Muž jménem La Rocca

Režisérská prvotina, neboli debut, Jeana Beckera a ne zrovna povedená. Francouzský noir se sice vyznačuje patřičnou atmosférou, ale místy to dosti hapruje ve scénáři. Děj příběhu je celkově nestrukturovaný a poněkud nelogický. Zkrátka to vypadá, jakoby v tom něco chybělo. Týká se to i samotného konce příběhu. Bez jediného náznaku prostě najednou konec a hotovo.Takovýto omšelý dojem nezměnil ani již populární Jean Belmondo, který byl obsazen do ústřední role La Rocca. Ale jo, vynikl a celkově snímek povznesl, což lze docela považovat zázrak, neboť jeho postava ve svém vývoji postrádá patřičný směr. Těžko posoudit, jestli takhle náhodou nebyl lajdácky proveden střih, neboť režie je naopak vkusná. I kamera je dle každičkého záběru obstojná. Námět převzatý z románu Josého Giovanniho se k noir filmu hodí. Přátelství mezi dvěma kriminálníky a jejich vztah ke stejné ženě. Škoda že to celkově není obstojnější. (21.05.2021)

Je to ten typ filmu, který sledujete s úctou i zvědavostí, ale i jistým odstupem. Jako když vstoupíte do pyramidy a nakukujete do sarkofágu a bojíte se, že uvidíte mumii a nebudete kvůli ní večeřet. Podobný pocit jsem měla, když jsem si odtrpěla scénu vyhrabávání bomb. Myslím, že už to znova vidět nechci, i když krev se v černobílé snáší líp. (05.04.2018)

Ze začátku jsem měl problém uvěřit Bebelovi toho tvrďáka, ale jak se ukázalo bylo to jen díky tomu, že to byl opravdu brzký začátek filmu a postava Roberta neměla za sebou ještě žádnou scénu či dialog, který by dal Bebelově postavě cejch drsoně, takže když si to mladej Belmondo nakráčí ke třem gaunerům a sejme jejich kápa, tak jsem na následující vteřiny koukal hodně nevěřícně. Ovšem po několika minutách mé pochybnosti roztáli jak ledy na antarktidě a já si příběh, který z počateční gangsterky spěje ke vztahu mezi dvěma muži vysloveně užíval. Nemůžu se však ubránit jedné výtce a to je scéna, kdy Bebel vytáhne nůž na dozorce a tento čin zůstane ze strany dozorců bez odezvy, to je na jinak velmi precizně vyprávěný příběh fakt totální úlet. Naopak scéna z odminovaním patřila mezi ty vůbec nejsilnější a nejnapínavější. Jean-Paul je minutu od minuty ve své roli přesvědčivější a z filmu díky jeho výkonu a režisérskému umu pana Beckera jde taková zvláštní nasmutnělá atmosféra. (25.05.2013)

Muž jménem la Rocca, aneb jak by asi váš život vypadal, kdybyste byli špičkový pistolník a měli za kamaráda věčnýho potížištu s krásnou sestrou.. geniální scéna, kdy Michel Constantin prochází za zvuku milesdavisovsky znějící trubky jako americký gangster se suitou svých bouchačů uličkou francouzského města (v celým filmu nepoznáte, jestli se jedná o Paříž, Marseille.. prostě kdesi ve Francii) a zastavuje se v každým kšeftu pro výpalný.. jinak je film spíš než plynulým příběhem, sledem událostí v životě chlapíků na hraně zákona.. od odklízení mrtvoly, provozu nelegální herny, přestřelky, pobytu ve vězení.. a nevyhnutelně tragického konce.. k tomu přičtěte spoustu macho póz, gest a řečí, ale všechno to drží pohromadě a má svoji atmosféru.. Belmondo je tu až legračně mladý a nebál bych se říct anorektický, zato ale pekelně rychle střílí.. vidět film v tehdejší době, určitě bych chtěl být jako la Rocca.. (10.05.2007)

Hlavně ze začátku to na mě působilo jako nějaká poloamatérská záležitost- chlap střelenej do čela a neukápla přitom ani kapka krve, mrtvola div nevyskočila z kufru auta, jak sebou mlela, ta mrtvá holka na konci jakbysmet, ale nakonec to mělo něco do sebe, byť jsem si při tom v duchu přehrával Zvíře a říkal si, jakej kus cesty urazil JPB mezi La Roccou a Brunem Ferrarim. Učení holt dělá mistra. Bez La Roccy by nejspíš žádnej Bruno nikdy nebyl. (15.04.2023)