Klec pro dva

Nádherné romantické drámo, podpořené krásnou a vše vystihující melodií. "Takovej trouba, jako seš ty, je pro manželství jak vyšitej...". První setkání s Jaroslavem Machem dopadlo výborně. Skutečně, vidět herce jako Marvan, Záhorský či paní Rosůlková ve filmu přetékajícím šedesátkovou atmosférou, je skvělý zážitek. Celková herecká uvolněnost i stejně laděné dialogy jsou postaveny tak, že v tom lze najít kus Formana i kus Schorma. Skvěle se vyvíjející zvrat v životě jednoho osamělého pracovníka tiskárny, kterému se dostalo nečekaného blonďatého životního "štěstí", je zpracován přesně tak, jak to já osobně potřebuji. Menšík v srdcervoucí poloze u mě opět povýšil a Consuela se svými pohledy je jednoduše okouzlující. Dívčina s nelehkou minulostí a schopna všeho...třeba upřímné lásky. Velké překvapení a další nezvratný důkaz jedinečnosti filmů ze 60. let. (19.07.2013)

Rozjezd vskutku slibný, zajímavé téma a jako vždy zajímavý Menšík. Příběh se ale posune ( trochu nevěrohodně, dle mého mínění, ale budiž ) a jeho náboj stagnuje. Největší rozpor ve mně budila slečna Consuela - zajímavý typ, ovšem její výkon mi evokoval často ono cimrmanovské "oživlé dřevo". Proto jen průměrné hodnocení. (22.08.2010)

Příliš hlučnou samotu starého mládence Čendy v podání Vladimíra Menšíka protne divná mladá slečinka, to je v kostce dějová linka tohoto polozapomenutého filmu, který má snad jediný velký klad, totiž fakt, že jde o (smutnou) romantickou komedii, tedy v České nové vlně (kam by se Klec pro dva svým způsobem mohla řadit) žánr opravdu hodně raritní. Z celého filmu ovšem převládá šedavý dojem a pocit neuvěřitelnosti a nebýt samého finále, hodnotil bych ještě příkřeji... (16.12.2012)

Hlavní postava Čenda ztratil kvůli péči o maminku naprostý kontakt s nežným pohlavím. Když ale maminka umře, bezhlavě se zamiluje do první slečny kterou potká. Snaží se na ni být tak strašně hodný ale neví jak na ni. Ona neprovuje moc žádné emoce a je jasné, že v něčem jede (taky je teda totálně nudná ale to ponechme stranou.) Jde o poměrně úměleckou záležitost. Vše je zahaleno do tmavého černobilého vizuálu, postavy jsou vpodstatě figurky , co se ztráceji ve svých vlastních životech, atmosféra uvolněných šedesátek je velmi výrazná, film se zabývá vztahovými problémy a nikterak nepřikrášluje realitu. Tohle všechno si ale dělá svým osobitým způsobem možná v rámci napodobení nové vlny. Jednotlivé scény mi třeba připadaly spíše jen jako takové útržky. Až jsem dostával dojem, že nesleduju souvislé vyprávění ale sled různých záběrů. S hlavním hrdinou jsem souznil a jeho příběh byl určitě zajímavý. Úmělecké navození pochmutné atmosféry mi taky celkem sedlo. Ale onen útržkovitý střh mi tedy docela vadil. Když měl film gradovat, výrazné stříhání scén všemu jenom uškodilo a přestával jsem dost ztrácel nit a požitek. Z těchto důvodů nemohu bohužel dát nadprůměrné hodnocenní ale najdou se střipky, které na velmi hezké tři hvězdy postačí. Hlavně Vladimír Menšík v krásně přirozeně zahrané tragické poloze, ve které mě vysoce přesvědčil a na závěrečnou sekvenci, kdy se opět v tiskárně zavírá před světem venku, přičemž na něj už žádná slečna nevyleze a jeho oči se zahalují do smutku jen tak nezapomenu. (08.08.2020)

Tiché a pomalé drama o jednom starém mládenci, který v pokročilém věku svého života prahne po lásce a porozumění, které se mu do života připletou v podobě mladičké a krásné dívky, která je o 16 let mladší než on. Poblouzněný zamilovaností netuší, co se na něj vlastně chystá. Výborné herecké představení Vladimíra Menšíka, kterému je drama přímo šité na tělo a v každé chvíli soucítíte s ním. Ostatní už jsou jen statické figury, které nepřesvědčivě vykreslují herci svým uměním. Opravdu zajímavý příběh pak zaujme především svým koncem. 70% (17.12.2012)