejich letitá devastace, zánik desítek vesnic, osídlení obyvatelstvem bez zpětné vazby k regionu atd. Kachyňův příběh nesoudí, jen pozoruje. Na jednoduchém příběhu několika lidí je podchyceno téma až geniálně. Macháček je hvězdou filmu, ale nelitujeme jen jeho, ale i navrátivší se Němce z prohrané války, kteří ztratili vše, nemají kam jít a mohou se tak leda nechat zastřelit vojáky čs. armády. A tak se v poválečných Sudetech sejdou fašisté, antifašisté, komunisté, kolaboranti i dobrodruzi, aby dokonali dílo zkázy...90% (04.03.2013)