The Commitments

Pro herce a realizační tým možná namáhavá práce( i když zřejmě se i oni místy pobavili), ale pro diváka sen. Potloukat se kolem takové kapely, byť i bez možnosti sebemenšího ovlivnění děje, to je cesta rovnou do filmového ráje, tam se taky "(nic) nedělá". Pozn. 1: To, že Alan Parker chtěl pro roli Joey "The Lips" Fagana Van Morrisona (i když volba by to asi nebyla dobrá) už poukazuje na to, jak moc mu na celé kapele záleželo. A také, jaké množství hudebních zkoušek filmu muselo předcházet. Pozn. 2: "Try a little tenderness" nemá konkurenci. Ostatně všechny písničky jsou oproštěny od sladkobolné pózy šedesátých let a pořádně osoleny. (01.07.2019)

Nějak mi v tom chybělo něco navíc. Něco, co dělá dobrými filmy jako Perný den, Rok ďábla nebo již zmiňované Leningradské kovboje. Tohle je sice příjemně (avšak časem poněkud zdlouhavě) plynoucí historka o založení, prvních neúspěších, prvních úspěších, úspěších a rozpadu jedné skupiny z chudé části Dublinu. Humor tu sice je, ale na můj vkus velmi zřídka (zajišťují jej vlastně jen hlášky zpěváka a pak občasné scény jako ta na koncertě se slipami), ten pokus o určitý nadhled zde příliš nefunguje, a vlastně ani to prostředí chudého Dublinu není vykreslené uvěřitelně (pro mne překvapivě), třeba hned z úvodního pouličního bazárku čiší ta kašírovanost na hony daleko (jako bych slyšel rejžu: "Teď jakože se dohadujete o tu cetku na stole, herec projde kolem, vy si ho nevšímáte, tamhle se zastaví..."). A ani ta muzika mne kupodivu tolik nebrala, přišla mi jako odvar z dávno slyšeného (asi jako u Hudbu složil, slova napsal). (05.06.2023)

Vzestup a pád jedné kapely, která navždy zmizela z povrchu zemského a nenechala tu nic. Co je na tom tak zajímavého? V podstatě nic, krom vtipného nadhledu a snahy pozorovat a smát se všem možným i nemožným problémům, které vznikají v poměrně početné hudební skupině. Film se nezbavuje nadhledu v žádném okamžiku to je rozhodně dobře, jen chvílemi působí obyčejně a je nudný a to nezachrání sebelepší vtip. (04.12.2007)

"Jsem černej a jsem na to hrdej!" Film s duší, co jiného dodat? Byl to úžasný jak filmový, tak hudební zážitek. Celou dobu jsem se moc bavila. "Ukousnu ti koule a udělám si z nich naušnice!" nebo "Potřebuješ ještě něco? - Mámě by se líbil budík, co uvaří šálek čaje." Nenašla jsem jediný nudný okamžik. (04.05.2006)

Já na ten soul moc nejsem, ale dobrou muziku ocením a tady hlavně u té závěrečné písničky, těsně před rozpadem té skvělé kapely, ketrá nedokázala držet pohromadě, to mi až běhal mráz po zádech, jak to dobře znělo. Na hlavního zpěváka bylo lepší se nedívat, jen poslouchat (úžasný hlas) a na tu tmavovlasou zpěvačku byl kromě toho skvělého zpěvu i hezký pohled. (07.05.2010)