Dům duchů

No původně jsem nechtěl dát plné hodnocení, ale pro duchařiny z 80 let mám prostě slabost. Miluju filmy typu The Evil, Legend of the hell house. Ghosthouse tomu sice nedosahuje, ale i tak se jedná o skvělé dílo s naprosto kulervoucí strašidelným panďulákem, nevím jak ta holčička mohla mít něco takového. Fakt jsem se ho bál. I když film má těžký nedostatky jako třeba herce, tak to skvěle vyvažuje nádherná atmosféra, nápady či gore. Gore je právě věc která mě dost překvapila. Ghosthouse vůbec není nejlepší duchařina ale za shlednutí stojí už jen kvůli tomu panďulákovy. 90%. (27.08.2010)

Lenzimu se prý líbila první dvě Raimiho Smrtelná zla a tak na ně tímhle filmem navázal. Zajímavé, protože Raimiho to nepřipomíná ani trochu. Když jsem to měl v pubertě z videopůjčovny, tak to na mě žádný výraznější dojem neudělalo, dneska jsem příjemně překvapený, že je to pořád koukatelné a má to fajn dobový look. Taky se mi líbí ta zápletka s radioamatérským zachycováním zpráv ze strašidelného domu. A i když útoky loutky působí komicky, stejně jako některé herecké výkony, ten strašidelný hudební motiv rozléhající se domem je docela nepříjemný. Distribuce u nás: Alvim. (21.08.2005)

Neděste se při úvodních titulkách, kde je pod režií podepsán jakýsi Humphrey Humbert. To jen Umberto Lenzi nebyl spokojen s výsledným filmem, tak proto tento pseudonym. Jinak prvních 5 minut mě naprosto dostaly, pravá italská škola se slušným nášupem gore. Alespoň to mi probíhalo v hlavě dalších 30 minut, které se soustředí hlavně na hustou atmosféru strašidelného domu. Jenže střední část filmu bylo pro mě docela peklo, jelikož se na scéně objevila skupina policajtů a detektivů, a všechno bylo hned v prdeli. Naštěstí poslední třetina rozehraje to správné peklo dusna, tajemna a několika nechutností. Nakonec z toho vylezl lehký nadprůměr, ale zklamání z toho, jaká jatka to mohla být, přeci jen brání se v hodnocení více rozšoupnout... (12.07.2010)

Mistr Lenzi opět v prostorách strašidelného domu. Tentokrát přidal více gore a vytvořil mnohem působivější atmosféru než u Ghosthouse IV. Krvavé slzy malé dívky jsou jasným důkazem toho kde se rejža inspiroval. Proč ne když se to umí? Fanoušky Italské kinematografie jistě potěší působivá kreace veterána Donalda O'Briena který se dokáže zapsat do paměti kdykoliv se zjeví. Ale v určitých částech atmosféra polevuje což zamrzí. Nápadité finále však celý dojem s přehledem napraví. Zasloužené 4*. (24.02.2010)

Neoficiálne Lenziho pokračovanie nadväzujúce na Raimiho EVIL DEAD II (v Taliansku titul známy pod názvom "La Casa II") z pozície producenta zastrešil sám veľký “mág“ Joe D'Amato. Jemné inšpirácie od Fulciho (QUELLA VILLA ACCANTO AL CIMITERIO 1981, PAURA NELLA CITTA DEI MORTI VIVENTI 1980), Joea D'Amata (KILLING BIRDS – UCCELLI ASSASSINI 1987) a iných, nijako a to ani minimálne neznehodnocujú tento klasický “house“ horor – jeden z najlepších čo som videl. Paralela ku Fulciho “Domu pri cintoríne“ nie je iba nepriama inšpiračná, ale dokonca lokačne totožná. Lenzi sa totiž rozhodol použiť pre svoj duchársky projekt práve ten istý “dom pri cintoríne“! Svojim zásekom "La Casa 3" jednoznačne ukazuje, že ak chce, dokáže tromfnúť hocikoho, a to aj Fulciho! Neskutočná atmosféra, brutálne gore vraždy, vynikajúca hudba, spracovanie na jednotku s hviezdičkou. Vďaka Umberto za jeden strhujúci zážitok, na ktorý sa nezabúda. Moja chvála nepozná hraníc. Tak takto presne si ja predstavujem klasický a súčasne bezchybný “house“ horor! Stráviť v ňom dobrovoľnú noc sa rovná istej samovražde. Temné sily neušetria nikoho! (14.11.2009)