Psí ostrov

Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. (21.12.2018)

Z „dynastie Andersonovcov” mám Wesa najradšej ( no dobre, aj na Gillian stále myslím ), pretože mi je blízky jeho pohľad na svet, v ktorom sa vyskytujú zvláštni jedinci, a tých je požehnane. Ďalej je taktiež veľmi dobré, že sa okrem klasických hraných filmov, venuje i nakrúcaniu atypickejších, animovaných, ktoré sa vôbec nedajú porovnávať s konkurenčnými štúdiami, ktoré chrlia jeden animák za druhým, dáva si na čas, preferuje vyváženú kvalitu nad nevývaženou kvantitou, a sledovať týchto vyhnaných psov, ktorých vyženú na Ostrov odpadkov, je opäť nasledujúcim kvalitným prispením do análov kinematografie. Prispieva tomu zrejme zaujímavá animácia, pôvodné hlasy dabujúcich hercov, ktorých je tu kvantum + samotný scenár, ktorý je zase prešpikovaný univerzálnymi myšlienkami - par excellence. Nevravím, “že najlepší priateľ človeka” , je zároveň i môj, ale ich podobizeň je natoľko vyvážená, že sa im jednoducho nedá nefandiť. Som rád, že som zatiaľ od neho nevidel nejaký priemerný, či ešte trebárs - mierne podpriemerný snímok. Nedokáže to, lebo sa moc hrá s ich štylizovaním. Je to atypické na dnešnú dobu, že si takýto tvorca udržiava svoju režisérsku latku stále tak nadštandardne vysoko, môže sa za to poďakovať svojim dvorným hercom, ktorí ho pravidelne poctievajú svojou úctihodnou návštevou... , a pritom on sám má dostatok skvelých motívov na roz. (03.03.2019)

Japonské prostredie a psi v sprievode špecifickej Desplatovej hudby( ten človek sa zrodil k tomu, aby robil hudbu do Wesových filmov) podporených skvelými hláškami a vizuálnym charakterom robia z Isle of dogs iný, špecifický a nezabudnuteľný film. To, že Anderson dokáže kompozične čarovať a jeho príbeh má hĺbku, zaujímavé prostredie a charaktery je už výrazové špecifikum. Čo si tu ale najviac užívam je akási ľahkosť a vizuálna dominancia, ktorú pre mňa postrádal napríklad Kubo od Laiky. Čím netvrdím že je to zlý film. Ale akási dramaturgická komplexnosť je mi predsa len trochu bližšia. Hlavne ak sa jedná o bábkový film. Som náramne spokojný. Dôvod prečo nedávam plný počet, je len fakt že Fantastic Mr. Fox sa mi páčil viac aj ho mám viac napozeraný. Počkám na druhé zhliadnutie a možno aj tu vpálim plný počet. (30.06.2018)

Je úplně jedno jaký máte vztah k filmům Wese Andersona, ale něco se mu musí nechat: Filmy si dělá po svém a to i co se týče podivného smyslu pro humor a speciálního vizuálního stylu. I přesto, že mě tak jeho filmy nikdy moc nestrhli, vždy jsem ho bral jako tvůrce kterého je potřeba si cenit. A nějak se moje postavení k němu nezměnilo ani po Psím ostrovu. První půlku jsem byl vlastně nadšený. Stop- motion animace je nádherná, humor je tak zvláštní až funguje a je to hrozně neobyčejný a potěšující. Zajímavý je ten nápad, že psi mluví/štěkají anglicky ale japonské postavy potřebují buďto překlad od překladatelky či americky mluvící postavy. Na Japonsko v loutkovém světě se kouká nádherně, Wes Anderson je očividně fanda Japonské kultury a tak seká jeden odkaz za druhý a dojde tak na sumo zápasy či rituály. Po první půlce ale jaksi dojde plyn. A je úplně jedno jak je ten film divný ale zůstává vlastně obyčejný. Příběh tkví v tom, že jde z bodu A do bodu B a klasicky se při tom zjišťuje jak je přátelství důležité a tak dále. Po první půlce se tak z neobyčejného filmu stane obyčejný, předvídatelný film a je to škoda. ALE.... ten film pořád není špatný. Na to jde pořád o chytře odvyprávěnou podívanou. Čekal jsem přece jenom ale větší utržení ze řetězu,,, protože- a nalijme si čistého vína- to i ty Buchty a klobásy vykřesali z tématu víc. A to šlo o 3D animák pojednávající o oživlém jídle. A ne... neznamená to, že bych chtěl aby byl Psí ostrov sprostou, brutální podívanou. Spíše jsem čekal pěkně ostrou satyru a ta se prostě nedostavila. A to je asi největší škoda. (11.05.2018)

Perfektní animák. Wes Anderson je režisér, na jehož filmy je vždycky radost se dívat. Miluji styl jeho vyprávění, práci s herci, smysl pro detail, svérázný humor, propojení, a hlavně nenapodobitelný autorský rukopis. Psí ostrov je výtečný. Opět se jedná o nesmírně originální dílko. Navíc půvabně zasazené do dálného Japonska. Není to až takový ohňostroj jako Grandhotel Budapešť či Až vyjde měsíc, ale pořád se jedná o mimořádně dobrý film, který skvěle baví i nenuceně dojímá. Animace je krásná, stejně jako nápaditá hudba Alexandra Desplata. Můj zážitek trochu snižovaly české titulky, jež byly až příliš dole a hlavně byly malé, takže se těším na verzi s dabingem. Ani tempo tentokrát není až tak závratné, jak jsme u Andersona zvyklí a chvílemi se film začíná vléct. Přesto je Psí ostrov pořád nádherným příběhem, který si bez výjimky užijí všechny generace; děti nejspíš méně. Podle mě jeden z nejlepších animáků poslední doby a doufám v nominaci na Oscara. U mě zatím 75%. (17.05.2018)