Sanjuro

Vloni vzniklá společnost Filmohuse se soustředí na dovoz zajímavých filmů na DVD, jež sice minuly označení blockbuster, ale buď v nich hrají známí a slavní herci, nebo je režíroval známý režisér, či jde o mimořádná umělecká díla. Nyní na trh přichází první trojice disků z kolekce filmů Akiry Kurosawy. Obsahuje filmy The Hidden Fortress, známý také jako Tři zločinci ve skryté pevnosti, Sanjuro (Odvážní mužové) a Yojimbo (Tělesná stráž). První se stal pozdější předlohou pro Hvězdné války a vypráví o dvojici zlodějíčků, kteří se náhodou připletou do cesty samuraji, jenž ochraňuje princeznu. Yojimbo byl předlohou např. snímku Poslední zůstává a je o samuraji, který přichází do vesnice, rozdělené dvěma soupeřícími klany. Zpočátku se snaží těžit z obou, ale v určité chvíli se musí na jednu ze stran přiklonit. Sanjuro navazuje na tento film a osamělý samuraj zde pomáhá mladým úředníčkům osvobodit správce. Kurosawa zde všude, v Sanjuro však nejvíce projevuje svůj nadhled a smysl pro jemný humor. Všechny filmy mají obrazový formát 2,35:1, zvuk japonský jak v Dolby Digital 2.0, tak v upmixu do DD 5.1. K dispozici jsou i české titulky. Jediným bonusem na každém disku je pak trailer k dotyčnému filmu. (18.11.2018)

Zatím patrně nejslabší Kurosawův snímek, který jsem měl možnost vidět. Samurajské filmy mi obecně nesedí a marně přemýšlím, jestli je to odlišnou kulturou nebo režijní neschopností, ale obecně se mi zdá, že herci přehrávali a v jejich projevu bylo cítit patos a pózu. Sama zápletka je poměrně jednoduchá až naivní a některé dialogy mi přišly jakoby z jiného světa. Velitel žoldnéřů se ihned sbratří se zcela neznámým samurajem a prozradí mu důležité plány, které ohrožují nadřízené i jeho samého. Zároveň se v rozhovoru hrdě přizná, že je bezcharakterní mizera - potkal jsem v životě už řadu unikátních darebáků, ale žádný si nepřiznal, že dělá něco nemorálního, natož aby se k tomu hrdě hlásil. Bojové scény jsou přehnané, Mifuneho samuraj bez problémů vyřídí deset protivníků, aniž by se výrazně zadýchal - ale to už tak nějak k žánru patří. Celkový dojem: 45 %. (Se zamhouřenýma očima a z úcty ke klasikovi.) Pozitivní na Sanjurovi je, že se nebere moc vážně a odlehčený tón ledacos zachraňuje... (20.04.2008)

No konečne niekto majstrovi Akirovi požičal nožničky. Vznikol 96-minútový akčný film, v ktorom sa naivita a tuposť Mifuneho spoluhráčov dá dobre zniesť, ak film vnímame, ako Kurosawovo pousmiatie sa nad svojou tvorbou i samurajskou tematikou. A hudbu majstra Satóa som si v tomto filme vyložene vychutnal. (19.02.2010)

Tentokrát nám mistr nadělil oddechový nářez s prvky komedie. Toshiro Mifune je tam namakanej drsňák, který pomáhá devíti uchům s osvobozením správce města a moc problémů mu to zrovna nedělá. Podezříval jsem ho z toho, že by celou armádu dokázal vykuchat sám, ale to by ten film byl asi dost krátkej. Nicméně Kurosawova invence se hodně objevuje u bitek (potok krve na konci rulez) a zvláště se mi líbila asi desetivteřinová scéna tancování devíti hlavních hrdinů se zajatým nepřítelem za zvuků takové rozjuchané hudby. (06.01.2007)

Dalsi podprumerny Kurosawa, kde saskuje banda 10ti cernobilych samuraju u kterych nemate sebemensi poneti kdo je kdo, proti stovkam jinych samuraju, kteri vypadaji uplne stejne, krome hlavniho hrdiny (Toshiro Mifune), ktereho uz jste videli v 1:1 stejne roli v 50ti jinych Kurosawovych filmech. Obcas nezbyva, nez nad prepalenym hodnocenim nekterych jeho filmu zasnout. 4/10 (30.11.2010)