Jelenice

Je to jenom můj laický, divácký názor, s nímž vůbec nemusíte souhlasit, ale podle mě se jednoduše takhle točit komedie vůbec nedají. Uspávající pomalé tempo, řada dlouhých scén beze slov i bez hudby, styl kamery vypadlý jako z nějakého depresivního artu a po celý čas před kamerou jeden herec, který absolutně nedokáže ničím pobavit, rozesmát, být vtipný... no vlastně ani nijak s výjimkou kostýmu zaujmout. Prostě s výjimkou originální absurdní zápletky mi všechny základní atributy této údajné komedie přijdou přesně pravým opakem toho, co bych v dobré čistokrevní komedii (nejen z Francie) očekával. Stejně tak podle mě vůbec nelze černý humor vložit do filmu tak, že film bude obsahovat natvrdle pojaté syrové vraždy s dýkou. Osobně proti černému humoru nic nemám, pokud ho tvůrci servírují v kultivovaných a patřičně decentních dávkách, ale co je moc, to je vážně i na Willyho Kufalta příliš. :o) Nevím, zda je větší suchar režisér vyžívající se v podivné artové formě nebo tradičně nezáživný Dujardin, nebo zda chyba vězí naopak ve mně, ale nezasmál jsem se u Jelenice ani jednou. Během celých neskutečně dlouhých a prázdných 77 minut plných samoúčelné a neatraktivně ztvárněné absurdity mě pořádně zaujmul akorát ústřední kostým. Ten byl vážně hezký a líbilo se mi, jak si ho hlavní hrdina postupně doplňoval dalšími oddíly. To je ale asi tak vše. [20%] (13.02.2022)

Další ulítlá, rácio destabilizující dupieuxovina, tentokrát stavějící především na obskurném chování hlavního hrdiny a na tom, co udělá v dalším kroku. Nejlepší na Dupieuxovi je, jak moc se odklání od reality, aniž by stratil kontakt s lidskou psychologií, kterou navíc dekonstruuje s důvtipným nadhledem. Moc jsem zde ale nepochopil volbu barevné vyblitosti obrazu. Možná parafráze na hrdinem natáčené “home video”, ale každopádně mi to film trochu shazovalo. [Cannes] (16.05.2019)

Zlaté časy Dupiexových prvotin, u kterých ještě neměl fanoušky, kterým ke spokojenosti stačí strašně málo... Nezlobte se na mě, absurdní komedie já rád, ale tohle bylo totálně mdlé a chudé jak vizuálem, tak příběhem a hlavně i nápady. Těch se tu pár zezačátku nahodí, ale Dupieux s nimi moc nepracuje, nikam je moc nerozvíjí a proto na mě ten film působí poněkud zdechle. Kdybych od něj nikdy nic neviděl, tak bych možná byl krapet překvapený a lehce bych nadhodnotil, ale stejně by to nic neměnilo na tom, že je to chudičká nefunkční nuda. Slabé 2* (18.02.2022)

Chlapík po rozchode so ženou, radosť urobí si vecou blaženou. Kúpi od starca z jelenice bundu a divácky svet vie: získal zas uletenú Dupieuxovu bžundu.  Strebodom záujmu muža krásne obstarožná bunda zdá sa. Žorž - tak chlapík zove sa - s jelenicou po večeroch zhovára sa. I poradí mu jelenica zvučným hlasom: ja jediná na svete som. Žorž slová vyslovené bundou do bodky splní, až kým vykopaná jama sa nenávidenými vecami nenaplní.  Všetko dokončí sa v rytme bodky osudu či náhody? Nevedno, stačí len, ak pozriete si tieto k žitiu návody: a) dá sa žiť aj peňazí a predsa zamestnanca získať a navyše nad kúskami nového koníčka veselo výskať; b)  ak sa žene poskytne ozaj sloboda, múdrou mysľou vládne: a to neny náhoda; c) robiť komparz filmový hocikoho vnútri osloví, no nemusí ísť vždy o záležitosť šťastnú - najmä ak pri nakrúcaní prídete o hlavu vlastnú. Celkove: Hoc skvelý kúsok sa v jelenici skrýva, s odstupom času - ako to už tak u búrlivákov často býva - oproti minulým kúskom režiséra, jeho štýl trošilinku zjemnel, ale lúby sa aj táto jeho sféra, no s tú opatrnoscú do budúcna jemne! (18.12.2021)

Jednoduchá absurdní komediální historka, která stojí na zábavně samolibém výkonu hlavního protagonisty a na nonsensové logice fikčního světa, jenž rezignuje na nějaké akce a reakce, o hlavním hrdinovi a jeho minulosti vám prakticky nic neřekne a jen přímočaře (avšak nikoli hloupě) naplňuje svůj ujetý námět. Na Dupieuxe takový dietní standard, je to v podstatě jen hříčka, ale obsahuje pár nápadů, jimž se dá dobře zasmát. (10.10.2019)