Carnal Knowledge
Sexuálne vzťahy
Režie:
Mike NicholsScénář:
Jules FeifferKamera:
Giuseppe RotunnoHrají:
Jack Nicholson, Ann-Margret, Art Garfunkel, Candice Bergen, Rita Moreno, Cynthia O'Neal, Carol KaneObsahy(1)
Sandy a Jonathan, dva přátelé, znající se už z dob studií na vysoké škole, procházejí nezávisle na sobě vleklou krizí. Každý jejich pokus o navázání smysluplného vztahu končí hořkým neúspěchem. Jack Nicholson a Art Garfunkel v hlavních úlohách tragikomického dramatu z dob, kdy Americe vládly květinové děti. (oficiální text distributora)
Recenze (78)
Hmm... ()
Velmi dobrá vztahová záležitost, v níž jsou některé dialogy opravdovými šperky. Nicholson v roli sukničkáře stojí za to. ()
Velmi realistický film, který sa zaměřuje na vztahy a sex. Na Nicholsonovi jde vidět, že role ho bavila a byl skvělej. První půlka byla dokonolá ! ()
Nadčasový film o komplikovanosti vztahů a individualitách jednotlivce. V této důmyslné psychologické hře exceluje svým projevem charismatický Jack Nicholson. U natáčení si aktéři mohli užít poměrně dost zábavy, alespoň tedy "věčně" se sprchující a na ženě ležící Nicholson. ()
Exkurze do vztahů mezi muži a ženami v podání Jacka Nicholsona. On je prostě výborný, ale jinak film není nic moc. ()
Ze začátku se mi film velmi zamlouval, ale konec mne dorazil. Cynický J. Nicholson byl vynikající ale pro film mi jeho kavalita nepostačovala. ()
Tváře bezmoci. Nadčasové. ()
Konverzačky, pokiaľ sú s Jackom Nicholsonom, ma dokážu baviť, aj keď mi je tento žáner nejako prirodzene proti srsti. Obidvaja kamaráti, jeden lepší „charakter“ ako druhý tu riešia pri stole alebo v posteli toľko vecí, že by sa nechytali ani ženské horúce debaty. Či vo vzťahu alebo bez vzťahu, v manželstve či bez manželstva, vždy majú čo riešiť. Film obsahuje množstvo zaujímavých záberov, často statických na odhalené telo alebo tvár, prípadne nečakaných ako tenis z opačného pohľadu iba na lavičku divákov. Len záverečná verbálna masáž mužského ega bola na mňa už prehnaná. Český dabing ušetril v konverzačke množstvo čítania a dal sa zniesť, okrem minútového smiechu s detailom tváre, to už nadabovať naozaj nie je možné a mohlo sa to radšej vyriešiť originálnym zvukom. –––– Proč tam máš tu ruku? – Náš vztah dospěl do chvíle, kdy bych si měl na tebe sáhnout. ()
skvělá příležitost pro Oskara W. (kdyby byl naživu) k revizi výroku o ženách, které nevědí co chtějí ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. V první třetině filmu taky výborná ukázka toho, že nejen ženské umí být pořádné slepice. Detailní svěřování, vyhraněné nároky na exteriér protějšku a hlavně to dětinné nadšení obou vysokoškoláků z každého drsnějšího dotyku neřkuli výstřiku bylo místy až nechutné. Naštěstí se příběh postupně posunuje až do zralého věku obou přátel a nabízí poměrně neveselé střízlivění. Že proutník a milovník sprchování Jack neskončí zrovna nejlíp, to vzhledem k jeho proklamovaným životním postojům ani nepřekvapí, ale zpočátku tak stydlivý Art se v rámci útěku před stereotypem nakonec taky docela pěkně vybarví... ()
Nemyslím si, že jde o psychologický film, spíš ukázkový příklad tendence určité skupiny amerických filmařů, která v 70. letech adaptovala pro Hollywood originální postupy evropského modernistického/art filmu (viz THX 1138). Tělesné vztahy tak nemají klasicky strukturovaný děj, ani žádný dramatický oblouk. Jde spíš o „scény z nemaželských životů“ dvou hlavních hrdinů, které Nichols s Feifferem během sta minut proměnili z hledajících se dvacátníků v zoufalé čtyřicátníky. Jejich dialogy – i zpovědi adresované přímo nám, divákům (kameře) – přitom naplnili množstvím sexuální otevřenosti dříve v Hollywoodu nevídaným (nedosažitelným). Jen škoda, že za oběť jejich postupu padla jediná charizmatická a oduševnělá postava filmu ztělesněná Candice Bergenovou. ()
30. 03. 2015 (91.); v sedmdesátých letech minulého století ano, vidět to v patnáctém roce dvacátého prvního století, nemusím ()
Depka. Jack Nicholson a Art Garfunkel o dramatu o vztazích a sexu v průběhu několika dekád. Nicholson hraje skvěle svého hajzlíka, Garfunekl celkem dobře submisivného chlápka. Špatné nejsou ani obě holky Ann-Margret a Candice Bergen. A je tu pár opravdu ostrých i vtipných dialogů, dobře natočené, jen na mě z toho prostě padla příšerná depka - bez ohledu na přístup nakonec všechny ty vztahy končí hádkami, neláskou a zmarem. A to co udělá Nicholsonova postava na začátku, kdy začne randit s kamarádovou první láskou to je prostě odporný svinstvo, který mě připomenulo pár podobných "kamarádů". Nepochopím chlapa, co leze kamarádovi za holkou a přesto mu není blbý za ním pak přijít a hrát si na kamaráda. 3* spíše za subjektivní špatnou náladu z filmu, než za objektivní kvality, protože tomu není moc co vytknout. ()
Ano, opravdu velmi cynický pohled na milostné vztahy. Skvěle zvolení herci i neherci. ()
Ze života hmyzu. ()
Slovenský názov - Sexuálne vzťahy (STV). ()
To byl opravdu docela zajimavy vydareny a dobre zahrany snimek. ()
Určitě vynikající komorní film postavený na rozhovorech a událostech točících se kolem sexu, pudů, partnerských vztahů a ješitnosti. Sledujeme v podstatě rozpad osobnosti promiskuitního Jonathana (vynikající Jack Nicholson), který žil pouze ženami a honbou za nimi, nikdy nebyl (a ani nechtěl být) lapen do chomoutu) a ve finále zůstal sám se svým pošramoceným sebevědomích. Tělesné vztahy jsou tak trošku zapomenutým filmem vynikajícího Mikea Nicholse, řekl bych že volně navazují na Absolventa a rukopis je velmi podobný. Dává nahlédnout na vztah dvou lidí z jiné strany, kdy není rozhodující láska, ale zejména sex a fyzický vzhled, což však jako hlavní pouto nevydrží moc dlouho a vede to jen a jen k prohlubování vlastní "samoty". ()
Takhle vypadaly mládežnické komedie typu "American Pie" před čtyřiceti lety? Nestojí to za nic, ale pořád lepší než dneska. Tenhle film má pár základních, nepřehlédnutelných problémů, díky kterým je pro mne naprostým odpadem. Je to nudný, Jack Nicholson se mi hnusí, téma je celkem průměrné, herečky jsou ošklivé, je tam pár dost nechutných scén, a celá ta "umělecká" kamera mi dost vadí. Obtěžuje mne se na to koukat, a to u filmů nesnáším. Ale co, musela jsem to vidět, jelikož jsem Art Garfunkel Fan :-) ()
Bullshit Artist mě bavil díky testosteronem napumpovanému trojúhleníku Garfunkel-Bergen-Nicholson, kde Jack je ten nejméně zajímavý a to jako ne, že by mu to nešlo, ale já to přál Artovi a Candice ;-). Málem bych zapomněl říct, že mě bavil jen během první poloviny, což si asi klepete na čelu, když přece ve druhé půli nastoupí na plátno Ann-Margret, která je půvabná kam až čočka kameramana dohlédne, ale stejně jako já, tak i její postava se vcelku nenápadně rozmělnila v rytmu vypravěčovu, který vás nenechá kromě výborných prvních 40 minut prožít si to plnohodnotné trápení s postavami. Moc rychle se tady skáče v čase, bez emocionálních můstků a na konci jen pokrčíte rameny, což je škoda, protože rozjezd zahřeje. 65% ()
„If you had a choice..“ „Yeah?“ „Would you rather love a girl or have her love you?“ Americký film o povrchných vzťahoch mužov a žien, zameraných viac na mužov, ktorých na ženách uspokojuje iba sex a nedokážu vytvoriť niečo úprimné a seriózne bol vytvorený v dobe, kedy Japonci točili filmy o tom, že japonskí muži sa cítia vykorenení, stratení v zaľudnených metropolách a so ženami nedokážu nadviazať akýkoľvek rozumný kontakt okrem znásilnenia. Mike Nichols pokračuje vo svojom rozoberaní vzťahov tak, že vidíme priebeh a formovanie postáv a ich zmeny v rámci časového obdobia niekoľkých rokov. Film je rovnako podnetný ako predošlé 2, ktoré sa zaoberali vystúpením z komfortnej zóny, prijatím pocitu viny a zároveň jeho zahodením v rámci svojej cesty a cieľa a hlodavých problémov v nenaplnenom manželstve, ktoré sa asi nikdy nevyriešia, pokiaľ ostávajú manželia spolu len zo zotrvačnosti. Jack Nicholson sa do svojej úlohy veľmi hodí, jeho tvár ho predurčila na zaujímavé úlohy chlapov, od ktorých by ženy nemali čakať čistú dobrotu a prvé a posledné do vzťahu. Art Garfunkel je tiež zaujímavý a svojou tvárou vytvára ku Nicholsonovej kontrast zdanlivého neviniatka. Mike Nichols ponúka príbeh a postoje hodné zamyslenia v nestarnúcej téme a dáva si tak ďalší úspešný vrub ku svojej filmografii, ktorý je oveľa lepší ako neskorší podobný film Closer, ktorý rovnakou mierou pristupuje ku mužom aj ženám a kazí tak hlbší pohľad na jedných či druhých. Po Who’s afraid of Virginia Woolf o manželstve v rozklade a The Graduate o búraní stereotypov vo vopred nalajnovanom živote mladého človeka sa režisér Mike Nichols zase zamyslel nad vzťahmi a teraz konkrétne nad tým, ako veľmi môže napĺňať ľudí vzťah okresaný na sex. Plnenie si základných potrieb pritom nemusí byť zlé, ak to tak ľuďom vyhovuje. Tu sa síce viac zameriava na pohľad z mužského spektra, no téma tým vôbec neupadá, naopak, užší fokus prináša hlbšie ponorenie sa do problematiky aj postáv, pričom nezabúda na zobrazenie priateľstva dvoch mužov, u ktorých je hlavná téma ženy. Prológový dialóg bez zobrazenia dvoch hlavných mužských postáv spoľahlivo uvádza diváka do témy načrtnutím ich rozmýšľania a hláškami. Do toho swing a hra svetla a tieňa v scénach prajnej noci. Téma určite hodná diskusie si film zaslúžila zaujímavý film s kvalitnými hereckými výkonmi Jacka Nicholsona Arta Garfunkela. V Japonsku už podobné tabu búrali v oveľa väčšej miere a rozmanitejších kvalitách. Tu však vidíme aspoň trochu popis aj pickupu, aj keď nie v takej miere, ako to vedia podať dnešní alebo minulí kouči. Režisér aj súcitne pozerá na svojho hrdinu Sandyho, ktorý na rande prechádza testami komplikovanej ženy intelektuálky. V rámci klasického prvého vzťahu jej pripisuje väčšiu hodnotu, akoby mal a nedokáže preniesť každú, čo najlepšie mienenú radu od svojho najlepšieho kamaráta Jonathana do praxe, ale dokáže to kalibrovať, čo je tiež veľmi dôležité. Jonathan v Nicholsonovom podaní sa chová nečestne, čo je okrem drámy využívané aj komediálne a vďaka umnému strihu scén vtipné scény fungujú. Kamera sa v kľúčových scénach zameriava len na tvár postavy, ktorá je v strede a ostatné dve postavy sú okolo nej po stranách, počuť ich, ale nie sú zobrazené. Tým sa navodzuje lepšie vnímanie emócií práve zobrazenej postavy. Mike Nichols presným výberom zaujímavej formy podávaného stále aktuálneho obsahu opäť trafil do čierneho a pripísal si na vrub jeden zo svojich klenotov, ktorý začína aj končí vôňou realizmu. „You liked that?“ „Yeah.“ „I give her to you.“ –„How do I break the news to her?“ –„If you don’t, I will.“ –„Her tits were too small.“ –„He won’t mind. „How do you know?“ „I won’t tell him.“ –„Bullshit artist.“ –„The more he failed, the more advice I got.“ –„He loves me.“ „That’s no reason to go to bed with him.“ –„Sorry about that. Or something.“ Jazykové okienko: Schmuck; break news; good grief; he’s a day; built; through the mill; The pot calling the kettle black. () (méně) (více)