Počítání oveček

Jeden z nemocničních filmů pana Kachyni, tentokrát (nebo spíš tehdy) o děvčátku sirotčátku s těžkou srdeční vadou, které tráví svoje dětství v ne zrovna veselém prostředí. Každodenní život a všední příhody jsou vystihnuty přesvědčivě, a mohli byste snad tvrdit, že by se to vlastně celé nemohlo stát? Já tedy ne, a navíc tu všichni ve větších rolích hrají tak nějak hezky smutně. Na pana Brodského a hlavně paní Galatíkovou se dá jen těžko zapomenout. Přesto mi těch ani ne osmdesát minut přišlo poněkud dlouhých a nevidím důvod, proč se na Počítání Oveček ještě někdy dívat. Drobné plus za to, že mi to skutečně nepřišlo jako citově vydírající a prvoplánovité jako třeba o pár let starší (a "ideově uvědomělejší") Indiáni Z Větrova. 70% (08.01.2012)

Vydarená, dojemná, hrejivá a ľudská melodráma s perfektným kastingom. Tomu strašne veľa dávajú hlavne Věra Galatíková, malá pôvabná Žaneta Fuchsová a veľký Vlastimil Brodský. Dosť mi to pripomenulo o tri roky mladšiu televíznu adopčnú inscenáciu o dievčatku Cizí holka, náhodou tiež s Galatíkovou. Dojemný koniec, nejaký ten humor a plno silných scén, ktoré sa na nič nehrajú, ale ich sila je práve v (zdanlivej) obyčajnosti/triviálnosti. (13.08.2018)

Příběh z důvěrně známého prostředí (nemocnice v Novém Městě na Moravě), kde jsem v Hanině věku pobýval alespoň měsíc ročně. Uvěřitelný příběh ze socialistické nemocnice, v níž na rozdíl od těch dnešních, kde se se všechno odbývá korektně a v souladu se směrnicemi, občas prosáknul i nějaký trvalejší cit. Hanka je snad zvláštní v tom, že se zcela soustřeďovala na svět dospělých a mezi vrstevníky měla jen samou vádu. (12.11.2020)

Další z Kachyňových filmových zázraků, tentokrát pro televizi. U tohoto režiséra prakticky nemůžete sáhnout vedle, všechny jeho snímky mají duši, kterou po pár minutách poznáte a vždy je sledování malým zážitkem. Žaneta Fuchsová hraje prakticky stejnou rošťandu jako v Postrachu ulice, jen to okolo je jiné, ale všemu se dá velmi snadno uvěřit. Jediné čeho lze litovat, tak snad jen že po odchodu tohoto velikána české filmové režie není nikdo, kdo by ho kvalitativně zastoupil. Už se netočí filmy pro radost, jen a pouze pro zisk. (12.12.2022)

Ovečky jsem naposledy počítal asi tak v první třídě, jsem hold mistr světa ve spaní. Tak co z toho vyleze? Holčička se srdeční vadou je zavřena celý život v nemocnici. Sice toto místo už pro ni zmanená domov a je v něm pod kontrolou a v pořádku, ale její život je vlastně k ničemu. Žije v izolaci a nezná okolní svět jako normální děti, což si přísný nemocniční systém neuvědomuje. Tento jednoduchý film tedy obsahuje docela velkou myšlenku, velkou porci lidskosti a úžasný herecký výkon Věry Galatíkové plný něhy. Pan Kachyňa v nemočnícm prostředí opět zabodoval stejně jako o rok později ve filmu ,,Pozor vizita.´´ Žaneta Fuschová mi sice přes svůj nesporný talent, byla zpočátku spíš protivná ale nakonec jsem si k ni našel cestu a z filmu si odnesl poctivý zážitek. (31.01.2020)