Pramen panny

Dlouho jsem se rozmýšlel mezi **** a ***** hvězdičkami, ale jeden z posledních záběrů mě utvrdil v tom, že pět hvězdiček si Pramen panny opravdu zaslouží. Když k tomu ještě přidám trojici pojmů jako je Ingmar Bergman, Sven Nykvist a Max von Sydow, jde o dokonalý celek. Po Sedmé pečeti se režisér vrací opět hluboko do středověku a zpracovává zpívanou legendu Toreho dcera ve Vange. Znovu je zde rozvržen problém zločinu a následné pomsty. Sven Nykvist s kamerou a s precizně rozvrženým osvětlením "vytváří" reálné pocity jednotlivých herců. V exteriérech dává vyniknout ladné poetičnosti, kráse panny. V dramatických scénách naopak umisťuje světlo jen tam, kde je to bezpodmínečně nutné či pro záběr důležité. Časté pomalé sekvence s absencí hudby se starají o sílu dramatičnosti. Je pravda, že ze snímku jsem neměl takový dojem jako ze Sedmé pečetě (např. postava mentorujícího sluhy je zde příliš okatá a násilná), ale plné hodnocení je přesto adekvátní. (24.10.2003)

Jako pozitivní tady vidím dialogy, ale to co se tady odehrávalo, mě nechal spíše chladným. Přece je to příběh z 13. století, kdy na každém rohu někdo vysel, anebo byl jinak zabit, bylo jedno jak se jmenoval, kde se nacházel, jestli byl vinen, atd. Jasně, Bergman mluví tady o víře, ale já nevím co na to říct, nevím v čem je jeho myšlenka výjimečný. 3/5 (22.11.2014)

Skvostný film, který ale je určen především filmovým nadšencům a obdivovatelům artfilmů. Je to film vyprávějící téma ze švédské středověké legendy a je plný symbolů, každý divák si z něj může odnést něco jiného, někdo málo, někdo mnoho. Prozradiť cokoliv z děje by byla velká škoda, snad jen to, že film je o tom, co je spravedlnost, pomsta, odpuštění, pokání, vina, nevinnost, vypráví o vztahu k Bohu i k k blízkým v rodině. Film je opět, stejně jako Sedmá pečeť, plný archetypů různých lidí, které vypovídají o různých stavech člověka. Mnoho se zde nemluví, ale vynikající kamera a skvělé (ale náročné) výkony herců mluví filmovou řečí místo lidské. Další skvělý film Ingmara Bergmana. (11.03.2004)

V globále typický Bergman, nádherná kamera, štandartné témy (boh, vina, odpustenie,...) - skrátka všetky ingrediencie, ktoré v dielach švédskeho génia byť musia. Každopádne prvá polhodinka bola (až sa to v súvislosti s Bergmanom bojím vysloviť) príšerne neskutočne nudná, rozťahaná a hoci záver vykompenzoval čo sa dalo, celkovo ide pre mňa "len" o priemer v porovnaní s ostatnými dielami. (10.10.2007)

Pramen panny je dokonalé dílo. Dokonce jsem ani nečekal, že by se mi ten film mohl takhle líbit. Zpočátku poklidná nálada se cestou ke kostelu (ke kterému se ani nedojde), stává krutější a krutější a vyvrcholí onou scénou znásilnění a následné vraždy. A celou dobu tu máme spousty dokonalých scén a všechno vyprávění o bohu, náboženství a zmínka o ďáblovi dostává tady právě hlubší význam, obzvlášť se mi líbila scéna, kdy Karin, ještě panna a už od pohledu čistá duše, se dělí se třemi muži o svoje jídlo a chce se před jídlem pomodlit, což oni ale ignorují a už jedí. Už tady je znát, že sama Karin začíná něco tušit. Nebylo ani třeba bůhvíjaké brutality, aby znásilnění působilo autenticky. V druhé polovině tři muži, co zabili Karin, chtějí přespat právě na statku Karininy rodiny, avšak o tom neví. Jenže matka s otcem na vše přijdou, i když to trvá déle, je to neskutečně poutavé a funkční, jako celý film. Je tu spousta věcí promyšlená do hloubky, herci hrají bravurně, dokonce i ten malej kluk svoji roli zvládá velmi dobře. Bergman mě opět nezklamal. Tohle bych, spolu se Sedmou pečetí, označil jako jeho dva nejlepší filmy. Který je ale pro mě lepší teď přesně nevím, uvidím, jak na mě Pramen panny zapůsobí za pár dnů. Ale 5* to má ode mě jisté. (12.12.2018)