Reklama

Reklama

VOD (1)

Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)

(více)

Videa (6)

Trailer 3

Recenze (74)

subic 

všechny recenze uživatele

Náhoda tomu chtěla, že jsem na to natrefil. Japonsko je země plná tradic, které mají tendenci dodržet zejména ti starší, což jsou ti, kteří v sedmdesátkách a osmdesátkách udělali z Japonska asijského tygra. Jako takový hraný polodokument je to ok, člověk si aspoň udělá představu, jak to tam tenkrát bylo. Nicméně  oproti TV filmu z UK Motylki/Černobyl je v tom dost patosu a etalonu seriálu Černobyl to nesahá ani na paty. Ale chápu je, natočili si to k olympiádě 2020. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Snímek, který mapuje průběh havárie fukušimské jaderné elektrárny poněkud nešťastným způsobem. Jeho vyprávění působí z větší části trochu amatérsky - neuspořádaně a místy až chaoticky ... bez ohledu na reálnou (neuspořádanou až chaotickou) situaci, která v té době patrně panovala na místě, neboť s průšvihem takových rozměrů vůbec nikdo vážně nepočítal (což je vlastně pochopitelné, protože v takovém případě by na východním japonském pobřeží nikdy nikdo žádnou jadernou elektrárnu nepostavil). A tak se v ději naprosto ztrácí hrdinství a nesmírná obětavost zaměstnanců elektrárny, kteří se s neobyčejným nasazením snaží zabránit katastrofě, do poslední chvíle zůstávají na místě - a počítají se smrtí. Naopak diletantský přístup vedení země (obzvláště jejího premiéra) a bezradnost ústředního krizového štábu jsou patrně vylíčené vcelku realisticky, neboť jde - alespoň zpočátku - v první řadě o přístup POLITICKÝ či politice ustupující, což je typické ... nejen v Japonsku. Velká škoda nevyužitého potenciálu ... 2,5* ... P.S.: Překvapila mě absence jakéhokoli záchranného systému ... zejména v Zemi vycházejícího slunce, která si zakládá na své vyspělosti a na dosaženém technologickém pokroku. Vypadá dost divně - jako ze zlého a trochu absurdního snu, když zbude prakticky jen JEDNO nepoškozené hasičské auto (z původních TŘÍ) a žádné jiné odnikud nepřijíždí. A nakonec se zdá, že nebýt Američanů, kteří v rámci mezinárodní pomoci do postižené oblasti přilétají vrtulníky s balenou vodou, všichni evakuovaní by patrně zemřeli žízní. Navíc tahle krátká vsuvka nechtěně působí jako placená reklama na US Army. ()

Reklama

Blazis34 

všechny recenze uživatele

Film má hlavní mínus - znalci dané situace vědí, jak situace ve skutečnosti dopadla. I tak se japonským tvůrcům dařilo udržet napětí po celou dobu. Chválím široké spektrum hereckých výkonů, hlavní herci se do role vcítili znamenitě. Jsem si jist, že američané by to natočili trochu jinak, vyždímali by z toho ještě více, ale i tak film hodnotím kladně. Dávám mu 65%, tři hvězdy. ()

cubiczech 

všechny recenze uživatele

Taková až příliš televízní a málo faktická podívaná. Jedná se v první řadě o adaptaci knihy "On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi", která není fikcí, ale má 300 stran a ten film jen 2 hodiny, takže... Příběh je velice přímočarý a faktický, ale stejně je toho málo. Detailnější popis se dozvíte spíše z Wikipedie (nebo ze zmíněné knihy). Úmorná nuda v podobě časté telefonické komunikace, jejichž obsah by teda mohl být divákovi podán lépe (třeba jako když se reaktor počůrá, tak ukážu čůrající reaktor, ale místo toho si to dvě postavy řeknou po videohovoru/telefonu a ministr se o tom čůrajícím reaktoru ještě ujišťuje, také telefonicky/videohovoristicky atp.). Většinu času sledujeme postavy dávající nesmyslné rozkazy které pak postavy plní nesmyslným způsobem a divák moc neví proč či za to nesly konkrétní osoby nějaké následky. Na druhou stranu to lze brát i s ohledem na určité kulturní rozdíly a dialogovou a emocionální kanonádu Japoncům tak blízkou (jako nedovedu si představit jak bolavej musel bejt dabing a kolik dialogu se z praktických důvodů muselo sesekat a všechno udělat ještě o něco zmatečnější). ()

jprmusic 

všechny recenze uživatele

japonskej filmovej styl je mi naprosto cizí, chaos je tady vysledkem chování lídí, kteří by dokázali udělat emotivni tragédii i když v cukrárně nebudou mít malinovou zmrzku. pokud je film alespoň trochu pravdivý, je téměř k neuvěření, že při demenci všech velitelů včetně premiéra ten stát ještě funguje. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • S výstavbou jadrovej elektrárne Fukushima sa začalo v roku 1966 a prvý reaktor bol spustený v roku 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala americká firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi. Reaktory poskytovali dohromady výkon 4,7 GW, čo z nej robilo jednu z 25 najvýkonnejších na svete. (Raccoon.city)
  • Jaderná havárie ve Fukušimě je spolu s jadernou havárií v Černobylu označena na Mezinárodní stupnici jaderných události nejvyšším stupněm 7. (Matej.Krajci)
  • První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi. (Matej.Krajci)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno