Nikola Šuhaj

Vcelku zdařilý snímek z těsně poválečné doby. V této době se filmaři zaměřovali buď na válečná anebo neutrální témata. Toto je něco mezi. Poválečný vývoj tentokrát po první světové válce. Ukázka toho, že obyvatelé Podkarpatské Rusi na tom nebyli nikdy nijak zvlášť dobře, ať byl u moci kdokoli. Dokonce ani Češi jim nedali pokoj. Krásný příklad toho, že pán se bude mít vždycky dobře,buď se dohodne s tím nebo tím. Takže pro obyčejný lid prašť jak uhoď. Oproti pozdějším pokusům v televizi (Nikola Šuhaj, 1977) a hudebního ztvárnění (Balada pro banditu, 1978) , o něco méně zajímavý počin. Možná nevtáhne tak do děje tak jak by měl, ale přesto milý film s celkem dobrými hereckými výkony. (29.11.2010)

Nikola Šuhaj ve filmovém podání Miroslava Josefa Krňanského romantizuje lidovou legendu do poetického výkřiku vzdoru proti neutěšeným a k prostému lidu kořistnickým životním podmínkám. Nikola Šuhaj je nejslavnějším knižním titulem Ivana Olbrachta, předpoklad ke zkoumání extrémnějších podob lidské frustrace byl ideální: konec druhé světové války znamenal zásadní geopolitickou změnu času i místa, ideologie je v radikální myšlence nebezpečnou společenskou zbraní, intenzivní panské vykořisťování lidské masy má své etnické i stavovské příčiny a nemají tendenci vymizet, jednoduše lidové vnímání dobra a zla, folklorní obyčej pověrčivosti legend a nadpřirozené moci. Krňanský uměl stísnit nálady vzájemné nevraživosti, rozplývá se v romantické poezií a nezneužívá prostředky k proletářské předurčenosti. Hrdinou lidově baladické písně proti nedůstojným životním podmínkám je Nikola Šuhaj (pozoruhodný Gustav Nezval), podkarpatský národní hrdina, ta živoucí lidová legenda a krutý zločinec v jednom. Extrémní frustrace vedou k mezním způsobům boje proti nespravedlivému řádu establishmentu. A byť jsou loupežníkovy metody nevybíravé, je to především snílek a romantický bojovník dobra a lásky. Lidová legenda je jedinou nadějí beznaděje chudoby. Hlavní ženskou postavou filmu je Eržika Dračová (zajímavá Ludmila Vostrčilová), Nikolova vyvolená. Láska zdá se mít magickou moc, je pramenem odvahy a důvodem odhodlaného odboje. Důležitou postavou je Abram Beer (vynikající Jiří Plachý st.), kupec s jedinečným citem pro trvalé vysoké výnosy obchodu. Nejdůležitější mezičlánek zachovávané tradice fungování moci. Významnou postavou je Molnár (dobrý Saša Rašilov st.), notář a místní mocenská autorita, držící se osvědčených způsobů osobní prosperity. K výraznějším postavám a současně ke členům loupežnické bandy patří: Nikolův mladší bratřík a dychtivý zastánce nekompromisního pokračování ozbrojené rebelie Juraj (sympatický Vladimír Salač), na ženitbu se těšící Danilo Jasinko (příjemný Jiří Dohnal), morálně nespolehlivý Ihnát Sopko (zajímavý Miroslav Homola) a v rozbujelé paranoie podezřelý Adam Chrepta (příjemný Emanuel Kovařík). Z dalších rolí: státními úřady trápený Nikolův otec Pedro Šuhaj (Jaroslav Vojta), ten prohnaný maďarský četník Imre Fekete (Otto Rubík), opatrný Adamův otec Derbak Derbačok (František Kovářík), komunistický agitátor a švec Lejb Abrahamovič (Stanislav Neumann), populistický kandidát na poslanectví (Vítězslav Vejražka), Nikolovo dopadení řídící vrchní strážmistr Sýkora (Vilém Pfeiffer), čarodějnice a baba Jaga (Lola Skrbková), revoluční starosta vesnice (Karel Kolár), lehkovážností Ihnáta trápená manželka (Stanislava Strobachová), či Danilova snoubenka Anča (Vlasta Vlasáková). Film Nikola Šuhaj v Krňanského podání je romantickým porozuměním nutnosti ozbrojeného nesouhlasu chudiny s establishmentem. Poetická romantická legenda. (18.09.2020)

Jak je člověk zvyklý na ty přepoetizované balady (proč ne?), tak tohle je poněkud šok ve své realističnosti a konkrétním dějovém, historickém i časovém zasazení, kde všechny tyto okolnosti hrají roli. Začátek s 1. světovou válkou je skvělý, i návštěva u baby Jagy je slušně natočená, škoda, že kritika vrchnosti je opět prvoplánová (figurky tlustého pána, peněz chtivého žida apod.), snad jen žandáři vypadají tak nějak normálně. Ve druhé polovině film skutečně přestává šlapat, i když některé scény jsou stále silné, a soustředí se spíš na téma lásky a zrady mezi svými. Což zase není úplně špatná myšlenka k zahození. Přesto film stále vypadá, jako kdyby první půlku psal někdo jiný, a dopisoval zase někdo odlišný. I tak mne ale svým netradičním pojetím příjemně dostal. (05.12.2012)

Nikola Šuhaj je zase jiná obdoba slovenského Jánošíka. Zbojník, který je zde vykreslen jako ochránce chudých a zloděj bohatých. Není divu. Po první světové válce je hlad a od církve i politiků se lid dočkává jen slibů. Tato verze musela nutně dělat komunistickému režimu, který se teprve na svůj nástup chystal, radost. Vidíme zde proradného žida. Zrovna tato postava po druhé světové válce zobrazená takhle? To chtělo tedy odvahu. Ale i policisté či politici a církevní hodnostáři zde nejsou vykresleni zrovna přívětivě. Nikola Šuhaj je ale podle této verze hodně velký snílek. Chce trestat pány a v mnohých krajinách, ale nedochází mu, že právě zdejší kraj tolik zná a proto se mu daří, tak obratně loupit a unikat žandářům. V závěru se navíc chová hodně naivně, kdy kvůli lásce k Eržice ztrácí opatrnost. Na druhou stranu má film také odkaz k 1. světové válce a jejím důsledkům, což jsem u dalších verzí neviděl, ale ještě mi chybí ta z roku 77. Tato se mi ovšem líbí jak herecky, tak minimálně svou nadstandartní první polovinou. (17.07.2023)

Kanóny střílí jak jinak než naslepo. Magie: čarodějnice se mění v hada (symbol ďábla). Divní křesťané: braní božího jména nadarmo, rouhání se (Pán Bůh má teď jiné starosti na frontě, na vás nemá čas!). Všudypřítomné násilí: chudiny proti obchodníkovi (když nedáš kukuřici po dobrém, tak si jí vezmeme po zlém), chudiny mezi sebou (vraždy), mocní proti chudým (střílení do lidí při oslavě, zapálení střechy nad hlavou četníky). Velkohubé plány Šuhaje loupežníka, že bude bojovat proti pánům po celé Evropě. Dobrý výkon: Nezval a Pfeiffer (vrchní strážmistr). 40 % (27.02.2021)