Bugsy

Příznivci gangsterek si neodpustí srovnání s peckami v tomto žánru, nemusím jmenovat, a to je pak sakra těžké hodnotit. Nebylo to o čisté gangsteřině ve smyslu tvrdého vyřizování účtu a likvidace konkurence, ale určité "rodinné" prvky se tu našly. Jde hlavně o životopis a tato položka tu měla hlavní slovo. Formou u mě snímek vyvolával hřejivý pocit domácího prostředí, kde i já můžu být chvíli v Kalifornii v jedné z honosných rezidencí... Je až s podivem, jak mohl být Bugsy tvrdým mafiánem, který si nebral servítky a chtěl absolutně všechno a zároveň oddaným milencem, který se nenechal zviklat ani odradit. V tom byla zřejmě jeho největší síla a bez ohledu na neznalost problematiky financí, měl v sobě ducha myslitele a pokrokáře. Ostatně, stačí se mrknout do Las Vegas a všichni víme Vo Co Go! (07.01.2012)

Bugsy strašne rád rozpráva, ale keď už rozpráva priveľa je s vami väčšinou amen. Dnes je Las Vegas pojmom, ale v čase Bugsyho tam chodili šťať iba túlavé psy. Nápad postaviť v Nevadskej púšti komplex kasín a hotelov a urobiť tak z neho centrum zábavy, vznikol v Bugsyho hlave úplne náhodou. Skvelý nápad si skomplikoval tým, že sa zahľadel do štetky a odistený granát si k hlave priložil v momente, keď jej zveril finančnú starostlivosť pri výstavbe kasína. Zo sračiek do akých sa nechal stiahnuť sa ťažko vymotáva...Podobnosť so Scorseseovym Casinom je očividná - gangstri, peniaze, štetka a problémy, ale kým Scorsese dotiahol svoj film k dokonalosti, Bugsymu k nej niečo chýba. 80%. (18.08.2011)

Filmy o vzostupe a páde slávnych gangstrov nie sú ani tak o nich, o tom, akí boli vlastne zlí ľudia, respektíve až tak niekedy úplne neboli, ale o tom, ako by sme sa chovali aj my, ak by sme mali takú moc a peniaze v rukách. Čiže čo robí moc s ľuďmi. Medzi Bugsym, ostatnými gangstermi a nami je rozdiel iba v cieli našej ctižiadosti. Levinson príbeh zakladateľa Las Vegas obliekol do obrazovo mierne štylizovaného, až komiksového hávu. Ukazuje jeho záporné, ale aj kladné stránky a nezabudne pripomenúť, že v tejto branži z vrcholu nasleduje vždy iba pád a to bez výnimky. To pokiaľ by vás náhodou napadlo založiť nejaké mesto na poli a zaplietli by ste do toho naše podsvetie. (20.07.2015)

Horká atmosféra Kalifornie 40tých let utopené ve slunci a pozérském luxusu, nablýskaný svět filmu kontra bahýnko mafiánských kšeftů, výtečná Morriconeho hudba, břitké dialogy a poutavý děj. Budu asi za kreténa, ale bohužel mi lezly na nervy herecké výkony ústřední dvojice - afektované Annette Beningové a toporného Beattyho. Nevím, zda to byl Levinsonův záměr, ale Beatty se zde stává karikaturou sebe sama - panákem zoufale vstřebávajícím poslední záblesky reflektorů, voskovou figurínou dávno zašlé hvězdy, filmového milovníka. Smutné. (06.09.2011)

Docela zvláštní gangsterka. Ona to vlastně ani pravá gangsterka není, protože i přes určité Bugsyho neobvyklejší metody a některé kriminálněji orientované partnery, se tu jedná spíš o to popsat posledních pár let jednoho vizionáře, kterej v tom uměl chodit, jen se mu nepovedlo na ostří břitvy udržet rovnováhu. Přemýšlel jsem, ale nemám tomuhle filmu co vytknout. Líbil se mi opravdu hodně. Herci, děj, výprava, podle mě bezchybné. Warren má charisma jako bůh. A je i Bugsymu (znamená šílený) dost podobnej. Jen jednu drobnou výtku mám vůči autorům. Jestli to bylo podle pravdy stejně jako poslední psané věty, co se s hrdiny stalo dál na konci filmu, pak nevím nevím. Virginie Hillová (původně prostitutka) sice opravdu umřela za podivných okolností, ale stalo se to o dvacet let později v rodinném domu v Rakousku, kde bydlela se svým synem z manželství s lyžařským instruktorem Hansem Hauserem. Říká se, že se pravděpodobně (a ne poprvé) snažila vydírat mafii. Tomu i nasvědčovalo to, že její bývalý milenec Joe Adonis (ten, kterýmu ji Bugsy přebral), ji dva dny před smrtí navštívil. Ten film mě prostě zaujal tak, že jsem si o nich chtěl zjistit něco víc a tak jsem použil wikipedii. A ještě zajímavůstka. V tomhle filmu hrál Bugsy Siegela Harvey Keitel. (15.07.2008)