Ministerstvo strachu

Já na rozdíl od Bebacka dost kašlu na to, jak věrná to byla Greenova adaptace. Víc mi vadí, že po velmi vydařeném začátku přišla tak nemastná-neslaná druhá půle. Nápad s výhercovstvím dortu je tak geniální Macguffin, že by se za něj nestyděl ani A. Hitchcock na vrcholu své kariéry. Ve vlaku s falešným slepcem napětí houstne až k nevydržení a když dort rozmetá německá bomba, dostává divák vstupenku na neskutečné spektakulární představení. Jenže pak zjistí, že jízdenka je prošlá a cirkus odjel. Zkrátka od magické seance už nastává jen zdlouhavé lineární objevování vodítek přerušované cukrováním mezi Millandem a otravnou Reynoldsovou. Vše spraví až napínavý a trochu překvapivý konec. Bývalému expresionistovi Langovi estetika noir sedne, ale tenhle scénář se asi zachránit nedal. (18.07.2010)

Škoda jen, že druhá polovina nemá tak silnou a napínavou atmosféru, jako polovina první. Pak je ještě škoda toho ukvapeného závěru, protože ten kdyby byl lépe udělaný, klidně bych těch slabých 5* dal. Jinak je to ale skvělé - záběry kamery jsou naprosto mistrné, herecké výkony povedené (byť hodně mírnému přehrávání se to občas nevyhnulo) a příběh dokáže zaujmout a je i skvěle vedený. Stejně na celém filmu je nejlepších prvních 25 minut, které jako by vypadly z nějakého Lynchova filmu. Silné 4* (05.07.2020)

Greenovu knižní předlohu jsem před nedávnem četl a přišla mi vynikající. Když jsem se dozvěděl, že existuje filmové zpracování, měl jsem trochu pochyby. Ty se bohužel při sledování tohoto filmu naplnily. Příběh totálně překopaný, zjednodušený (například celá druhá část knihy odehrávající se v sanatoriu chybí), postavy nelogicky přejmenovány a zcela neodpovídají svým knižním předlohám - hlavní hrdnina Stephen Neal (v knize Arthur Rowe) je usměvavý hollywodský hezoun, kterého zřejmě to, že kdysi zabil svou ženu vůbec netrápí (v průběhu celé knihy se potýká s myšlenkami na sebevraždu) a Carla Hilfe (v knize Anna Hilfe) je až příliš vychcechtaná a bezstarostná narozdíl od svého románového protějšku. Škoda. Kdyby se látka správně uchopila tak, jak to Greene zamýšlel, mohl z toho být strhující tří hodinový psychologický thriller. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jsem knihu četl, tak musím uznat, že filmu se nedá mnoho vytknout - film má skvělou atmosféru, spád, nenudí, hlavní hrdinka je opravdu kus a vtip na konci mě brutálně rozsekal. (11.01.2009)

Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. (04.02.2022)