Legenda jménem T-34

║Rozpočet $10miliónov║Tržby Celosvetovo $35,950,901▐ Rusáci rozbijú Nemecké územie z jeho jadra na minďar, neserú sa s náckami. Podarené. Úvod vyznie ako klasický vojnoví film o tankistoch - hrdinoch Rudej armády a ich nebojácnosti. Po pol hodinke sa to ale zvrtne na útek z väzenia a demoláciu nemeckej ríše z jedinou posádkou tanku T-34 a len šiestych nábojov do kanóna. Kto im vojde do cesty nech sa trasie. Hravé, občas nápadité, kamera detailná aj pri strelách / kanonáde, aj keď občas je metúce kto na koho vlastne strieľa a občas zakopneme aj o nejaký ten frk. Dobre, môže byť. /70%/ (16.02.2019)

Ruská odpověď na FURY: Želená srdce. S tím rozdílem, že zde se jede více na akčnější, neskutečné a slow motion rovině. Přičemž hlavní ruské postavy jsou zde sympatické. Nacisté tak tupí, až jsem si říkal, že scénář napsal pacient Bohnické léčebny, který byl hospitalizován s ulpělou představou, že s hračkou tanku dobyl svět. Jak jinak si vysvětlit, že jedna posádka tanku T-34 odrovnává nepřátele jako v počítačové hře jen díky tomu, že Němci jsou zde tak neschopní, že jim vjíždějí do rány a léčky za léčkou, zatímco ale na druhou stranu ti samí Němci dokáží superrychle s minimem vojáků evakuovat celé město (což není ve filmu nijak ukázáno, jen řečeno jedním z Rusů). No a pak je tu ještě větší žůžo! Celá sekvence úprku z tábora a nashromáždění střeliva (opravdu by si ho nacisté v zabaveném tanku, který přivezli do zajateckého tábora, nevšimli? WTF moment jako prase!). Sekunduje tomu další servírovaný scenáristický výblitek, že mimo zajatecký tábor ani v jednom z okolních měst nemají nacisté žádné příslušníky SS či gestapa. No to už jsem vyhazoval ruce do vzduchu a proklamoval, že filmová demence zde dostává zcela nový rozměr. Tady už opravdu jen chybí, aby tank byl rychlejší než letadla či auta a ukryl se před nimi v horách. Juj, ono to tady tak vážně je! Kdepak, tohle je béčko či céčko jako prase. Nebo naopak Ruská genialita, kterou nedokáži pochopit. Počítačové efekty většinou ujdou, ale pak se objeví pár záběrů, které musely uniknout snad z pracovní verze před natáčením filmu. A romantická sekvence je zde natolik uměle našroubovaná, že jsem se řezal smíchy pod stolem. Co říci závěrem? V podstatě několik Rusů si chtělo natočit hollywoodský film a jen si tedy odškrtávali položky, které měli splnit, a vůbec se nezaobírali nějakou logikou. Tak proč tedy tři hvězdy? Inu je to tak blbé, až jsem se výtečně bavil, natáčené v Čechách, a i když akce byla občas nepřehledná, užíval jsem si jí. Takže velice mírný palec nahoru. 70% (07.02.2019)

Prvních dvacet minut jsem si myslel, že se dívám na klasické válečné drama. Trochu patetické, trochu špinavé a tuctové. T-34 ale není ruská varianta Velkého útěku, ale spíš komiksový film odehrávající se za Druhé světové války. Na historii se ohled nebere, pravděpodobnost se přizpůsobuje, fyzika funguje všelijak a zpomalovaček je tam moc i na film Michaela Baye. Kupodivu to vůbec není špatné. Akce je přehledná a vypadá veskrze efektně. Parta sehraných tankistů působí navzdory své zoufalé nevýraznosti sympaticky, takže jim není problém držet palce. Líbil se mi i hlavní záporák, který má víc charisma a uvěřitelnosti, než většina protivníků Avengers. Občas se objeví válečný film, který je logicky úplná kravina a fundamentálně špatně, ale i tak je zábavný. Jako tohle. Nebo Bitva v Ardenách. (05.10.2019)

Pokud by se mělo jednat o parodii typu Žhavé výstřely, tak dobrý. Obývám se však, že zde měl soudruh režisér jiný cíl. Vytvořil tak nesmyslné propagandistické dílko s přitroublou zápletkou, hloupými efekty a neustále se zpomalujícími záběry (Rusové ani jinak točit neumí). Na pobavení dobrý, ale nevím co na to říkají tisíce tankistů, kteří v T-34 obětovali své životy. Jestli by je tato taškařice potěšila. (23.12.2021)

Bohatýrské bukkake heroismu, patosu a obžersky inscenované tankové akce. Juvenilní válečná fantazie se propojila s fetišistickou adorací T-34 a dala vzniknout jednomu z nejpompéznějších a zábavně nejzhůvěřilejších filmů všech dob. Formálně je to jako Michael Bay s kapačkou vodky nastřelenou rovnou do srdce a koncepčně jak to nejklukovštější od Davida A. Priora. Zatímco americká filmová propaganda vždy cílila na srdce, zakládala si na emocích i příběhu a díky tomu vábila a obluzovala, Rusové válcují a dobývají diváky hysterií a ohlušujícím spektáklem. Jestliže ale klasiky typu "Pád Berlína" představují palici, která lidem v pomalém manuálním tempu do hlavy vtlouká kýžené ideály a hodnoty, pak "Legenda jménem T-34" je přetaktovanou sbíječkou s nitro pohonem (není náhodou, že Sidorov předtím točil boxerské bijáky). Kam se hrabou největší americké blockbustery, takhle rozmašírovanou hlavu jsem neměl snad od prvního dětského zhlédnutí "Komanda". Doufám, že brzy vznikne sequel a crossover "T-34 vs. Godzilla vs. Kong". (03.04.2021)