Režie:
Július MatulaScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Antonín DaňhelHudba:
Dezider UrsinyHrají:
Michael Dymek, Jiří Strnad, Josef Somr, Jana Tomečková, Ivan Mistrík, Ilja Prachař, Petr Voříšek, Helga Čočková, Miroslav Horák, Blažena Holišová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film režiséra Júlia Matuly podle námětu a scénáře Markéty Zinnerové nás zavádí do prostředí dětského domova, kde děti prožívají nejen velká přátelství, ale i problémy ve škole a s láskou, a také nesmírnou touhu po domově. Pohraniční vesnice Větrov žije svojí „knoflíkovou válkou“. Vedou ji proti sobě chlapci z dětského domova zvaní Indiáni a místní Šímáci. Právě na sobotu je vyhlášena bitva, kvůli které devítiletý Fanda vytrhá Šímovic kohoutovi pera, aby si jimi ozdobil indiánskou čelenku… (Bontonfilm)
(více)Recenze (81)
S postupujucou normalizaciou zacali popri kvalitnych reziseroch /Vavra, Lipsky, Menzel/ tvorit aj sudruhovia neschopni reziseri. Krasnym prikladom moze byt Matula, ale chodit netreba prilis daleko /Vojtech Trapl a dalsi/. Pribeh je prilis detsky, siti na deti a na detske vnimanie sveta. Herecke vykony su tragicke, snad len Somr a Mistrik vedeli hrat. Rezia hrozna, scenar je uplne demetny a nepomoze ani zasadit dej do pohranicia s Nemeckom. 5 % ()
U mně se nesl celým filmem smutný osud dětí, které dospělí odloží jako štěňata. Tohle se už netočí, a tím nemyslím pésáky , které Jiří Dienstbier odzbrojil v roce devadesát. Na tohle můžou koukat klidně i menší děti, které zaujme zábavná forma děje, ale zároveň si uvědomují tu hroznou bezmoc dětí bez rodičů. Moto i pointa velmi silná, zpracování občas zakulhá. 4. ()
Příjemný pohodový film, jehož hlavním ústředním motivem asi nejsou ty klukovské války nebo starost o vysloužilého psa, ale spíše přátelství mezi dvěma kluky z dětského domova, které dělí velký věkový rozdíl, ale podobný osud. Jen ten motiv s adopcí mi přišel ke konci dost uspěchaný. Na druhou stranu, podobné problematice se zase do detailu věnují jiné filmy o adopcích, např. Pozdní léto. Jak bylo mnohokrát psáno, takové filmy už se netočí. Těžko říci, jestli by na ně dnešní dětský divák čekal, ale každopádně jsem rád, že jich tolik vznikalo dříve. A byl bych rád, kdyby naše generace nebyla poslední, kdo je ocení. ()
Na tomto počinu nemrzí ani tolik vytýkané dobové normalizační kulisy, spíš naivita a nereálnost prostředí dětského domova. Děti deprivované nedostatkem lásky netvoří takové idealizované party, romské zastoupení je mnohem větší a pochopení personálu (nejen pro vojenské vlčáky) mnohem menší. Strhat by se dalo na tomto snímku kde co. Přesto 5* bez mrknutí oka. Proč? Protože podobné pochopení pro dětské vnímání světa se už dnes nevidí. Protože velký příběh lásky a přátelství nepotřebuje reálné kulisy, ale reálné emoce. Protože kamera je občas nádherně melancholická. Protože muzice Ursinyho je ponecháno hodně prostoru a téměř klipový střih ji v takových chvílích umocňuje. Protože oba dětští herci jsou výborně vybráni i vedeni. Protože jsem u toho filmu plakal před lety a nyní jsem plakal zas. Protože tohle je velké drama v pozoruhodně nedramatických kulisách. Není až tak důležité, jak vyprávíte, máte-li o čem. Napadá mne, že za sterilitou současných filmových dramat stojí absence opravdovosti základní jednotky dramatičnosti - lidského vztahu. ()
Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. ()
Galerie (3)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (1)
- Filmovalo se na Pálavě, v Pavlově a na zámku ve Valticích. (M.B)
Reklama