Deštivý den v New Yorku

"Když nemáš na lepší, normální život ti vystačí." Další krásný film od Woodyho Allena a bylo mi úplně jedno, kolik jiných krásných filmů od Woodyho Allena mi připomínal. Hodinu a půl jsem se těšil z té lehkosti a ze skvělých hereckých výkonů (obzvlášť škytající, čím dál omámenější a zároveň roztomilejší Elle Fanning je úžasná). (07.10.2019)

Při sledování Deštivého dne v New Yorku jsem si připadal jako při návštěvě těžce nemocného přítele v nemocnici. Překotně vyprávějící starý pán se ztotožňuje s těmi, jimž patří svět, který opouští. Nereálné a úděsně obsazené postavy, žijící mimo čas, nepravědpodobný a nesoudržný příběh, spíše snůška víceméně vtipných anekdot, zkratkovitost, pathos, rychlý spád, happy end. Přesto mi ty chvíle v obrazech zcela lhostejných k realitě a odevzdaných oprávněně dětinskému snění přišly vzácné. Hezký - a vzácný - příklad, že i "mimo film" lze zažít silný filmový zážitek... (22.02.2020)

Jasně, do Allenovi tvorby to nepřináší vůbec nic nového, ale já tak nějak nemám potřebu mu to vytýkat. Docela si užívám představu toho, že nějaká patnáctka se dívá "na novou romanťárnu s Timothée Chalametem" a nemá absolutně tucha, že postava kterou tam hraje, kdysi krom hrbatých zad a staromilského oblečení, měla i plešku a brýle. V dnešní době to musí na dnešní generaci působit asi dost "z jiného světa", ale opět mě těší představa, že při odkazování na černobílé romantické fláky si alespoň někdo řekne: "ty jo, ono to asi mělo nějaké kouzlo" a začne třeba i po něčem pátrat... Co se týče filmu jako samotného, Allen s věkem rozhodně neztrácí schopnost psát ty svoje typicky vtipné prvky, ikdyž už rozhodně ne v takové kadenci. Já vám ale nevím, mě pořád situace typu impotentní smích a škytavka baví, a řekl bych že možná i víc, jak jiné sladkosti z tohohle desetiletí. Vlastně mě baví i obsazení (až na Selenu, to byl hodně velkej miss), mezi kterým jsem si nejvíc užíval kouzelnou Elle v roli "Ashleigh" - psáno tou noblesnější formou, která pro mě v tomhle filmu představuje přesně tu továrnu na zajímavé bizarní situace a která je tou tajnou hlavní postavou, ikdyž se nám snímek snaží přehodit něco jiného. Co bohužel ale musím vytknout, byla režie. Scény, kde se celou dobu nezmění velikost záběru, to je docela blbý. Když se, ale přenesu přes to, že tohle všechno jsem jednou viděl a to, že občas i přes výbornou práci set dekotérů nevypadá úplně dobře (já nemám moc rád ten look Angenieux objektivů) a budu očekávat jen film na dobrou noc, tak mi tohle na zimní fázy kariéry nepřijde zas tak zlý... (06.04.2021)

Z nálady dýchá nevinnost hrdinů, ale přitom z nich vypadávají věty, za jaké člověk rád vytáhne hodnocení lehce nad průměr. Třeba charakteristika dívky „Miss regionální rozvoj“ nebo poznámka „Chtěl se upálit kvůli klimatu; měli ho nechat“. Na filmu se mi nejvíce líbila Allenova geniální konverzace , hluboké vtipné věty a humor . Film měl být prvním z Allenových čtyř pro společnost Amazon, ta však od smlouvy odstoupila kvůli znovu vzneseným obviněním vůči režisérovi z údajného sexuálního obtěžování jeho adoptivní dcery Dylan Farrowové. Loni tak plodný tvůrce poprvé od roku 1981 neuvedl do kin svůj nový snímek. Ten dosud nemá amerického distributora, a tak tento obraz deštivého New Yorku mohou zatím vidět jen diváci v Paříži, Varšavě, Praze a dalších evropských městech, samozřejmě nikoli jen těch hlavních.Je ironií, že právě Newyorčané ten film, který je opět milostným dopisem městu, jež nikdy nespí, nemohou vidět. A další ironií je, že se už delší dobu natočený snímek dostává do kin až v době po kampani #MeToo. Neboť Allenova novinka působí skoro jako záměrná polemika s některými hodnotami, které hnutí a s ním spojené společenské ovzduší akcentují. Děj se odehrává v dobách, kdy největším štěstím pro mladou dívku bylo, když jí celý Hollywood chtěl sáhnout na koleno, případně i někam výš, neboť v ní spatřoval múzu či lék na své neurózy. (24.03.2020)

Za jeden pouhý den se toho dá stihnout hodně a nebo taky nic, prostě jen uplyne. Nádherně únikový film. Úplně jsem dostala chuť se taky procházet městem a nemusí to být nutně New York. Ovšem, ta atmosféra starého New Yorku je nezapomenutelná. Na můj vkus toho Gatsby moc nakecal. Musela jsem si na něj zvyknout i na jeho styl homoru. Ashleigh byla přímo ukázková naivní buranka z venkova. Nevím, co na ní ten kluk viděl. Ale to je jeho věc. (09.10.2020)