Byl jsem lynčován

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) (18.04.2008)

Zakladatelský film žánru angažovaného hraného filmu, zhruba tak lze charakterizovat toto pozoruhodné dílo exilového německého režiséra Langa. Pohled na mladého Spencera Tracyho zaujme nejen překvapivostí jeho vzhledu, ale ještě více kvalitou Tracyho uměleckého výkonu. Výpověď o americké demokracii soudce Lynche rozhodně není Langovým výmyslem; v rooseveltovských USA šlo stále o součást všedního dne, který se protáhl až do přelomu druhé a třetí čtvrtiny minulého století. Zvraty díla, dnes působící buď jako překvapivé nebo nelogické či přímo vykonstruované, jsou pro svou dobu příznačné i sentimentalitou, kterou zčásti také vyzařují. A nejsou nevěrny skutečné tváři doby svého vzniku (jedná se o film ne historický, ale dobově současný). Buďjakbuď film jednoznačně převyšuje průměrné standardy své doby a na jasně položenou otázku po jeho kvalitě a nadčasovosti - v tom se shoduji s většinou svých spolukomentátorů - je odpověď jasná. Ano, je kvalitní, ano je současně i nadčasový. Právem. (09.09.2008)

Ľudská hlúpota nepozná hranice. Tu však nejde len o dav ľudský ako taký, no počiatok podstaty problému spočíva v tých, čo vymáhajú “právo”, pričom sú to práve tí, čo poväčšine zlyhávajú ako prví. Snímok je sondou do nefungujúceho mozgu, ktorý ovláda nezdravá emócia, pričom záver ako taký, je už len akýmsi klasickým americkým obrázkom chorobnej prezentácie ich idealizmu pre dosiahnutie spravodlivosti. Nuž, čo sa im nedarí v realite, to “dokonale” vykresľujú na obrazovkách. (06.08.2020)

Skoro jsem si říkal, že ke konci už Langovi došel dech a finále není až taky silné, jak bych si přál, ale zase tolik to nevadí, protože to, co sledujete do té doby, je silné hodně. Lidstvo se zde krásně prezentuje jako lživé, násilné a neschopné přijmout odpovědnost za svoje činy. Tahle společnost je divná a je smutné, že za 80 let se nic nezměnilo. (14.12.2016)

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. (18.04.2008)