Můj neznámý vojín

Smutná a vzácná upomínka na vojáky okupačních vojsk a zároveň obžaloba kolektivní viny, kulminující děsivým vyprávěním o slovenském lynči ukrajinské ženy po příjezdu vojsk. V centru zájmu je zde často opomíjený fakt, že vojáci, jež z rozkazu napadli Československo, měli vtlučeno do hlavy, že jedou potlačit ozbrojenou fašistickou kotrarevoluci a po příjezdu zažívali naprostou deziluzi, která vedla až k tomu, že po prvním týdnu byli demoralizovaní muži odesláni zpátky a vyměněni za nové. Film se zaměřuje na jejich zmatené tváře, skleslé vědomím, že oni nebudou vítáni jak jejich otci polibky a květinami, ale nenávistí a nepochopením. Ve chvílích kdy film jen dávkuje záběry z 21. srpna a sleduje výrazy okupantů, je nejsilnější. Problém nastává opět s overvoicem autorky, protože s osobními vstupy mladých autorů, který z toho prostě vždycky vypadnou jak důležitý cucáci, mám potíž. Metoda dokumentu tak mimo jiné i trochu zastírá, že ačkoli jeho příslib je jisté pátrání v historii po něčím osudu, celé toto pátrání vypadá asi tak, že jeden den se režisérka o neznámém vojínu dozví a jiný den jí matka řekne, kdo to byl. Nicméně ono smíření v šeru na konci pro mě (i díky výbornému dark ambientnímu sountracku) bylo prazvláštně funkční. Moje první investovaná stokoruna do dafilms.cz nedopadla vůbec zle. (16.11.2018)

Fiktívny príbeh napojený na skutočné dokumentárne zábery okupácie? Alebo to mohol byť príbeh skutočný? Keď sa pracuje s analógiou na obsadenie Krymu, začal som sa viac zamýšľať. Namiesto hovoriacich hláv je tu monotónne čítaný denníček, čo tiež nie je veľká výhra, takže občas by som uprednostnil nejaké pútavo rozprávajúce hlavy. Obával som sa, že ma tento experiment celkom odradí od sledovania, ale to sa nestalo. (31.08.2018)

Velice odfláknuté dílo. Myslím si, že největší vinu nese producent, který dovolil, aby se film zbytečně natahoval do celovečerní délky neustálým opakováním stejných záběrů a zpomalováním. Vše běží ve stejném tempu, bez jakékoliv gradace a viditelného záměru. Záměrem je prostě jen udělat film, směsku vizuálu, únavné hudby a občasného amatérského komentáře autorky. Ale účel je splněn, producent i režisérka se díky smutnému výročí okupace proznámí a příště budou snadněji shánět peníze na další projekt. (28.10.2018)

Na výročie okupácie je jasné, že bol podnet na vznik nových dokumentov. Konkrétne ale tento mi prišiel dosť bezobsažný a akoby bez nejakého jasného posolstva. Bol síce plný dobových záberov a fotografií, ale v zásade sa tam divák nič podstatné nedozvie, a to asi aj vďaka tomu, že tam bolo minimum komentárov týchto záberov. Taký nemastný-neslaný alternatívny pohľad na dramatické časy našich dejín. 45 % (10.05.2020)

Přiznám se bez mučení, že na tento koprodukční film jsem byl hodně zvědav. Ano, byla tam spousta zajímavých dobových i novějších záběrů (i originálních), mnoho zajímavých informací (i dříve "utajovaných"), osobních vzpomínek, monologů i dobových záznamů, určitě to tvůrcům (titulky všech "spolupracovníků" trvaly docela dost dlouho ...) dalo spoustu práce, jenže chvílemi mi to připadalo (i kvůli střídání časových rovin) poněkud matoucí. A výsledný dojem a výsledek tím pádem podobný tomu jako když pejsek s kočičkou pekli dort ... Anebo mi ještě nedošlo to experimentálno :-? (20.08.2018)