Naděje

Tento snímek jsem viděla kdysi před lety a zůstal mi v paměti dodnes. Ráda jsem se znovu podívala na pochmurný dramatický příběh dvou osamělých lidí virtuózně ztvárněný dvěma špičkovými herci. Skvělá ukázka toho, jak velkého efektu lze dosáhnout ve filmu jen několika málo výrazovými prostředky. Civilní úsporné herectví Rudolfa Hrušínského, který hraje i když nehraje, ukazuje, že člověk může být i uprostřed lidí sám. I když snímek dobře znám, nebyl to ztracený čas. Dneska by něco takového sotva někdo natočil, ale když televize začala zařazovat do vysílání takové filmy, je tu ještě naděje. (08.04.2017)

Říká se, že naděje umírá jako poslední. Těžko říct kolik naděje ještě zbývá alkoholikovi Lucinovi (Ignáci) v podání jako vždy geniálního Rudolfa Hrušínského. Možná ta poslední naděje v jeho životě plyne ze setkání s prostitutkou Magdou. Vůbec jsem netušil, že Hana Hegerová kdy ztvárnila takto charakterní roli. Z jejího hereckého výrazu stojí za zapamatování především její široký úsměv a krásné zářivé oči. V celém jinak dost depresivním filmu o tom, že "alkohol je metlou světa", patří chvíle, kdy Magda vykouzlí na tváří úsměv, mezi ty nejpozitivnější. Jakoby právě v onom úsměvu se skrývala ona naděje v lepší život. (01.05.2017)

Neskutečně skvělý a pošmourný snímek v režii Karla Kachyni a scénáristy Jana Procházky. Z této kombinace nemůže vyjít nic jiného, než parádní a lidský příběh. A ještě k tomu, když opilce Lucina hraje génius Rudla Hrušínský a lehkou ženu Hana Hegerová. Do toho vynikající kamera Josefa Vaniše a nádherně doplňující hudba mistra Jana Nováka. Vynikající je scéna, ve které se Rudla válí ve sněhu s Hegerkou, nádherně doplněná úžasnou hudbou s perfektními chorály, jako by se do toho pustil Zdeněk Liška. Příběh je jednoduchý a prostý, v režii Karla Kachyni však dechberoucí. Když se Lucin napije, tak ty jeho moudra prostě nemají chybu. " Dám si jednoho myslivce, at´ jich mám dvacet a dám si ještě jednoho, narodil jsem se jednadvacátýho." Nebo - " Kdy jsi naposledy viděl padat sníh? Přece vloni. To já naposledy, když mi bylo čtrnáct." Nejlepší je ovšem hláška " To Edison nemohl vědět, že když vymyslí žárovku, že se bude dělat i v noci." Nádherně Kachyňovsky je vykreslená snová scéna, ve které se Lucinovi zdá o králících. Geniální film, ve kterém další hlavní roli hrají pochmurné a tmavé Ostravské doly. Další nenapodobitelný snímek šedesátých let. (09.05.2011)

Hledat naději v beznadějném vztahu je úkol, který může skončit všelijak. Šťastně i tragicky. Beznadějně lhostejný přístup k životu i upnutí se na oporu a potřebu toho druhého. Žít ze dne na den či plánovat společnou práci a soužití? Dohromady to jde velmi těžko a někdy je lepší to dokonce vzdát. I když, jak pro koho. Hana Hegerová je chvílemi výborná, poté lehce přehnaná, ovšem vedle klasika jí to určitě slušelo, a když se porovnají oba protagonisté, čistě herecky, byl to od paní Hegerové úctyhodný výkon. Docela nevýrazná hudba, a velmi málo z Magdina života, to jsou maličkosti, kterých kdyby nebylo, dopomohlo by mi to určitě k plnému počtu. Jinak pochopitelně je potřeba tento film znát. (20.05.2013)

(2x) ,,Mně se nechce spát. Já mám vždycky sny... a zdají se mi všelijaké blbiny. O zelené trávě..." Komorní a o to ještě víc depresivní záležitost o zatrpklém alkoholikovi, do jehož života vstupuje povahově silná žena. Postupně se rodící vztah mezi nimi, který přežil i několik těžkých překážek, přichází coby poslední naděje na lepší život. Svět kolem se najednou zdá lepší (viz. třeba zajímavou souhru: několikrát svítící budovní nápis Restaurace s jedným vypadnutým písmenkem, pak k závěru v radostný den oprava technické závady). Ale pořád je to nikoliv istota, pouze naděje, která se může kdykoliv opět zhroutit... Což platí i o otevřeném závěru. Kachyňova umělecká sonda do problematiky alkoholismu, který ničí nejen lidi závislé na alkoholu, ale i spoustu lidí kolem něj, patří k nedoceněným filmům "zlatých 60-tých". Snímek oplývá do detailu propracovaným vizuálem, kombinující temné prostředí, černou a bílou barvu, působivou hudbou Jana Nováka a vynikající herecké výkony Rudolfa Hrušínského a Hany Hegerové. Hodně silné, jako ostatně snad všechny starší československé filmy na téma alkoholismu. 95% (16.02.2018)