Vražda ing. Čerta

Na film jsem narazil náhodou na programu CSFilm v nedělní večerní hodiny a po shlédnutí prvních pár minut jsem se již nemohl odpoutat od TV. Velmi zajímavě pojatá komorní tragikomedie o vztahu muže a ženy, která v některých scénách přechází až do poctivého surrealismu. Výborné expresivní herecké výkony Bohdalové a Menšíka jsou zarámovány zajímavým vizuálním zpracováním. (18.05.2009)

Ester Krumbachová v 60. letech výrazně k lepšímu posunula desítky filmů (její zdejší filmografie je jen velice výběrová), kde kromě kostýmní výtvarnice často fungovala jako další dramaturgyně. Jenže jak ukazuje její jediný pokus, k režijní práci talent neměla. Takže zbyla jen hříčka pro dva herce v jednom bytě. Mnohým to ale evidentně stačí... (14.11.2015)

„Husa už se v troubě peče, čert z chomoutu neuteče.“ Distingovaná dáma vs. poživačný hochštapler v odvěkém souboji Marsu s Venuší. Ďábelsky trefná, pekelně jízlivá a do křupava vypečená satira. Opuštěným ženám dá satisfakci, ty vdavekchtivé odradí a nám, jako medvěd chlupatým (ověřeno) pánům tvorstva, nastaví zrcadlo. Z Bohouše to buranství přímo kape, na podlahu, z níž by se dalo jíst. Menšík se vyřádil. Žere jak zjednanej, zálibně v rukách otáčí obranou kostru husy, olizuje si mastné prsty a rozšafně hovoří o Freudovi: „To si přečti. Jedinečné vysvětlení vztahů mezi oběma druhy člověků.“ Kreativně mixuje darwinismus s křesťanstvím: „Já jsem z opice, ty jsi z mého žebra!“ a chytrá žena mu mazaně lichotí, jak je inteligentní. „Já vím, jak potěšit pány.“ KULINÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Když paní Dubová kdysi poprvé přišla na večeři, co jsem připravil? ◘ Předkrm: Bohoušova tlačenka i s kůžičkou, Švankmajerův párek. ◘ Polévka: zabijačková. ◘ Hlavní chod: Husa na klíně. ◘ Desert: pudding mortel  à la Grande bouffe. [][] Protože láska prochází… i žaludkem Faustky :-)). (15.11.2023)

Bezejmenná osamělá žena očekává pánskou návštěvu. Její byt je malým muzeem antikvárních předmětů; vše od divanu po poslední lžičku je malým uměleckým originálem. Bude ing. Bohouš Čert stejně výjimečný? Žena připravuje večeři o mnoha chodech a dává si nesmírně záležet na estetické stránce věci. Ing. Čert dorazí, všechny pokrmy do sebe mechanicky nahází, aniž by si všímal jejich rafinovaností, natáhne se na divan a mezi trávením ženu blahosklonně poučuje citacemi Schopenhauera a Freuda. Z dětství jsem měl na ten film zmatené vzpomínky. Vybavovaly se mi záhadné fragmenty jako Menšík, okusující nohy od nábytku, Jiřina Bohdalová, promlouvající na kameru ze zdobných oválů starých fotek a sténavý nápěv písně o sněžném muži. Vražda ing. Čerta je opravdu neobvyklý film, zašifrovaný do nečitelných gastronomicko-sexuálních symbolů, z kterých by měl i Sigmund Freud oči navrch hlavy. Připomíná mi trochu Sedmikrásky, ale bez jejich nabubřelé hysterie, trochu Ferreriho nudart Dillinger je mrtvý, ale s propracovanými dialogy a neotřelým humorem. Nemůžu říct, že bych se nudil; je to jako když nemůžete vstát od rozluštěné křížovky a říkáte si, to by v tom byl ing. Čert, abych tu tajenku nevyluštil. :-) Jenže vždycky se zadrhnu nejpozději u místa, kde Bohdalová s Ljubou Hermanovou navštíví vousatou kartářku a ta začne významně mluvit o sušených hrozinkách. Walter Matthau pronesl v jedné komedii větu "Použili jsme tolik metafor, že jsem zapomněl, o čem vlastně mluvíme." Ta věta vystihuje víc než co jiného můj dojem z Vraždy ing. Čerta, přesycené vlastním symbolismem. 60% (03.01.2010)

Na tohle je třeba se dívat sytý. Bohdalka v kuchyni řádí, jak zjednaná a vaří neskutečný dobroty a Menšík požírá s takovou chutí vše co mu přijde pod ruku, až máte pocit, že praskne. Ale vůbec se mu nedivím. Ovšem ohlodávat nožičky od nábytku a požírat rostliny, to už je trošku moc. Tohle se Ester moc povedlo. Bohdalka s Menšíkem jsou k sežrání, mezi něma to jiskřilo vždycky a v tom kouzelném bytečku je radost se dívat, jak se špičkují. (01.04.2017)