Tuvalu

Možno to nie je až tak intelektuálne neprístupný film. Je to len film prístupný vďaka absencii (minimalizácii) reči divákom celého sveta. Príbeh sa dá ľahko dovtípiť. Je to dospievaní, prvej láske, vyrovnávaní sa so sexualitou, naberaní zodpovednosti a klasickom boji dobra so zlom, dobrosrdečnosti a chamtivosti. Wes Anderson ho musí mať veľmi rád, postavy filmu totiž svojimi pohybmi pripomínajú tie jeho, no vo farebných filtroch, ktoré mi uňho nie sú známe. Vo výsledku tak divák dostáva srdečný film s humornými momentmi, ktorý ľahko pochopí empatiou. (04.05.2020)

Slaboučké 3*. Tenhle lyrický film si mě moc nezískal. Čekal jsem surrealismus, ale na ten došlo opravdu málokdy. Ano, nějaké části jsou fakt zajímavé, ale jiné zase jsou jen nudné. Prostě to nedokáže být zajímavé pohromadě, aspoň u mě to nefungovalo. Ještě bych si tu mohl stěžovat, že příběh je banální a jednoduchý, ale je to lyrický film, tak jako promyšlenou zápletku fakt nedostanu. Další problém je v tom, že poetiky tam taky není moc. A na tom ten film měl uspět. Jinak je mi sympatické, že někdo natočil film téměř beze slov, ačkoli tady to místo umění připomínalo chvílemi grotesku a při střídání barev jsem se mi vybavil Limonádový Joe, ale tyhle zajímavé věci moc film nezachrání. Jen tak tak tři hvězdy, na vyšší hodnocení bych se u toho musel bavit víc. (27.09.2018)

(Verze: 87 minut) „Technology system profi!“ Helmer mě velmi zaujal už svými 2 krátkometrážními snímky Umývač oken a Překvapení, a tak jsem si slíbil, že od něj v budoucnu musím zkusit i něco celovečerního. Ovšem, co vyčnívá (ve smyslu funguje) při krátké stopáži, může při té delší zapadnout. U Tuvalu na to však (k mému příjemnému zjištění) nedošlo. Pravda, filmu můžete vyčítat, že je naivní, předvídatelný, občas působí skoro až dětinsky, ale zároveň je díky tomu kouzelně hravý, celkově zábavný, originální a především maximálně svůj. Jeho zvláštní svět „lázní k pohledání“ s despotickým nevidomým majitelem, knoflíkovou královnou vrátnice, nesmělým podprsenkovým fetišistou, živelnou námořnickou dívkou (která ví, jak dosáhnout svého), a mimo jiné také správně lstivým a zákeřným příbuzným-záporákem, nabízí neobyčejnou atmosféru. Tu podporuje řada opravdu nápaditých scén a detailů, ať už jde o: plavčíkovu „mužnost“, celé to budování dojmu narvaných lázní, opalování se, všemožné technologické vychytávky, přebírání rolí, zjevný odkaz na Bláznivou střelu, průběh inspekcí a také nezaměnitelnou směsici různojazyčných jednoslovných výrazů (vskutku „mezinárodní“ řeč). A konec je také moc milý, i když samozřejmě naprosto čitelný. Celkově hodnotím slušnými 4*. (17.06.2015)

Krásné je to, co se líbí v prostém posouzení a z toho plyne, že se musí líbit bez jakéhokoli zájmu ...... A také je vznešené to, co se bezprostředně líbí proto, že klade odpor proti zájmu smyslů. Též zde platí, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ...... SPOILER: a tak se také stalo ...... žili šťastně až do smrti. (06.02.2012)

Imperial. Technology system profit. Anton. Eva. Gregor. Papa. Police. Modern. Komm. Achtung. Tempo. Ciao. Toť více jak 3/4 vskutku mezinárodního scénáře. Nenechte se však odradit, existují zcela němé filmy... Absolutní a groteskně milý i znepokojující experiment, zasazený do neurčitostí a neskutečností. 80% (29.07.2006)