Kleopatra
Cleopatra
Cleopatra
Kleopatra
Cleopatra
Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (266)
Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. ()
Kvalitní historický velkofilm, s na svoji dobu monumentální výpravou a hvězdným obsazením. Snímek se celkem věrně drží dějin a má všechny atributy, jaké by takový projekt měl mít. Kromě toho, jen málokdo si asi představí při jméně Kleopatra někoho jiného než tvář Elizabeth Taylorové. K dokonalosti tomu však něco chybí. Také nechápu, kde se tenkrát utopily všechny ty miliony dolarů. Na pohled Kleopatra nepůsobí o moc dražší než třeba Kubrickův Spartakus, který pochází ze stejné doby. ()
Kleopatru jsem poprvé viděl před nějakými 30 lety a už tehdy mi přišla, řekněme, jako mramorový pomníček určité éry kinematografie, kdy je možné obdivovat se velkolepé výpravě, monumentalitě davových scén, kráse žen a chlapskému vzhledu mužských postav. Jen mi přitom scházel pocit prožitku, reality, skutečného života. Připadal jsem si trochu jako v muzeu. V nedávno natočeném seriálu Řím jsem měl pocit skutečného dotyku s živou historií, stal jsem se na chvíli součástí antického světa a spoluprožíval příběhy svých hrdinů. Tady mám dojem, že koukám na Taylorovou v historické róbě, ne na egyptskou královnu. Taylorová jako herečka, to je pro mě např. hrdinka z Kočky na rozpálené plechové střeše, zatímco ve své nejslavnější filmové roli je jen za celebritu filmového plátna... Celkový dojem: 45 %. Ne že by Kleopatra neměla co nabídnout, ale nějak se s její nabídkou míjím. ()
Úžasný a ohromující velkofilm, při kterém jsem se nenudila ani minutku. Na to, že byl film natáčet v šedesátých letech opravdu povedené efekty, kostýmy herců a hlavně mistrovské herecké výkony Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. K tomuto velkofilmu mám jen jednu jedinou výtku a to, že v roli Kleopatry si už nedokážu představit nikoho jiného, něž jedinečnou Elizabeth! ()
Galerie (193)
Zajímavosti (42)
- Kvůli vážnému onemocnění Elizabeth Taylor muselo být natáčení na několik měsíců přerušeno. (Coldrex)
- Natáčení triumfálního příjezdu Kleopatry a jejího syna Caesariona: Líčení Elizabeth v maskérně trvalo dvě hodiny. Na všechno dohlížel vizážista Alberto de Rossi, účet měl na starotsi věrný Guilaroff a vlásenkářka Vivienne Zavitz. Pro tuto scénu si na sebe musela Elizabeth obléknout těžké zlaté šaty, přes ně přehodit zlatý plášť a na hlavu jí nasadili „monstrum“ ze čtyřiadvacetikarátového zlata vážící sedm kilogramů, které sotva udržela vzpřímeně. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Pri kúpeli Kleopatry (Elizabeth Taylor) je možné zahliadnuť plávajúcu modernú špongiu, ktorá sa v čase natáčania snímky predávala za 25 centov. (dyfur)
Související novinky
Bude Villeneuve u třetích dílů Duny a Sicaria?
Začněme tím podstatnějším. Za pár týdnů se všichni budeme nadšeně kochat obřími červy ve druhém díle Duny, který zadaptuje zbytek první knihy od Franka Herberta. Sága z pera slavného spisovatele ale… (více)
Gal Gadot bude Kleopatra
Studio Paramount oznámilo novou verzi Kleopatry. Velkofilm o nejslavnější egyptské panovnici – respektive nejslavnější panovnici vůbec – natočí režisérka Patty Jenkins (Wonder Woman), a jak už jste… (více)
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Elizabeth Taylor: 1932 – 2011
Dlouhodobým problémům se srdcem včera podlehla jedna z největších filmových legend. Právě když se studio Sony Pictures snaží vrátit královnu Kleopatru na plátna kin (po Jamesi Cameronovi a Paulu… (více)
„Kleopatra,” s dodatkom VII. Filopator, narodená v egyptskej Alexandrii, pochádzajúca z dynastie Ptolemaiovcov, pričom v (ne)veľkolepom a v (ne)monumentálnom hollywoodskom spracovaní, a to konkrétne pod režisérskou taktovkou Josepha Lea Mankiewicza, (ináč bráško Herman Jacob Mankiewicz napísal scenár pre legendárny snímok Občan Kane), sa v podstate jedná o rozloženie síl do dvoch úsekov, keď práve v tom prvom i druhom, maximálne zahltenom záplavou samých dialógov, (som síce zástancom originálneho znenia pri sledovaní filmov, ale pokým neovládam angličtinu na sto percent, tak sa v tej smršti nekonečných rozhovorov jednoducho naveky stratím, skrátka, nestíhal by som čítať titulky, a to ani nehovoriac o tom, že by mi súčasne unikal i filmový obraz, a tak som pre istotu zvolil alternatívu - českého dabingu, ešte z roku 1994, ktorý slušne vynahrádza môj handicap), keďže prvé dve hodiny z celkovo viac, než 240 minútového filmu, teda lepšie povedané - rozšírenej verzie, to jest 1/2 sa predovšetkým zameriava na Kleopatrin vzťah s diktátorom Gaiusom Iuliusom Caesarom (asi vôbec najikonickejší "milenecký" pár v histórii ľudstva ?), ktorému sa po prvýkrát ukázala zabalená v koberci (avšak ani tento detail neušiel pozornému oku filmárov), z čoho neskoršie vzniklo počatie syna Caesariona, alebo ak chcete, tak („Malého cézara“). V tejto časti sa s reálne žijúcimi postavami väčšinou zdržiavam v Egypte, kedy Elizabeth Taylor neustále striedala svoju garderóbu, že vskutku tých pestrofarebných šiat s dokonalými výstrihmi, vystriedala viac, ako požehnane, aby sa napokon odhodlala prísť pozrieť samotnú kolísku civilizácie Rím, kde sa pochváli nielen svojimi vnadami, ale zároveň sa schyľuje i k povestnému dátumu - 15. marca 44 pred Kr., čo už raz a navždy ukončí jednu etapu jej života. / 2/2 filmu. Po Caesarovej smrti sa ujal vládnutia nielen jeho prasynovec, hlavný dedič Gaius Iulius Caesar Octavius, ale aj vojvodca Marcus Antonius, a to presne v druhom triumviráte, oficiálnom spojenectve, ktoré trvalo 10 rokov, ale nakoľko napätie medzi dvomi mužmi začalo postupne eskalovať, až tým pádom takmer vyvrcholilo pri námornej bitke pri Aktiu v 31 pred Kr. A z diaľky sa na horiace lode prizerala tiež i Kleopatra, ktorá si s Marcusom začala ďalší ľúbostný vzťah... Keď sa teraz zrovna nerozhodlo na mori, mohlo by sa predsa rozhodnúť na súši v Alexandrii, no to sa už pomaličky blížim do finále, ktoré bude pre niektorých zúčastnených tragického vyznenia, zase pre iných víťazoslavného vstúpenia ? ZOPÁR VIET K POČINU: Dať ho na jeden záťah, sa rovná maximalnému vypätiu všetkých síl, na čo som si tentokrát vôbec netrúfol. Je akosi príliš toporný a k tomu i neuveriteľne zdĺhavý, normálne nemá konca kraja, ako by trval snáď celú večnosť, že záverečné titulky nie a nie prísť. Najväčšiu nevýhodu má asi najviac v tom, že sa zväčša, to jest minimálne v 70. percentách odohráva výsostne iba v chrámových, či palácových interiéroch, z čoho v podstate pramení určitý pocit divadelnej teatrálnosti. Jednoducho povedané, nudím sa s postavami, ktoré sa buď len neustále hádajú, alebo hlavná herečka v jednom kuse vymieňa kostýmy, že som to už potom prestal normálne počítať ! Veľká škoda, že sa viacej nenakrúcalo v exteriéroch, čím by samotný snímok získal na potrebnejšej atraktivite. Asi vôbec najlepšia sekvencia z celého filmu, je jednoznačne tá, keď Kleopatra príde po prvýkrát a naposledy do Ríma, čo je absolútne pompézna a mimoriadne opulentná pasáž, že už na ďalšie poriadne nikdy nedôjde (čo už došli money ?), ba ani námorná bitka, ktorú spomínam o pár riadkov vyššie, nie je tak dynamická, ako by si na prvý pohľad v skutočnosti zaslúžila. Kleopatra z roku 1963, je v určitom slova zmysle nespochybniteľnou klasikou, že pre mňa osobne ide o celkom zaujímavý (veľko)film s nemalými ambiciámi, ale napokon by som si asi vedel predstaviť nakrútenie filmu za megalomanských 44 miliónov dolárov (na dnešnú dobu ohromných viac, ako 350 melónov !!!) aj úplne inak ! PS: Vezmite si, že kinematografické skvosty, akými bezpochyby sú: Lawrence z Arabie, či Ben-Hur, mali až trojnásobne menší rozpočet, a v konečnom dôsledku vyzerajú oveľa lepšie, ako Kleopatra. Preboha, za čo sa investovalo toľko dolárov ? Na stavby kulís, výplň dekorácii interiérov, a či honorár a kostýmy pre Taylor, alebo taktiež platenie všetkých hercov, štatistov a komparzistov ? Takpovediac skoro vyhodené peniaze do Nílu ? () (méně) (více)