Nahota na prodej

Fenomenální exploatační snímek doslova napěchovaný projevy polistopadové doby (hlad po brakové zábavě, bulvárních informacích, nahotě a smažených rybích prstech). Nejpříznačnější české dílo první poloviny 90. let a současně výmluvné zrcadlo své společnosti (rasismus, šovinismus, hospodské chytrolínství a vidlácké budování národní identity). Lidé už (radši) zapomínají, jaké to tehdy bylo a že estetika laciného nevkusu byla pro devadesátkové Česko příznačnější než cokoli jiného - ostatně viz dobové videoklipy domácích popových hvězd jako Dalibor Janda či Heidi Janků. Olmer je nedoceněný režisér, který dokázal perfektně zakonzervovat tehdejší zeitgeist. (19.08.2008)

Rozpačitá heroizace investigativních novinářů, komediální choreografie pěstních soubojů, vypíchnuté veškeré nešvary tehdejší doby (odvaha tvůrcům nechyběla) nebo bez debat otřesné dialogy. To je jen několik postřehů z mnoha, kterých si všimnete při sledování krimi omylu a ještě k tomu hledáte ta správná vulgární slovíčka!! (26.05.2008)

Tak nevim, jak tohle ohodnotit. Ten film se dá hodit do odpadu, ale dá se tomu klidně napálit i 5 hvězd. Já nakonec dám zlatej střed - 3 hvězdy. Je to sice hrozná blbost, ale zároveň je to zajímavá exkurze do časů divokýho kapitalismu. Dneska by takovej politicky nekorektní film plnej porna těžko někdo natočil a už vůbec by si to nikdo nedovolil pustit do televize. Mam takovej pocit, že Olmerovy filmy budou ještě jednoho dne vysoce ceněný historický kousky. Jinak si vzpomínám, že jsem to viděl v dobách, kdy jsem chodil ještě na ZŠ a pak jsme ve škole nemluvili o ničem jinym, než o Fukovi, kterej šuká vejfuky. Kdo nevěděl, o co se jedná, byl totální lůzr. Jenom pro úplnost dodávám, že tim Fukou nebyl myšlen František Fuka, ale jmenovala se tak jedna z postav v tomto veledíle :-) (27.10.2013)

Keď spevák Lou Fanánek Hagen pôsobil v kapele Hagen Baden, tak spolu s Leonou Machálkovou naspieval song "Červi v kině" (Černý svině). Mal byť súčasťou soundtracku ku snímku "Nahota na prodej". Tvorcovia tohto snímku sa však zľakli tak radikálneho textu a použili iba inštrumentálnu verziu. Čo je veľká škoda, pretože narozdiel od samotného filmu je Fanánkov text fakt dobrý. "Žereme psy a nemáme vsi. Zničený domy, do Indie s Romy! Psal vo nás K.H. Mácha, nezničil Emil Hácha. Divnej národ, na práci marod, jen národ sobě, přes držku tobě, úctu až v hrobě, gádža tě doběh! Než husy pást, je lepší je krást a nebo krást a až po tom pást. Na parkovišti u Rudný, skini budou nerudný. Naftový bloky nacpat do stoky, na účty storno a natočit porno, na vokno svastiku, do hrdla mastiku. A z holý hlavy potoky lávy, hrdosti, mladosti, čechosti, jakosti a tyčí na kosti. Jsou tady jen hosti! Čechy Čechům..." * (17.04.2018)

Začátkem devadesátých let konečně i hodně žen se mohlo naplno věnovat nejstaršímu řemeslu. Praha byla pro tyhle aktivity nejideálnější. Co jim komunisti zakazovali, a považovali za nemorální, to ženy rozjely naplno. Zajímavý je monolog Lukáše Vaculíka, jak seznamuje s životem v Praze neherečku Třískovou. Je plný temných vizí o Praze, líčí jí ho jako město divochů, divošek, kteří za komunistů nedělali nic, a v nové době šahají po nejsnadnějších řemeslech. (19.09.2010)