Pengabdi Setan

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č. 47 - INDONÉSIE - Připadá mi, že jsem viděl úplně jiný film než moji oblíbení uživatelé. Nebo se mi jen vrátila nechuť do duchařin? Každopádně já ten (tehdejší) hype sdílet nedokážu. Dlouhou dobu mi to přišlo těžce klišovité a bez nápadu - lekačky se objevují tím nejklasičtějším způsobem, tudíž nefungují a jsou předem jasné a jelikož hororové v tomto filmu stojí víc na nich, nelze na tom vybudovat pomalou atmosféru. Že za terorem jedné rodiny bude něco víc než se zdá je sice jasné, ovšem cesta k tomu je jen xkrát viděnou variací na démonické duchy, kteří jen vybafnou a nic jiného neudělají a na dlouhé chození temnými místnostmi domu, u kterých je díky hudbě taktéž předem jasné, že vyleze nějaký bubák. Je to tak moc klasické, že mě to spíš vytáčelo, než abych se do toho dostal. Závěr, který duchařinu skloubí se satanisty, je sice zajímavější a jsem rád i za docela neotřelou taktiku přežívání ústřední rodinky. Tam už mě film začal upřímně bavit a už už jsem doufal, že mu vrazím čistou třetí hvězdu... než přišla poslední scéna, která nepřinesla nic jiného než klasický hororový konec. Akorát s tanečkem. Takže za mě ne, třeba jsem mimo a to geniální mi uniká, ale celkově je to typická průměrná duchařina plná typických klišé, na které jsem začal být alergický už před pár lety. Ale rozhodně cením skvělou filmařskou stránku, třeba srážka auta je kameramansky i střihově bezchybná a úžasná, stejně jako pár scén s klišé lekačkou, které ale stojí na dlouhých záběrech. A postava němého kluka, který by v jednu chvíli rád řval, ale nemůže, naštěstí patří k tomu málu pro mě skutečně zajímavého. Pardon, možná jsem měl až moc velká očekávání, ale minul jsem se s tím. Lepší 2* (10.05.2024)

Po Safe Haven, Prepadovkách (najmä dvojke), The Night Comes for Us, Ratu Ilmu Hitam, Perempuan Tanah Jahanam alebo Sebelum Iblis Menjemput ďalšia indonézska (OK, indonézsko-kórejská) pecka. S ich domom nebolo všetko v poriadku už predtým. Ale po smrti matky sa potomkovia dostávajú do otvoreného konfliktu so silami zla, z nich, ako to v hororoch býva, sú napokon najhorší ľudia. Aby som ale nezavádzal: Pengabdi Setan je plnohodnotný horor s nadprirodzenými motívmi. Ponúka množstvo scén, ktoré sú nepríjemné a intenzívne. Počas pozerania záverečných titulkov som síce mal pocit, že pár nápadov zostalo nedokončených a že niektoré veci spätne nedávali logiku, ale i tak som bol nadšený. Veľa tomu dáva sympatický kasting a to, že hrdinami sú detskí a dospievajúci súrodenci, čo príbehu dodáva zaujímavý osobný rozmer (aj keď som si nejaký čas myslel, že otec je v skutočnosti manžel hlavnej ženskej postavy). Nedávalo mi síce zmysel, že v dome zostali aj ďalšiu noc, ale ústa mi zatvorila krátka, ale pekne brutálna scéna dopravnej nehody. (18.05.2022)

Nie som nejaký priaznivec ázijských hororov, herci v nich sa mi zdajú podobní až je to mätúce. Pengabdi Setan z 80. rokov som logicky nevidel, ale tomuto rimejku som dal priestor. Je to kombinácia duchárskeho a démonického hororu, ktorý vychádza z islamského kultúrneho prostredia. Navyše dejiskom je dom na cintoríne a v centre pozornosti vekovo i typovo natoľko pestrá rodina, že to bolo od začiatku podozrivé. Spočiatku som uvažoval, že sú to len vzdialení príbuzní. Vysvetlenie, prečo sú napríklad medzi súrodencami pravidelné skoro sedemročné rozdiely, príde asi po hodine filmu. Aj ďalšie odhalenia postupne vyplávajú na povrch, a hoci pointa nie je žiadne terno, výsledok je veľmi dobrý! Zopárkrát ma poriadne zatriaslo, no pritom išlo o klasické ľakačky (plachta, biela tvár, čierne vlasy...). V tomto prípade platí, ak sa duchovia zjavia nárazovo - funguje to, menej už, keď je ich prítomnosť trvalá (viď: záver filmu). Najdôležitejšie bolo správne načasovanie. (17.08.2018)

"Tuhá v patře vám to natře!" Zajímavá exkurze do indonéské rodiny, pověrčivé a tudíž nadpřirozenými jevy se zbytečně neznepokojující. Rodiny ne úplně chudé, neboť vlastnící pár zajímavých elektrospotřebičů, např. interaktivní rádio či reverzní gramofon a jako bonus ve spižírně vykopanou děsně hlubokou a pět metrů širokou studnu, to aby měly posedlé děti kam padat. Ideální film pro nerozhodné diváky. Co si dnes pustit? Duchařinu, zombárnu nebo něco o sektách? Hrozné dilema, Pengabdi Setan aby to spral! No vida, a problém vyřešen. Film nám též odpoví na palčivou globální otázku, proč se v Asii obyvatelstvo množí geometrickou řadou, místo aby, kvůli tendenci max jedno (nejlépe žádné) dítě v rodině, ukázněně vymírali jako my. Je to díky semenu, samozřejmě. Takové u nás v Agrofertu ještě nevyšlechtili (výzkum ustrnul na množení motýle). Leč firma Anwar-Tantowi to dokázala a jejich sémě zla hrstmi rozsévá jurodivá sekta satanových družstevníků po celé Indonésii, zejména na hřbitovech. Pak i zalévají, kvalitně pohnojí a sklízí, co zaseli (jako Babiš). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Slyším-li cinkání, co to znamená? A) Do obýváku ke stromečku přiletěl Ježíšek, děti honem tam! B) Cinká mi ve věži, ze šéfa v práci. C) To straší cinkací bába, ležící v patře v rigor mortis. [][] Je čas začít se bát. Pár týdnů se teď určitě budu vyhýbat cyklostezkám. Cink, cink, cink, cink... (31.01.2023)

Klasická duchařina, ve které mrtvá matka pronásleduje svou rodinu. Vůbec by mě nenapadlo, že na mě bude ještě fungovat obyčejné prostěradlo, ale stalo se. Anwarovi se daří krůček po krůčku budovat perfektní atmosféru, kterou prokládá fungujícími lekačkami. Potěší i tradiční vizuál strašidla, protože když se to umí, je obyčejná bílá postava s bledou tváří to nejděsivější, co může divák potkat. Plusem jsou i herci včetně těch dětských a tak jediné, co mi celkový dojem kazí, je z mého pohledu ne úplně povedený závěr, který doplatil i na ne zrovna dokonalou technickou stránku. Ale i tak jsem víc než spokojen. 80% (14.05.2018)