Případ dvou básníků

Tahle detektivní „série“ s Preissem a Matáskem má celkem stálou průměrnou kvalitu. Samotné příběhy nejsou zas špatné, jen to v nich občas skřípe s důvěryhodností a některými vedlejšími postavami. Tady to mělo konečně alespoň slušný a ne zas tak úsměvný závěr (vyvrcholení). Nejde sice o žádnou úchvatnou podívanou, ale díky těmhle televizním počinům dostávám po čase zase chuť se alespoň na něco podívat…. (07.08.2021)

Oproti prvnímu filmu (ani jsem nevěděl, že to má být nějaká série) Případ pro rybáře je tu viditelný posun k lepšímu. Ale i tak mi to přijde jako Potkali se u Kolína: Pojďte pane, budeme si hrát na detektivy. Asi proto, že na vyšetřování se nepodílí skupina operativců a vyšetřovatelů, nýbrž (borec!) Viktor Preiss a jeho divnej kámoš David Matásek, spolu s prakticky kýmkoliv, kdo je zrovna kolem. Neříkám, že by to mělo bejt jako Kriminálka Zadní Lhota, kde mají sofistikovaný digitální ultrarovnáky na superohejbáky. Ale na druhou stranu, točit to ve stylu mířícím ku kvalitám To je vražda napsala taky teda není výhra. K tomu se navíc přidávají některé dost slabé výkony ve vedlejších až nejvedlejších rolích a navíc ta dramatizace a spád... no pořád nic moc. Slabší tři hvězdičky. (12.02.2019)

Prozatim nejslabsi dil cyklu. Postava Horace je tam jaksi navic, jeho smula ve vztazich stale vice pripomina rodinne peripetie Jessiky Flatchrove. Chvalyhodna je snaha tvurci predlozit na pocatku jakehosi falesneho podezreleho, ale opakovaneh vtip fakt neni vtipem. A diskutovat nad dalsim postupem ve vysetrovani v mistnosti plne podezrelych? To jako vazne? 50 proc. (12.12.2022)

Knihy od Hany Proškové se dobře čtou. Ale televizní zpracování podle její předlohy mě zatím nedostalo. Případ dvou básníků má několik hluchých míst, i když je dobře obsazený a má své dobré momenty, na dokonalý filmový zážitek to nestačí. Lokace jsou ovšem vybrané velice dobře, skály v Divoké Šárce jsou monumentální. (04.02.2019)

Jak svět zase přichází o básníky.. Nepříliš záživná krimi s klasickým podtitulem „všichni jsou podezřelí“, ve které mi vadily dvě věci. Hudba, která by byla možná dobrá v nějakém psychothrilleru, ale tady se moc nehodila a těžko uvěřitelná shoda okolností, na které byl celý příběh postaven (u koho je Horác na večeři a koho zrovna nezávisle na tom potká Vašátko v domě při návštěvě přítele). PC poeta Krisťa by vyplodil asi toto: „Malířovo tokání, Vašátko vstříc zvratům, není hoši zastání, raději zpět k prutům..“ (04.02.2019)