The Commitments

Silně pohodový film okouzlující svou náladou a jemným vtipem. Podobně jako ostatní jsem si užíval muziku překypující energií a obvzlášť některé písně gradovaly tak jako na skutečném živém koncertě. Nicméně od prvních záběrů mě nejvíc oslovil právě nenápadný humor, kterým Alan Parker film okořenil, např. scéna ze svatby hned na začátku má řadu pěkných fórků ve druhém plánu. Takový styl komediální režie mám moc rád. Líbilo se mi, jak i přes lehkou nadázku (nebo právě pro ni?) příběh i postavy působily otřepaně řečeno jako ze života. Parkerovi se navíc povedlo natočit hudební scény natolik živě, že nezačnou nudit, s čímž by si mnozí režiséři tak lehce neporadili. Moc děkuji Willymu Kufaltovi za doporučení, soundtrack si určitě seženu. (14.05.2023)

Nádherný zážitok. O to krajší, keď ho vidíte na plátne. Nič nevedieť sa vyplatilo. To, že pôjde o komediálnu drámu, moju obľúbenú kombináciu, som vedel a nesklamalo. Ale že budem do nebies vychvaľovať hudbu, som netušil. Netušil som, že tam vôbec nejaká bude, preto je asi moje nadšenie také veľké. To dokonalé predstavenie hercov ako muzikantov a hudobníkov, ten rytmus, živočíšnosť piesní. Ten soul! Paráda. Trhalo ma zo sedačky, behal mi mráz po chrbte, pri niektorých piesňach mi šlo srdce vyskočiť a tak som šiel s rytmom, že som kýval v kine celým radom. K hudbe dosť, už len pre tú samotnú sa to oplatí pozrieť, ale že ide aj o silný útok na bránice, práve to si vybojovalo piatu hviezdu a takmer dokonalý verdikt. 95%. (23.06.2008)

Pro herce a realizační tým možná namáhavá práce( i když zřejmě se i oni místy pobavili), ale pro diváka sen. Potloukat se kolem takové kapely, byť i bez možnosti sebemenšího ovlivnění děje, to je cesta rovnou do filmového ráje, tam se taky "(nic) nedělá". Pozn. 1: To, že Alan Parker chtěl pro roli Joey "The Lips" Fagana Van Morrisona (i když volba by to asi nebyla dobrá) už poukazuje na to, jak moc mu na celé kapele záleželo. A také, jaké množství hudebních zkoušek filmu muselo předcházet. Pozn. 2: "Try a little tenderness" nemá konkurenci. Ostatně všechny písničky jsou oproštěny od sladkobolné pózy šedesátých let a pořádně osoleny. (01.07.2019)

Pan Parker má u mě po filmech Půlnoční expres. Navštivte ráj, Život Davida Galea velmi dobrou pozici, no a dnes večer to opět klaplo, přelil na mě kopec emocí a ohromnou dávku energie.. Pochvalu ode mne zaslouží úplně parádní muzika, to jsem si užila asi nejvíc a ta nesourodá parta talentovaných muzikantů se mi moc líbila na pódiu, mimo něj už tak ne, to byla dost divočina.. Fascinoval mě přerod vyhazovače v bubeníka, hlavičky rozdávat uměl, pravda.. Příběh o vzniku irské kapely pozoruhodný, vyobrazení života bez příkras jde panu Parkerovi na výbornou, tedy celkově spokojenost a poděkování kolegovi Willy Kufalt.. (13.05.2023)

"Jsem černej a jsem na to hrdej!" Film s duší, co jiného dodat? Byl to úžasný jak filmový, tak hudební zážitek. Celou dobu jsem se moc bavila. "Ukousnu ti koule a udělám si z nich naušnice!" nebo "Potřebuješ ještě něco? - Mámě by se líbil budík, co uvaří šálek čaje." Nenašla jsem jediný nudný okamžik. (04.05.2006)