Ameriko, Ameriko

Ameriko, Ameriko je šíleně dlouhý film a chvílemi nudný. Nemá ani úžasné herce (víceméně neznámí lidi) ani nějak extra sympatického hrdinu. Je to "jen" vykreslení bídy a reality života řeckého národa na konci 19. století a jako takové nemá skoro chybu. Nikdo tyhle sociální dramata neuměl točit líp než Kazan a tady to znovu potvrdil. Utrpení pod Turky, pogromy, příšerná chudoba, otrocká práce za mizerné peníze ale i nezlomná řecká duše a touha jednoho mladíka dostat se do bájné země - Ameriky. Když po skoro třech hodinách přijíždí a dostane se na americkou půdu a políbí zemi, měl jsem na krajíčku. Nedá se říct, že by mě to na 100% strhlo, ale viděl jsem silný příběh z části dějin, o kterých jsem toho moc netušil. A stálo to za to. (19.08.2021)

Asi neni lepsiho filmu, ktery by lepe mapoval osudy reckych Turku. Kazanovi, filmy o ruznych rodinach jdou znamenite (Trpyt v trave, Na vychod od raje), tento je okoreneny jeho podobnym osudem. Ameriko, Ameriko je vyborny vypravny film o touze a splneni snu. Cesta Stavrose z rodne Anatolie, pres Carihrad do Ameriky je vice nez zajimava a ja doslova hltal kazdou minutu filmu. Dobre napsane a zahrane postavy, vyborna atmosfera a vyprava, kdy jsem veril, ze jsem skutecne v Turecku na zacatku dvacateho stoleti. Po technicke strance taky dokonale a vse podtrhuje vyborna hudba, ktera uzavira maximalni zazitek z tohoto filmu. (08.02.2014)

Sestříhat minimálně o půl hodinu nebo klidně o 60 minut a byla by to plná palba. Takto je film bohužel místy příliš utahaný a zdlouhavý. Ale vše vynahrazuje silný příběh, skvělá kamera a zobrazení dobových reálií. I přes svojí neúnosnou délku divák nad filmem nezlomí hůl, protože je zvědavý, jak to s hlavním hrdinou, těžce zkoušeným osudem, nakonec dopadne a jestli dosáhne své zaslíbené země. (10.07.2011)

Winston Churchill svojho času vyhlásil, že veľké štáty sa správajú ako gangstri a malé ako prostitútky. Veľké štáty v záujme svojich veľmocenských ambícií páchajú veľké svinstvá a ešte aj zakazujú o nich malým štátom hovoriť. Turecko je žiarivým príkladom štátu, ktorý spáchal genocídu na Arménoch a dodnes zakazuje o nej hovoriť. Najnovšie sa tlačí do Sýrie, Kurdov označuje za teroristov, a kto by chcel ich "operáciu" nazvať inváziou alebo agresiou, nech počíta s tým, že pustí do Európy milióny migrantov. Kazan prežil turecký útlak a v tomto filme chce ho vykresliť podľa vlastných skúseností. Nemožno mu zazlievať, že dáva do filmu toľko emócií, ani že to prehnal s jeho dĺžkou. Ale tiež nemožno zazlievať divákom, akým som aj ja, že jeho filmu nedajú plný počet hviezdičiek, aj keď ide o kvalitný film. (20.10.2019)

Kazan to dost hrubě přepálil s délkou a to zejména díky vlastní přemrštěné iniciativě, které se sice nelze moc divit, ovšem i tak je zde „o hodně více stopáže, než se dá ustát“ notně na škodu. Sugestivní je spíše první polovina, která svým až dokumentaristickým ztvárněním předkládá obraz života podobný Žalozpěvu stezky i když ani zdaleka nedosahuje jeho feelingu. Popravdě nechápu, zda k získání ocenění za výpravu tehdy stačilo vyjet do „vzdáleného evropského státu“ a natočit trochu panoramat. I když je v závěru racionální vystřízlivění vzhledem k předcházejícím minutám poměrně solidní, nemůže se film zbavit nánosu patosu, který se kupil po devadesát procent projekce. Mé veskrze nadprůměrné hodnocení je tak spíše za vykreslení dobových poměrů a solidní psychologii, která nemá oporu v hereckém osazenstvu, což zase na stranu druhou vzbuzuje dojem autenticity (hlavní představitel se neuvěřitelně snaží napodobovat Jamese Deana a jeho fyzická podoba mu v tom notně pomáhá). A ty emocionálně vypjaté scény snímané z křivých úhlů už mi u Kazana vážně lezou krkem. (05.04.2005)