Nadějné vyhlídky

Adaptace nejklasičtější knihy do toho nejklasičtějšího možného filmu. Velká hollywoodská produkce plná opulentně konzervativních kompozic a vůbec stylu. Taková mramorová rozmáchlost asi k Leanovi patří, jediná škoda je, že tohle jsou filmy dělané pro plátno. Každopádně na člověka dýchne doba jiné kinematografie. (04.12.2016)

Nemám moc rád příběhy Charlese Dickense, ale snímku "Nadějné vyhlídky" se prostě nemůže vzít, že je dobrý. Je dobře natočený, dobře zahraný a nakonec má scény, které s vámi hnou, i když toho Dickense nemusíte. Tady je ukázáno, že ty příběhy o sirotcích a chudácích, co to nakonec náhodou někam dotáhnou, mají smysl a jsou dobré. (03.10.2014)

Určite lepšie a záživnejšie spracovanie ako to z roku 2012, ktoré som mal možnosť vidieť. Davin Lean na režisérskej stoličke nesklamal, ale film stojí predovšetkým na skvelých hereckých výkonoch. Darmo, stará britská herecká škola sa hneď pozná - Mills, Guinness, Currie, Simmonsová a tiež množstvo predstaviteľov drobných rolí. Trochu som mal problém, keď peknučkú mladú Simmonsovú vymenili za staršiu herečku, ktorá už nebola to pravé orechové. Ani sa na Simmonsovú nepodobala, mala aj úplne inú postavu, ani čo do krásy nespĺňala potrebné parametre. Každopádne, klasickému námetu svedčí aj klasické spracovanie, čo sa mi osvedčilo už toľkokrát. (25.09.2021)

Přes všechny zjevné klady této adaptace (např. jedna z úvodních scén kdy utíkajícímu mladému Pipovi díky důmyslnému zvuku "radí" zvířata a vrzající vrata) jsou zde pr mě minimálně dva problémy - jedním je představitel jednadvacetiletého Pipa, který mírně řečeno věkově neodpovídá postavě, kterou ztvárňuje. Druhým a větším je oproti knize výrazně změněný konec filmu, který vlastně popírá vyznění knihy, kdy hrdinovy zbydou právě a jen "velké naděje" a zůstane sám. (Při hledání na internetu jsem však zjistil, že i Dickens si sám původním koncem neby jistý a přepsal i verzi optimističtější) (21.04.2012)

Ale tak je to pěkné. Nicméně s anglickým filmem si až na drobné výjimky obecně příliš netykám. Často jsou ty jejich starší i současné věci tak odosobněné, že už je mi milejší se vrátit k Dickensovi. Což by na druhou stranu nebylo tak zvláštní, pokud by například tato proslavená verze nebyla pátou v top žebříčku BFI. Ale tak nechme je snít jejich sen o kinematografii, která odolala v každém směru Hollywoodu. Zatím jsem přijala spíše verzi s Yorkem ze 70. let, a tu přesazenou do současnosti na konci 90. let. Nový BBC seriál je pěkný na pohled, ale herecky méně věrohodný, zajímavější je celovečerní verze z roku 2012. Rozpačitě jsem reagovala na adaptaci z 30. let, těším se na BBC klasiku z 90. let. A jak tak pátrám v paměti, na Hallmarku musela jít ještě jedna varianta z 80. let. A zřejmě bych i přišla na to, proč mi tahle verze nesedí, ale soudobá Jana Eyrová (1944) mi vyhovuje, ale je to skutečně nutné? Přeslavný Dickensův román z let 1860-1861 je natolik atraktivní a nabízející tolik hlavních motivů na zpracování, že se jej filmaři zřejmě nikdy nepřesytí. (27.01.2013)