Hafið

Mám pocit, že Island si zase bůhví jak moc nepotrpí na drsná rodinná dramata jako zbytek Skandinávie. Tenhle film je ale výjimkou a docela jsem se při něm slušně vopotil. Osobně ale vnímám jako nedostatek fakt, že ve filmu bylo hrozně moc postav a já se v nich slušně ztrácel. Na druhou stranu ale vše zachraňovala polární noc a zamrzlé prostředí, ze kterého byla zima už jen skrz obrazovku a vytvářela tak poctivou atmosféru. (14.07.2016)

"Je pravda pouze tím, co si neřeknete?" - Drsný film asi jako samotný Island. Tentokrát jsem se dost těžko rozhodovala nad hodnocením. Jedním z faktorů bude možná i to, že mně trvalo dost dlouho než jsem se nasákla atmosférou rodiny Thordura, místního patriarchy. Jinak ale určitě velkým kladem bylo, že jednotlivé postavy tohoto rodinného dramatu byly velmi pěkně vykreslené i s jejich ventilujícími se projevy zoufalství. Většinou se ve vypjatých životních situacích projeví skutečný lidský charakter a nejinak tomu bylo i tady, kde se nám předvedl opravdu v dost široké škále. Všichni herci byli výborní i když bábrlinka u mě zvítězila, ale to se musí vidět a svým způsobem mně byla blízká postava Aslaug. Tam, kde je nedostatek důvěry, komunikace a empatie to nikdy nemůže dopadnout dobře. Celkově to pro mě ale nebyla úplná trefa do černého, takže horší čtyřka. (23.12.2014)

Tak mám dojem, že na Islandu by to povznášející a krásné Ave Maria, které zaznělo ve snímku, potřebovali hrát ve dne v noci:-) Jsem v mírném šoku z celkové atmosféry filmu, ale i z charakterů a způsobu chování postav, neboť jsem se domnívala, že seskupení složené z podivínů v určitých českých filmech, povětšinou vedených Pavlem Liškou, nemůže nic překonat, ale zřejmě budeme mít o něco lepší klimatické podmínky i geografickou polohu, protože v The Sea k obrazu naprostého úpadku už chyběla jen bestiální vražda. Vždy jsem toužila se na Island podívat, ale pro, jak bych to řekla, brutální upřímnost jeho obyvatel to asi nerisknu. Režii však rozhodně nelze upřít velký cit pro detail a dramatično i schopnost zaujmout divákovu pozornost od začátku do konce. (28.01.2013)

Tak nějak si říkám, životopisný film o Baltasaru Kormákurovi v režii Baltasara Kormákura by musela být docela psychotická, atmosferická podívaná s úchvatnými kamerovými nájezdy na zamrzlou krajinu... Hafiđ je minimálně zajímavé drama, kterému možná schází větší porce černého humoru, za jehož zástavu tu nejvíc bojuje bezejmenný beran. Divím se, že se Islandské ministerstvo zahraničí nepokusilo Kormákura podplatit, aby Islanďany pro jednou vykreslil jako normální, nijak nevyšinuté jedince. (07.12.2013)

Islandský Festen skĺbený s Kráľom Lear. Rodinné stretnutie, odľahčená atmosféra a potom začnú vychádzať na povrch tajomstvá, lebo v kríze už žiadna krv nie je červenšia a rodina je rodinou len kým nám to nekazí vlastné záujmy. Film obsahuje všetko od incestu, zneužívania a cudzoložstva až po prepotrebnú chamtivosť a to sa miestami pretkáva s jemným humorom ktorý hneď naráža na sériu incidentov vyvolaných kostlivcami v skrini. Helene De Fougerolles ako jediná pohľadná osoba vo filme sa vo svojej postave pýta naozaj kľúčovú otázku filmu: „Čo je to s vami? Je pravda jediná vec, ktorú si nemôžete povedať?" (14.03.2024)