Dekalog
Dekalog, osiem
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Maria Kościałkowska, Teresa Marczewska, Artur Barciś, Tadeusz Łomnicki, Marian Opania, Ewa Skibińska, Bronisław Pawlik, Jerzy Schejbal, Marek Kępiński (více)Obsahy(1)
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému, nařizuje osmé přikázání, v jehož zpracování se starší renomovaná profesorka etiky Zofia (Maria Koscialkowská) setkává na fakultě s americkou židovkou Elzbietou (Teresa Marczewská), která ji kdysi tlumočila a nyní - po čtyřiceti letech - navštěvuje svou starou vlast. Elzbieta vzpomíná na situaci, kdy židovským dětem byla odepírána pomoc a kdy se vydávaly falešné doklady o jejich křtu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Jakoby jen mimochodem se v posledních minutách nejdramatičtější příběh celého Dekalogu otře o své příslušné přikázání. A není to na škodu, jako takové je totiž putování dvou válkou zjizvených filozofek po vlastních vzpomínkách svou přízemností osvěžující, díky čemuž ani celkově nejdoslovnější etické zamýšlení v cyklu nepůsobí nijak těžkopádně. Na kvalitě mu pak ještě přidává dovysvětlení dvou jiných epizod, které by bez podnětných poznámek zdejší profesorky byly o kus chudší. ()
Filmařsky, zejména co se týče práce s kamerou a barvami, je tento díl dekalogu naprosto špičkový. Ovšem v samotném tématu a jeho rozvoji jsem cítil jakousi podivnou neuchopitelnost, snad proto, že jsem příliš nerozuměl pohnutkám mladší z ženských postav. Lehce mě také rušila tentokrát možná až příliš nadužívaná symbolika, at už náboženská či jiná. ()
Přemýšlím, proč zrovna tenhle díl Dekalogu má nejnižší hodnocení. Možná proto, že je nejminimalističtější? Že nejvíc opouští hranici jasné metafory a blíží se k realistickému dramatu? Těžko říct. Na mě ale tato konfrontace s minulostí zapůsobila stejně (ano, možná maličko, ale jen maličko méně), než je standard seriálu. ()
Zofii, nyní profesorce etiky, se změnil život neetickým krokem, který učinila v druhé polovině II. světové války (možná proto Kieślowski navazuje na Dekalog II). Ohrozila tím život nejen mladé židovky Elzbiety, která posléze (po 40 letech) přijíždí do Varšavy, aby si se Zofií vyříkala, co se tehdy stalo, ale i život odbojového pracovníka, kterého označila za konfidenta, a který Elzbietu tehdy doprovázel. Současná Elzbieta vidí, že Zofiiny racionalizace pokročily tak daleko, že žádná domluva v podstatě není možná. Pozn.: Asi nejlepší scénou je návštěva domu/bytu, kde se to vše odehrávalo. Zde mohlo dojít k průlomu do Zofiina nevědomí a prohlášení skutečného, tj. pravdivého svědectví. ()
Po silných příbězích v rámci série "Dekalog" následuje jeden trochu slabší, který se vzhledem k tématu jeví na první pohled jako velmi silný, ale nakonec se ukazuje, že to až taková sláva nebude. A také skutečně není. Nějak jsem od tohoto filmu čekal více a vina zde není podána tak, aby mě to skutečně dostalo. ()
Reklama