Idiot

Prave jsem docetl literarni predlohu a bylo jasne, ze tak extenzivni veledilo klasicke ruske literatury musi byt velmi komplikovane transformovat do filmove podoby. Nejde ani tak o nejakou chytlavou pribehovou linku, kterou by bylo mozne sledovat, jako spis o zobrazeni ruske spolecnosti dane doby a zrucne propletenou sbirku pribehu, snu a nazoru autora skrze skutecne do podrobna vykreslenou psychologii charakteru. Uz to, ze cely film je japonskou variaci pusobi zvlastne, ale ma to sve kouzlo a je to i svym zpusobem funkcni, jen v jinych rovinach. Cernobily vizual je super a nektere sceny jsou i pres svou japonskou odlisnost velmi verne predloze. Bohuzel je znat, ze se zde radikalne sekalo. Kurosawa natocil 265min verzi a studio mu ji oseklo o celych 100 minut, je to tedy mnohdy znacne zkratkovite a spousta zasadnich veci je vynechana uplne. Verim tomu, ze puvodni verze by byla excelentni, protoze material, ktery zustal je velmi dobry a 4 hlavni herci jsou skutecne vyborni. Melo to na me velmi odlisny efekt v porovnani s knihou. Film se zameruje na romantickou linku a je temnejsi. Kniha je vic o celkove filozofii a silene psychologii nekterych postav. 6/10 (02.11.2014)

Pro mě osobně zatím nejpodivnější Kurosawův film... Jistě je to dáno jak tím že jsem nečetl Dostojevského předlohu tak tím že jde o sestřih provedený studiem bez toho, že by se jej Kurosawa zúčastnil. Z původních 265 minut zůstalo dnešních 166 minut. Zmizely tedy téměř dvě pětiny děje. Kurosawa prý studiu vzkázal že pokud už chtějí film sesříhat, nejlepší by to bylo po délce... Z vysvětlujících popisků v úvodní části filmu lze vydedukovat, že stříhání se odehrávalo především zde. Poněkud zmatečný byl ovšem i závěr... Z filmu díky tomu do jisté míry zmizela logická stavba, rozhodně ale zůstala silná atmosféra. Přiznávám ovšem, že jednání většiny postav mi tak jako tak nepřipadalo úplně pravděpodobné a myslím, že za to už svévolný střih nemohl. Více než o skutečném duševním onemocnění film (a zřejmě i Dostojevského předloha) vypovídá o tom, jak si v dané době lidé duševní chorobu (což mimochodem epilepsie tak úplně není) představovali. Základní paradox duševně nemocného který ve skutečnosti jedná daleko přirozeněji a pochopitelněji než lidé zdraví je ale samozřejmě silný a velmi nadčasový... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, anniehall, kinej, Anderton, ScarPoul, Gwaihir (11.04.2021)

Poválečné Japonsko v zápaďáckém střihu a do toho klasický ruský román. Když jsem v devatenácti Dostojevského Idiota četl, moc se mi to líbilo, ale nikde jsem tam nemohl najít onu "genialitu". Nyní, při sledování Kurosawovy adaptace, mám velmi podobné pocity, jen o něco blíž k pochopení. Pan Kameda je prostě idiot. Postavy Kurosawova filmu a jejich ztvárnění jsou naprosto skvělé, chybělo mi ovšem nějaké jejich duševní pozadí (obzvlášť citelně u Mifuneho postavy). Kameda (Miškin) je ztvárněn sice skvěle, koncipován však trochu nešťastně: historkou o zešílení z popravy (ač samo o sobě dobře dostojevské), při předpokladu, že pan Kameda je prostě takový, to Kurosawa překombinoval. Dostojevského Miškin je, pokud si vzpomínám, prostě těžký epileptik, občas se vynořující z mozkové temnoty. Kamedova povaha - je takovým "odjakživa" nebo až od popravy? Tedy: Je to jeho přirozenost nebo jakýsi pokus? To se neví a je to škoda. Pan Kameda má sice svou dokonalou dobrotou narážet na nepochopení a posměch, ale celou dobu ho tam všichni obdivují. (Ovšem tak, jakoby byl svatým z obrázku a ne živým člověkem.) Pokud jde o řemeslné komponenty, autor opět nezklamal. Na druhou stranu je to první mistrův film, který jsem nedal na jeden zátah a u nějž jsem se chvílemi trochu nudil. V druhé části se to stále zlepšovalo, ale zase tou závěrečnou vraždou to celé pohřbil (z četby už si to nepamatuji, ale myslím, že Dostojevskij to tam nemá). Místy to na mě působilo dojmem sentimentálnosti našich "filmů pro pamětníky". Dávám čtyři hvězdičky, což je na Kurosawu zatraceně málo. (26.06.2011)

Skvělá adaptace velice známého románu mistra Dostojevského. Je to skutečně silný příběh válkou otřeseného muže, který je, pro svou jednoduchost, upřímnost a lásku, vtažen do spletitého světa klamu, intrik a nenávisti, což způsobuje postupný rozvrat, jak uvnitř jeho samého, tak v okolní společnosti. Ačkoli je zde velké množství postav, jejich charaktery jsou důkladně vykresleny, samozřejmě s ohledem na jejich důležitost, a je možné se v nich, při trochu větší míře soustředění, celkem snadno orientovat. Svou atmosférou, vytvořenou také díky tradičně nádherné hudbě Fumia Hayasaky, a úžasným citlivým výkonem Masayuki Moriho v roli "idiota", mě tento film doslova vtáhl do sebe a nechal mě naplno prožít svůj tragický děj. 95% (12.08.2009)

S celkom zaujímavým Idiotom to mohlo pravdepodobne dopadnúť ešte oveľa zaujímavejšie, nebyť drastického narušenia zo strany filmového štúdia Šóčiku, ktorému sa zrejme nepozdávalo, aby vznikla ucelená autorská verzia o celkovej dĺžke viac ako štyroch hodín (presne sa jedná až o 266 minút !), a tak mu ju tým pádom trochu "oklieštili" , povedzme o dobrých 100 minút, čím sa film ako celok, tým mierne zmrzačil, čo napríklad priam najideálnejšie vidieť na celkovom filmovom rytmuse, ktorý je kvôli tomu miestami narušený, a preto vnímam toto spracovanie, ako jedno z najnudnejších, akými sa v 50. rokoch režisér prezentoval, že už práve teraz to môžem takmer prehlásiť, keďže som si týmto snímkom skoro skompletizoval túto päťdesiatkovú dekádu, kde určite bolo z čoho vyberať... No i napriek predchádzajúcej vlne kritiky, neľutujem, že som zhliadol prostoduchého človiečika Kamedu, ktorý si asi toho zobral na plecia viacej, než bol vôbec schopný uniesť, kedy si zase divák často uvedomoval, že tu skrátka asi niečo dobre nedopadne, však ? Totižto, veľmi obstojne sa nastavila - kompletná línia vzťahov i udalostí, ktoré zvyčajne podtrhovala prítomnosť postavy Taeko Nasuovej, totiž akonáhle sa objavila pred kamerou, tak vtedy bola nefaľšovaná radosť zo sledovania všetkých záberov, v ktorých si fenomenálna japonská herečka Secuko Hara počas trvania filmu zahrala. Mimochodom, kompozíciu obrazu mal na starosti Tošio Ubukata, ktorý si na herečku extra kvalitne posvietil. Neviem, či by si Dostojevskij zrovna takto predstavoval spracovanie svojho románu »Idiot« z roku 1868 do zrovna takejto filmovej podoby, ale podľa mňa sa režisér Kurosawa s touto výzvou popasoval vskutku (nad)štandardne, že opäť pri tom nesmel chýbať ani Toširó Mifune, čo je už typickým znakom tohto režisérsko/hereckého tandemu, že jeden sa absolútne nezaobíde bez toho druhého, teda aspoň týmto spôsobom to nateraz zakaždým funguje. A podotýkam, že vždy je to o niečom úplne inom. (11.02.2022)