Něžný barbar

"Kurvafix doktore, já se na to nemužu koukat." to síce našťastie neni, ale ani "Kurvafix, to je ale sukces.". Špatný film to nie je, ale že by nejak zvlášť vystihoval Hrabalovu poetiku, sa tiež nedá povedať. Otázkou je, čo to znamená - vystihnúť Hrabalovu poetiku. Nezvykli sme si už za tie roky tak strašne na Menzelov monopol na Hrabala, že jeho filmovú poetiku považujeme ha "hrabalovskú" a iná nám nevonia ? Paradoxom pritom je, že Menzela sa ani tentokrát nezbavíme - po celých tých rokoch, čo Hrabala točil, si ho tu dokonca zahral..! (05.04.2023)

Absolútne rozčúlený Egon Bondy. Takého som ho zažil na čítačke poézie kedysi začiatkom 90. rokov v Bratislave, keď sa ho na záver jeden z divákov opýtal na názor na tento film. Pána filozofa skoro šľak trafil. Odzneli aj nejaké slová o protestnom liste. Najviac mu vadilo, že to nezodpovedá ani predlohe a už vôbec nie skutočnosti. Z priateľstva troch umelcov, čo si radi vypili vraj robí hlupákov a šašov. Ktovie, či za tým nebola len ješitnosť. Film je predsa vždy len fantázia a fikcia. Osobne zaujala šedivosť exteriérov, v dnešnej dobe premaľovaných fasád a reklamných pútačov zakrývajúcich skutočnú podobu mestskej krajiny, len ťažko sfilmovateľná. Naopak ťažko sklamala deklamačná teatrálne patetická nepresvedčivosť prednášaných viet od umelcov, ktorí nielen v zmysle predlohy, ale aj životného postoja mali byť skôr živou zásobárňou improvizačného talentu a okamžitého nápadu. (19.02.2013)

"Tak si myslím, kurva fix", že Něžný barbar je pouhou ilustrací Hrabalova filozofujícího hospodského textu, podobně jako je Troškův Kameňák ilustrací hospodských anekdot. Literární úroveň Hrabalova díla je nesporná, filmová díla se však obvykle netočí jako napůl divadelní deklamace moudrých "explozionistických" vět. Jinak totiž nastupuje nuda a (občas prozářená) šeď, na rozdíl třeba od geniálně zfilmovaných Hrabalových Ostře sledovaných vlaků, Postřižin či Slavností sněženek. Ukázka z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=aM7X1d6oTMQ A taky Arnošt Goldflam mi do role Egona Bondyho i přes podobnost v obličeji vůbec nesedí, navíc hraje známého bohéma, básníka a filozofa Bondyho jako poloblba, kterého nikdy nic nenapadá, což je výsměchem skutečnému Bondymu. Dovolím si ocitovat Bondyho báseň, která souvisí s filmem: S VLADIMÍREM CHODÍM PÍTI / ještě když slunce svítí / Sedíme spolu / v hospodě u stolu / Vladimír vykládá sem a tam / a já poslouchám / U šestýho piva / slabou závrať mívá / U osmýho piva / zpívá / Zatím co on zpívá krásně / recituju já svý básně ... (11.01.2011)

Doba vzniku je na filmu vidět - přehlídka herců hrajících i štěky (Hrušínský třeba), příběh opatrně "opepřenej" pár provokacema (scénky s policajtama).O rok pozdějc by film asi možná pravděpodobně (kdo ale ví?) vypadal jinak. Takhle celkově nuda - Polívka (Boudník) většinou přehrává, Goldflam hraje blbečka (ne Bondyho) a i ten Hrabal byl větší dobytek než předvádí Menzel. Nejlepší byla rozhodně Chýlková. Koliha (režiser) mě teda neoslovil. (11.01.2011)

Natočit film podle Hrabalovy předlohy není zrovna snadné a ne vždy se to povede, o čemž by možná mohl vyprávět i Jiří Menzel, který sám mistra v tomhle filmu ztvárnil. Myslím však, že tehdy teprve začínajícímu režiséru Petru Kolihovi se to povedlo docela pěkně a vzniklo z toho mile melancholické vyprávění třech kamarádů, kde září, kurvafix, především Arnošt Goldflam. (30.07.2008)