Švýcarák

Hm, tohle je na plus, nebo mínus. Já se kloním k plus, jelikož jsem se neuvěřitelně bavil, ale naprosto chápu všechny, co se dostali na opačný pól. Anarchistický pohled na život se všemi jeho úskalími a překážkami. Gejzír nápadů nasnímaný skvělou kamerou. První role, kdy mě Radcliffe pobavil a trochu přesvědčil, že přeci jen nebude prkno, jak jsem si celou dobu myslel - byť paradoxně zde to prkno hraje. Jsem rád, že jsem nedal na komentáře některých zhrzených a dotčených uživatelů, protože já mám šílenosti rád, i když tohle je v důsledku smutný příběh o samotě a snaze ji překonat. Ať žije fantazie! (10.12.2016)

Úprimne, nič podobného a bizarného som ešte nevidel. A to som si myslel, že som videl všetko. 90 minút šialeností s prdiacou mŕtvolou, občasným fekálnym a zvrhlým humorom a la Blbý a blbší alebo Borat a ono to funguje. Pre naozaj pozorných divákov sa totiž za tým všetkým skrýva alarmujúci príbeh o duši osamelého moderného človeka a ukazuje na problémy dnešného sveta, s komunikáciou medzi pohlaviami a zdieľanie zážitkov, nepríjemností a smútku s priateľmi. Swiss Army Man toto všetko ukazuje v úplne absurdnom obale. Nie je to dokonalý film a nesadne asi každému, ale pre mňa je jeden z tých snímkov, ktorý príjemne prekvapí novými nápadmi, rozhodne nenudí a hlavne sa na toto naozaj nedá zabudnúť. Jedným slovom jazda! Daniel Radcliffe ako oživená multifunkčná mŕtvola. Neviem, na čom scenárista išiel, ale nechcel by som ten matroš okúsiť. Pokiaľ ste ale obdarení silným žalúdkom, máte radi miestami fekálny humor a máte zmysel pre absurditu, potom je toto tovar určený práve pre Vás. (16.11.2019)

Někteří lidé mají úžasnou fantazii, která jim umožňuje vytvářet dokonalá a zábavná díla. A pak jsou tu ti zakřiknutí vyšinutí homokokoti, co dokáží akorát tak uplácat ze zvratků, hoven a žluklého spermatu otravná až bolestivá psychopatologická megasvinstva, na nichž by si nejeden začínající psychiatr levou zadní sfoukl dizertačku. Já vím, každé zboží má svého kupce, a když se pozorně zadíváte na zdejší fotografii pana Šajsnerta, toho „famózního scénáristy a režiséra“, musí vám být hned jasné cílové publikum a také většinová skladba místních „filmových kritiků“. Opět červená čísla místo hnědých a já jsem znovu xmrti vyděšený! Ano, partička umaštěných, olysalých či olupených ufonů s extraordinérní percepcí abstraktně metaforických patopodobenství se zase jako každoročně vydala do Varů zaprdět nějakou tu projekci, v potemnělém sále si romanticky vzájemně nahmatala svá nevyvinutá přirození a kromě ulepených dlaní si tak odtamtud odnesla i spousty nevšedních esoterických zážitků z natolik obskurní velesračky, že má po ní soudný heterosexuální divák s nohama na zemi chuť na pár panáků čistého metylu, aby už nic takového nemusel v životě vidět znovu. Představte si, že se Tery Malík vydá s Iňáryjem na gejpárty, na rozjezd počichají trochu ředidla, vytuní to smaženicí z lysohlávek, pro perfektní navození „tvůrčí“ nálady si ještě píchnou Okenu a v tom kreativním opojení vydáví fantasmagorické preludium pošahaného sebevraha, neotřelé jako čerstvě posraná prdel a plné natolik existenciálně závažných pouťových mouder, že chudákovi frustrovanému škaredému panici po zhlédnutí nezbyde nic jiného, než mezi mačkáním jebáků a neurotickými záškuby měkkých tkání přemoudřele pokyvovat hlavou. Takže, jestliže nejste jedním z těch do zchytření masturbujících „snílků“, blahoslaveně šťastným majitelem mentální poruchy, fanouškem hnijícího Heryho Potrata či závodů motorových mrtvol s přeprďovanými dvoutakty, neumlátíte-li se smíchy při pohledu na někoho, kdo vyprděným kamenem zastřelí medvěda, nebo pokud prostě jen nemáte doma místo na boudičku pro slepeckého labradora, vyhýbejte se tomu důsledněji než vytahování nervů z osmiček bez umrtvení. To je totiž proti této odporné, trapné, nudné a vymatlané ultrapičovině naprosto bezbolestná, povznášející a obohacující zkušenost! Ač se to zdálo nemožné, Birdman tímto klesá na druhé místo a nejsmradlavější odpad, jaký jsem měl to ponížení kdy udělit, má zaslouženě nového majitele. Mučivější audiovizuální teror už si opravdu nedovedu představit! (02.10.2016)

Pro mě jasný TOP za letošní 51. ročník Karlovarských filmových radovánek! Už samotný proslov autorů před projekcí, který nezapomněl svoji rozcvičkou "Setřes to!" oživit celý kinosál, dával tušit, že půjde o bláznovinu. Ano, opravdu si všichni stoupli a provedli tu jejich "koninu". Spočívala v zatřesení pravé ruky čtyřikrát, to samé levé, následně pravé nohy a logicky levé. Nu a poté třikrát, dvakrát a jednou s každým údem to samé. Myslím, že si to dovedete představit, ale teď k věci. Švýcarák je v první řadě opravdu velmi ztřeštěný příběh plný podobenství a metaforického vyjádření. Nejedná se ale o žádnou nabubřelou snobskou "filosofárnu", ale o přímý odraz svérázného a zábavného dua The Daniels. Náhoda? Nemyslím si, protože mají oba dva stejné křestní jména! Touto prvotinou předvádějí opravdu originální a nevšedně pojatý koktejl, který se opírá o vážné téma, ale vykresluje ho naprosto bizarně a fantasmagoricky. Nevybavuji si podobně laděný snímek překypující paletou šíleností, které by mě ani nenapadly. Daniel Radcliffe už dávno není Potterovský otloukánek a zde hraje jakousi mrtvolu, kterou hlavní hrdina rozmluví, učí ho sociální praktiky a tahá ho na zádech křížem krážem lesnatou krajinou. Jejich první střet následuje hned po nepovedeném sebe oběšení hlavního hrdiny, který tak znovu objeví svůj ztracený smysl života. No, netřeba dalších slov, to se zkrátka musí vidět, pokud vás pobaví hned první "prdící" scéna (tudíž neodradí)! (12.07.2016)

Přemíra Originality a bizárnosti se filmu v žádném případě upřít nedá, ale na mě to bylo nejspíš moc. U Filmu jsem se příliš nebavil, vtipné mi to nepřišlo vůbec, ale najde se zde pár dialogů k zamyšlení a scéna s medvědem je celkem fajn. Úplně za největší highlight považuji melancholický závěr, který ve mne vyvolal emoce a zahraný byl přesně. 60% (14.10.2016)