Tenká červená linie

Sbohem, Ryane, i přes svoji extrémně efektní syrovou vizuální stránku dostáváš na frak od tohohle filozofického válečného eposu, který má mimochodem IMHO i lepší soundtrack. Když se to umí, není ani 170 minut, během kterých pomalu plyne děj, nijak dlouhých. 90% a odmítám cokoliv dalšího dodávat, tohle je třeba vidět a zažít. (09.02.2005)

Brát Tenkou červenou linii jako konkurenci Zachraňte vojína Ryana by byla chyba. Oba velkofilmy mají své kouzlo, avšak jsou pojati rozdílně. Zatímco Spielbergův velkofilm jde na to tvrdě hollywoodsky, tedy velkolepě; Terrence Malick se naopak snažil připravit syrovou a v rámci možností realistickou vizi událostí ostrova Guadalcanal a spíš než diváka ohromit velkolepou akcí a patriotistickými proslovy, nechat ho nahlédnout do duší amerických vojáků, kteří museli čelit strachu z válečného konfliktu a jeho následků či rovnou smrti. Malick měl před natáčením tohoto snímku takřka 20ti letou režijní pauzu a prý se v Evropě věnoval přípravám snímku. K ruce dostal velmi bohaté herecké obsazení (a to ještě několik slavných jako B.B.Thorton, Martin Sheen či Mickey Rourke vystříhal) s jejichž pomocí natočil extra dlouhý film, v němž se mu skutečně povedlo skoro až dokumentárním způsobem zachytit tento konflikt. Tento film se vám nepodřídí, to vy musíte k němu dospět, abyste ho plně ocenili...80% (06.08.2014)

Zachraňte vojína Ryana, Tenká červená linie, Černý jestřáb sestřelen. Filmy úplně o něčem jiném a přesto tolik srovnávané. Ryan je o druhé světové, odehrávající se v Normandii, Linie úplně jinde a Černý jestřáb o Somálsku proboha. Nechápu tedy komentáře typu je to lepší/horší než Ryan, v Ryanovi bylo to, tady zase ono. Já říkám hovno. Jestli chcete srovnávat, srovnávejte o podobně zaměřených filmech. Jasný? Tak jsem to ze sebe dostal a můžu přejít k samotnému hodnocení. Mě osobně se film líbil více než Ryan :D (Ne, samozřejmě si dělám prdel, já srovnávat nebudu). Jedno jsem nečekal. To že se Linie vydá filozofickou stránkou. Co s člověkem udělá taková válka. Na co voják myslí během přenocování. Na koho. Jaké jsou vztahy mezi jednotlivci. Tím je tento film vynikající. A vynikající válečný film by měl mít odpovídající hudební složku. Hans Zimmer složil nádhernou hudbu, která je má oblíbená (spolu se Skálou, Gladiátorem a Černým jestřábem). Terrence Malick je pan režisér. Linií to jen potvrdil. (30.12.2005)

Poměrně slušný, vydařený válečný snímek z Tichomoří s výbornými výkony herců a s působivými válečnými scénami. Zajímavý je kontrast čisté přírody a ničících lidí. Nádherná je zde hudba Hanse Zimmera a kamera Johna Tolla. Nicméně celkově je na mě film moc dlouhý a chvílemi docela nudný. Ve stejném roce natočený Spielbergův vojín Ryan zůstává jednoznačně nejlepším válečným filmem. Z 8 oscarových nominací (film, scénář, kamera, střih, zvuk, střih zvukových efektů a hudba) nezískal film ani jednu. (05.08.2003)

Hodně komentujících tu píše, že Tenká červená linie je nejlepší nebo jeden z nejlepších válečných filmů, dle mého názoru ale nepochopili smysl Malickova záměru, nejde o film válečný, nýbrž vyhraněně protiválečný, a možná ještě šířeji, tak příznačně pro Malickovu tvorbu, film o příběhu Člověka a toho, co ho přesahuje, tentokráte na pozadí traumatizujících válečných běsů. Zaujme typický Malickův úchvatný umělecký rukopis - příroda vnímaná jako chrám Boží kreativity, hrdinové v mezních situacích, kontakt s Bohem, meditativní rozměr díla, práce s teplotou barev a s dominantní i určující (zelenou) barvou, překrásná hudba, vlnící se lány trávy, dechberoucí kamerové jízdy a obecně nádherná kamera, komentář a vnitřní monology hlavních postav, nevídané herecké obsazení... Geniální je přizpůsobení se optice přikrčených vojáků zasunutím kamery na úroveň trávy a mezi ní, film má pak zvláštní stísněnou atmosféru... Koncept postavený na napětí mezi nádherou přírody a hrůzou válečného zvěrstva, mezi čistotou jednotlivosti člověka a úpadkem masy, mezi Životem a Smrtí funguje bezezbytku. ,,Viděl jsi hodně mrtvých lidí? Spoustu, neliší se od mrtvejch psů. Když si na to zvykneš, jsou to kusy masa..." Malick je opět neskonale duchovní a celý snímek má zvláštně rozjímavý a hloubavý charakter, jen málokterý film má takhle výrazný přesah. Katarze se ale nedostavuje, spíše hlodá její opak. Strhující, byť velmi bolestivý zážitek... (07.02.2012)