Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (623)

plakát

Toto: Rosanna (1982) (hudební videoklip) 

Další z důkazů jak v současné populární hudbě schází skladatelská invence a až příliš se vsází na text. Nemusíš umět hrát, stačí včas stisknout Enter, voe. Toto u mě díky tomu rostou čím dál výš!

plakát

Psi (1992) 

Poláci se za dobou převratovou ohlédli velmi brzy a nejen v kinematografii jsou mnohem dál než my dnes. U nás s velkou slávou vznikly Devadesátky, ale co doba kdy se likvidovaly spisy, měnili se soudci, nebo střídali policisté v útvarech? Co bývalé Lidové milice? Co pohraničníci, co se s těmito jednotkami a jejich členy stalo? Olmer, Svoboda a další, kteří měli na to v tomto směru natočit podobný film jako jsou polští Psi šli svými cestami a česká společnost se prakticky až do konce milénia opíjela nabytou svobodou, přepisovala dějiny nebo nadávala na soužití s nácky/Romy nebo prozřívala z evropské reality. Ale za činy doby kdy se ten chleba skutečně lámal se neohlédl nikdo. Dnes už je na to pozdě. Už jen za tu odvahu si tento snímek zaslouží absolutorium.

plakát

Autor neznámý (2018) 

Poklidné a vcelku příjemně natočené severské drama z prostředí obchodníků s uměním, které je vysoustružené do puntíku, ale nepřesvědčilo mě v několika ohledech, třeba že by celoživotní sběratel umění nevěděl že se ikony nesignovaly? Že by se jiný obchodník zbavoval "podezřelého" obrazu který je malován stylem slavného malíře? To i ten poručík Gruber poznal von Klompa z pouhé mazaniny Padlé Madony s velkými balónky...

plakát

Stud (2011) 

Tak jsem původně ohodnotil třemi hvězdami, ale stejně mi to prostě nešlo dohromady - mladý úspěšný a pohledný muž závislý na sexu tak že i v zaměstnání chodí onanovat a pracovní počítač má plný oplzlostí, nezáleží mu na pohlaví protějšku, a přitom název Stud? Mělo mi to snad připomínat Hanekeho Pianistku, nebo, již některými uživately zmíněné Schormovy filmy? Já mám dojem že tohle mnoho diváků pochopilo zcela jinak, než jaký byl režisérův záměr. Moje vidění jakožto největšího šovinisty v okolí, a muže v podobném věku jako je hrdina? Ten snímek je ve skutečnosti o všech těch ženách, které SE NESTYDÍ a rozdávají. On si jen bere to, co mu nabízejí. Není pudem dohnán ke znásilnění, na druho stranu ani není v jeho zájmu navazovat dlouhodobý vztah. Stačí si jako klíč vzít poslední scénu v metru. Společnost je prorostlá neúctou k sobě samému a zasévají ji už rodiče, což je naznačeno vztahem sourozenců, i jejími jizvami v zápěstí. Jejich dětství asi nebylo ani trochu veselé... Tohle mění mé hodnocení, ovšem jen o jednu hvězdu. Podle mě si režisér ukousl možná až trochu moc velké sousto, protože většině diváků zůstane v paměti jen těch několik sexuálních scén a příběh jednoho nenasytného šukálisty, což je docela škoda.

plakát

Plamen a Citron (2008) 

Přepadl mě spánek takže musím dokoukat jindy, to co jsem stihl vidět bylo za velmi slušné tři hvězdy.

plakát

Báječná léta pod psa (1997) 

Další z pohledů na dobu předsametovou, tentokrát, podobně jako třeba Ta naše písnička česká 2, v časosběrné metodě. Sledujeme osudy rodiny manažera ve sklárnách, a jejich psychický sešup z důvodu nepodlézání straně. Nevím už proč, ale tento snímek jsem dřív neměl vůbec v oblibě, nedokázal jsem si z něj vzpomenout na žádné hlášky, narozdíl třeba od legendárních Pelíšků. Teď už vím čím to je - nehraje se na humoristickou strunu ale plnně se odhaluje bolševická mašinérie, donášení, fízlování, vyhrožování. Tohle chce zpátky jen mentální retard který nedokáže fungovat ve slušné společnosti.

plakát

Tak jako v nebi (2004) 

Stárnoucí, sociálně neohrabaný dirigent který svého času platil za světovou hvězdu, se po prodělaném infarktu stahuje na odpočinek na venkov, do vesnice kde prožil útlé dětství a odkud s maminkou odešli protože ho místní křupani šikanovali neboť byl jiný a zjišťuje že se za ta léta pranic nezměnilo. Musím říct že jsem si vědom nedostatků které snímek má, ale zdaleka mezi ně nepočítám nedostatek deprese jak se na severský film sluší a patří! Odmysleme si tu krásnou hudbu, nadšení místních pro společnou věc, přírodu, občasný humor a co nám zůstane? Citlivý asociál který rozumí jen hudbě, pár který má intimní problémy jenž jsou navíc zesilovány náboženským fanatismem, alkoholismus a domácí násilí, neuspořádaný partnerský život jedné z hrdinek, nepřekonatelná závist, křupanské názory na odlišnosti - postižený neumí zpívat, holka co randí se ženáčem je děvka, obézní je možné ponižovat, vše rozdílné je špatné a musí pryč... Tohle se děje i dnes i tady u nás a tím mi byl film strašně blízký. Každá naše vesnice by si takového člověka zasloužila, potřebovala by ho, jenže naše agresivní obecní drbny a buranská mašinérie by se o něho postarali... Zmínka o Praze už je pak taková třešnička na tomto severském, chuťově bohatém dortu. Ne uplně dokonalý film o lidských nedokonalostech, který se mi dokonale zapsal hluboko do srdce!

plakát

Plevel (1987) 

Vězeňský divadelní soubor. Kdo z nás má nějaké ponětí o kulturním vyžití za branami těchto zařízení? Já tedy ani omylem, přesto jsem byl docela nadšen tím nadšením většiny muklů, z nich viditelně byla většina afroameričanů, kteří mají, a to nelze popřít, větší cit pro hudební umění. Ano, snímek má jisté paralely s cimrmanovskou Nejistou sezónou, nemůže je nemít, jen ty trable které provázejí tento soubor jsou zcela jiné a většinu si způsobují sami členové. Kdo ale přerůstá všechen ten plevel o několik pater je suverénní Nick Nolte, který byl tehdy opravdu ve formě! Pěkná čtyřka ****!

plakát

Příběh mého syna (2012) 

Snímek na můj vkus příliš italský a málo balkánský - hodně a vášnivě se debatuje a miluje, ale málo uvažuje, když už dojde na násilí tak je to zase obráceně, prostě režie není úplně dobře zvládnutá. Možná že pod taktovkou takového Danise Tanoviće by vzniklo mnohem lépe vstřebatelné dílo, takto jde opravdu jen o vztahovku okořeněnou troškou války... Zajímavý komentář: Matty

plakát

Minulé životy (2023) 

Mě je to hrozně líto, ale snímek mě nezasáhnul tak jak měl, jak jsem chtěl a jak jsem doufal. Asi je to i tím že všechny moje platonické lásky ze školních dob se za ty roky tak proměnily, že jsem šťastný že u toho platonismu zůstalo, ani jednu bych teď nechtěl! Ale někdy se podívám znovu, určitě, protože ten scénář byl moc milý...