Hrabě Monte Cristo

nemohu si pomoci knihu lsem četl 5x pár filmů jsem viděl, paní režisérka vyplácala peníze za krásné kostýmy statisty a z toho krásného příběhu Alexandra Dumase ořezala co se dalo, až z toho je perfektní červená knihovna alá madam Pichler už to vidím po 3tí ale víc jak 3* to si raději přečtu knihu 3 knihy á 300 stránek zdraví deda :-) nebo si pustím starého http://www.csfd.cz/film/36671-hrabe-monte-christo/komentare/ už je i barevný :-)PS po 3tím skouknutí zvedám laťku, ale udělala z toho opravdu červenou knihovnu ale přežil jsem ji honza :-) ps už to beru Jen ta červená knihovna mě stále trochu smrdí deda :-) nebo https://www.csfd.cz/film/182801-hrabe-monte-cristo z roku 1997 6 dílů ten byl snad nejlepší čt ho nikdy bohužel nereprízovala škoda:-)I když gerarda moc nemusím tak tady byl ia a Donutil to dotáhl na1 deda:-)19.4.2019 musím dodat, že se mi i líbil, už ho vidím po 5té:-)tu červenou knihovnu jsem přežil dám si raději hrbáče :-) (11.07.2016)

Alexand Dumas se musel v hrobě obracet nejen kvůli té konečné scéňě, ale kvůli celkové postavě Monte Christa. Kam zmizel vyhublý hrabě s ošlehanou tváří, s tajemným usměvěm na tváři, který skrývá tolik tajemství i před divákem (čtenářem). Hrabě, který když vešel do společnosti všichni se po něm otáčeli a naplňoval celou místnost, hrabě, kterého do opery doprovázela překrásná princezna Heydé. Volba GD podle mě nebyla moc šťastná, místo okouzlujícího hraběte, který jde za svou pomstou tajně a pod rouškou prozřetelnosti, tu zbyl jen obtloustlý pomstychtivý zbohatlýk. Ty dvě hvězdičky jsou za ostatní postavy, celkově ten film je udělán vážně dobře. (12.08.2008)

Tlustej a starej G. Depardieu hraje romantického hrdinu? Nepokoušejte se mě rozesmát, ano jeho adaptace bídníků ujde, ale celé dílo právě jím samým trpí. e to rozvláčné a roztahané, možná delší než kniha. A navíc to celé sráží televizní kamera. Mám rád Gérarda, francouzský romantismus i francouzskou kinematografii, ale tohle nemělonikdy vzniknout! (29.08.2007)

Neuvěřitelné se stalo skutkem, na něčem se s Gloinovým synem přece jen shodnu:)) Narozdíl od předchozích je "Depardieuovské" zpracování Dumasova románu především výbornou studií pomsty, na jejímž zpracování se, pro potěchu divákova oka i ucha, věru nešetřilo. Depardieu u mě osobně aspiruje na nejlepšího Edmonda Dantese, a to na úkor Jeana Maraise... (06.06.2003)

Velmi volná, přesto velmi zdařilá, možná zatím vůbec nejlepší, adaptace. Přes rozsáhlou plochu se pochopitelně nevešlo vše (soud s Benedettem, Morrelova rodina) a mnohé z pasáží doznaly radikálního krácení (Dantesovo věznění) nebo změn (celý závěr). Stejně tak některé postavy zcela vypadly (Eduard, Evženie) což je pochopitelné a jiné byly redukovány na nezbytně nutné minimum, což je ovšem třeba v případě Haydé naopak nepochopitelné, protože její roli pak do značné míry supluje zcela nově připsaná postava Camille De La Richardais, která se v románu vůbec nevyskytuje. Nicméně přes všechny tyto drobné výtky od ctitele románu jde o skvělou adaptaci, které dodává úžasnou sílu nejen drtivý důraz na rovinu Dantesovy pomsty, ale především charismatický Depardieu v titulní roli (ačkoli, upřímně řečeno, nevypadá jako člověk trpící půldruhé dekády hladem), kterému mimořádně zdařile sekunduje od základu přepsaná postava Bertucia. I díky němu Depardieu dokázal zastínit nejen Maraise v klasické romantické verzi z padesátých let, ale také všechny ostatní představitele Dantese, včetně chladně bledého Chamberlaina. (18.03.2010)